Dani Pedrosa je roky korunním princem MotoGP. I letos se po půlce sezóny dostal do boje o titul, ale naděje zmařil zasknutý plyn.

V královské třídě MotoGP je to letos jako na houpačce. Na začátku sezony byl jednoznačným králem Jorge Lorenzo a jeho suverenita byla tak jasná, že nikoho nepřekvapí, že tenhle třiadvacetiletý Španěl dokázal v úvodních 12 závodech ročníku 2010 stát 12x na bedně, a dokonce 7 závodů z toho vyhrát!

Navíc se zranil jeho největší rival Valentino Rossi a už už se zdálo, že Jorgemu nemůže cestu k úspěchu vůbec nic zkřížit. Jenže člověk míní a souhry okolností mnohdy mění (ke všeobecnému obveselení).

Přišel 13. závod sezony napasovaný na nový okruh v Aragonii a výsledek v cíli přináší i sem tam kritický hlas: „Dani Pedrosa je ve druhé části sezony oproti Jorgemu lepším jezdcem, je v lepší fazóně a rozhodně má náskok i díky lepší technice HRC.“ Novinové komentáře uvádějí nové a nové argumenty, takže nemohlo přijít nic jiného než následující úvaha.

Od Brna smazal Dani z Lorenzova bodového náskoku téměř 20 bodů. Po Aragonii (tedy pět závodů před koncem) byla jejich diference v tabulce už jen 56 bodů, a to nebyla úplně nezdolatelná propast. Pro továrního jezdce Hondy Daniho Pedrosu navíc hovoří celá řada kladných argumentů, včetně toho nejdůležitějšího – že má zbytek letošní sezony, na rozdíl od svého konkurenta, na čem dojet!

Motory…

Víte, ročník 2010 MotoGP má přece jen jednu odlišnost. V letošní sezoně poprvé platí reglement stanovující počty motorů pro jednotlivé jezdce. V reálu se jedná o šest pohonných jednotek na hlavu a s nimi musí každý vystačit ve všech 18 závodech (samozřejmě včetně tréninkových kvalifikačních jízd a worm-upů).

Zajímavá novinka, která je hlavně odůvodňována snahou o úsporu finančních prostředků. Samozřejmě chvályhodné, ovšem jako všechno na světě má i tohle své „ale“. Pro jednotlivé týmy, respektive jejich techniky, je tohle absolutně nová situace. Musejí se totiž vypořádat s úkolem, který ještě nikdy neřešili − šetřit techniku a zabývat se její životností.

Pro některé značky znamená tenhle regulační prvek dokonalou katastrofu. Například Suzuki zdevastovala svou „šestku“ tak rychle, že dokonce přinutila Dornu, aby alespoň trochu obrousila příliš hrubé mantinely nového předpisu.

Paul Denning, team manager týmu Suzuki, k tomu dodává: „Je zapotřebí brát v úvahu, že příprava a vývoj takového motoru (který bude schopen přežít alespoň tři závodní víkendy) je mnohem dražší než výroba motoru jako takového.

Proto se jednalo o všechno možné, jen ne o úsporu financí. Dorna nám bude muset vyjít vstříc, jinak nebudeme schopni pokračovat – a třeba ani nastoupit do příští sezony…“ Čemuž samozřejmě musela pořadatelská agentura ustoupit, protože už takhle je na startu MotoGP motorek jako šafránu, a přijít o další dva kousky, to už by se to opravdu mohlo od hodiny zapakovat.

Proto bylo narychlo zavedeno nové pravidlo, které stanovilo, že napříště mohou týmy, které nevyhrají v předchozích dvou letech ani jeden závod, použít místo stanovených šesti agregátů devět.

… a jejich životnost

Ale to jsme maličko odbočili. Tím stěžejním důvodem, proč jsme naťukli téma životnosti motorů, je fakt, že právě po Aragonii vyplavaly na povrch spekulace, že Yamaha (tedy jmenovitě Lorenzo) je na tom s počtem použitelných agregátů také dost špatně a že je klidně možné, že po Malajsii nebude mít k některému z následujících závodů s čím vyrazit z boxů.

Samozřejmě, šlo o informace nepodložené, protože do kufříků techniků jednotlivých týmů nikdo nevidí. Ale přece jen se jisté náznaky daly vypozorovat.

Jeho starty, výjezdy ze zatáček, to všechno bylo oproti soupeřům (hlavně proti Jorgemu) lepší o třídu – a stačilo se podívat třeba jen na výsledné top speedy na cílových rovinkách (na Aragonu Lorenzo -5,3 km/h) a bylo jasné, podle koho not se bude po zbytek sezony hrát.

„Na motorce se nezměnila jen rychlost,“ doplňuje svůj oslňující nástup do druhé poloviny sezony navíc sám Pedrosa, „důležité je i to, že se nám daří držet výbornou trakci a že se ta rychlost drží i v zatáčkách.“

Před Malajsií

A tak měl Lorenzo před posledními pěti závody náskok, ale všechno ostatní hrálo proti němu. Dokonce se začalo nahlas uvažovat o tom, že Yamaha v Malajsii nasadí sedmý náhradní motor, za což by španělského jezdce čekala penalizace v podobě startu z boxové uličky.

Propočítáno bylo i to, že by se Jorge neměl pravidelně umisťovat hůř než do pátého místa – a vůbec, že by neměl moc chybovat a riskovat! Tak pěkně to bylo nalinkovaný a mohla to být veliká a dramatická tečka předposledního ročníku na osmistovkách, kdyby… Kdyby to celé v tom největším frmolu spekulujících kalkulaček nezazdil sám Dani Pedrosa.

Počátek páteční volné kvalifikace v Motegi, snad šestá nebo sedmá minuta. O nic nešlo, žádný moment, který by přepisoval dějiny – a ejhle, při brzdění letí oranžovo-modrá Repsol Honda ven z trati, následuje pád. Dani sice dokáže ihned vstát, ale je vidět, že je otřesen. Následné vyšetření na mobilní klinice přináší krutou zprávu – natřikrát zlomená levá klíční kost.

Čímž je jako mávnutím kouzelného proutku dobojováno. Už není potřeba počítat motory, zvažovat případné bodové zisky, nic. Ironií osudu budiž snad jen to, že pád nebyl vůbec zaviněn chybou jezdce, ale mohla za něj motorka. Jednoduše zůstal otevřený plyn a motorka nezpomalila tak, jak měla. Honda si tudíž mohla maximálně sypat popel na hlavu, následně se Danimu dokonce omluvila.

Co bude dál

Honda není hloupá a ví, že maličký Dani má pořád obrovský potenciál být nejrychlejším pilotem planety. Již před pádem v Japonsku s ním tedy byla podepsána nová dvouletá smlouva a Dani byl ujištěn, že se pod korouhví HRC sveze i na nově připravovaných litrovkách.

Ale aby nebyl chlapec tak úplně v klidu, připravila si na něj Honda přece jen takovou maličkou past. Ta se jmenuje Casey Stoner a bude to právě on, kdo bude po zimě novým „Daniho parťákem“.

A v čem je ona zmiňovaná záludnost? Mnoooo, on totiž manažerem týmu Repsol je zrovna teď jistý pan Livio Suppo (ex-ducati a Stonerův kamarád), a tak se nebylo čemu divit, že ihned po podepsání smluv bylo Španělovi naznačeno, že všechno je sice „O. K.“, ale že už nadále nebude jasná týmová jednička.

A kolem toho začalo být samozřejmě spousta zlý krve. Alberto Puig, Pedrosův manager, dokonce vyhrožoval odchodem španělského sponzora Repsolu. Dani naopak nevyvrátil, že by oba jezdce (tak jako to bylo třeba doposud u Fiat Yamaha) mohla dělit v boxech uměle vytvořená zeď, a tak by mohl jet každý na vlastní triko, tedy nespolupracovat.

Prostě konfrontace, jak se patří. A na to vemte jed, že pokud se to přes zimu nějak neurovná, čeká nás pěkně peprná sezona – Rossi bude chtít vyhrávat na Ducati, Lorenzo bude chtít potvrdit, že mu titul 2010 nespadl do klína omylem a z boxu Repsol Honda budou pravidelně vyjíždět dva kohouti, jejichž cílem bude to jediné, vyhrávat. Ano, tohle bude hodně ostrá podívaná.

Dani Pedrosa – co byste o něm měli vědět

* Měří 158 centimetrů a váží 51 kilogramů. Takový lidský kolibřík, který musí zvládnout motocykl o výkonu takřka 250 koňských sil.

* Dle jeho internetových stránek prodělal zatím 17 fraktur (Motegi nezapočítáno) a 7 velkých operací. Počty hematomů a drobných zákroků netřeba počítat – jisté je, že podle španělských zdravotních tabulek by už měl nárok na invalidní důchod.

* Popravdě řečeno, řada těchto zranění je doléčována kvůli závodům narychlo, a to znamená, že se mu bolesti postupem věku svým způsobem „vrátí“, tak jak to zná většina vrcholových sportovců. Ne, nechtěli bychom být s tímto chlapcem, až mu bude tak šedesát…

Foto: Archiv

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here