Aby následující test dobře vyzněl, je asi zapotřebí nejdříve si představit mě, tedy testujícího jezdce. Což není snaha o nějakou mou exhibici, jako spíš uvedení úhlu pohledu, ze kterého se budu na tenhle motocykl dívat:

Takže – je mi pomalu padesát let, skoro všechno mám a pomalu všude jsem byl (tedy alespoň s ohledem na to, co se mi kdy zdálo zajímavý). Mám nesporně hektickou práci, která se odehrává reálně 7 dní v týdnu, neznám dovolený, víkendy. Taky mám rodinu, dům a na cestě druhý dítě. Nepotřebuju motorku na to, abych se na ní předváděl, nýbrž na to, abych si na ní pročistil a vypucoval nervy.

 

 Pan Max

A teď on. Jmenuje se VMAX. Je mu cca o 12 let méně než mě. Má čtyřválcový motor V4 o objemu 1679 cm3, kteréhož výkonové hodnoty bývají deklarovány na neuvěřitelných 200 koní při 9000 a 166 Nm při 6500 otáčkách. Váží 310 kilogramů a rozvor jeho kol je úctyhodných 1700 milimetrů.

Naposledy byl na omlazovací kúře před čtyřmi lety, motor je dnes moderní, design motorku povýšil do vyšší společenské kasty. Ve svém základu však zůstává onou nezastavitelnou dělovou koulí, která jakoukoli konkurenci hravě rozdrtí v prach.

 TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU

Pocit z jízdy

A hned přejděme k tomu nejdůležitějšímu (co nás beztak nejvíc zajímá) – jaké to na VMAXu doopravdy je. Otáčím masivním klíčkem a kontroluju, jestli mám nastavený neutrál. Zmáčknu startér a poslouchám. Hned v následujícím okamžiku se to pode mnou začne všechno mlít, startér uvádí motor v běh (poměrně dlouho) a pak se ozve pověstné kolo skutečné božské mlýnice. Ze všech čtyř trombónů se rozvrčí do okolí hrubý zvuk a jednoho to až potěší, jak to všechno zní syrově a opravdově. Famózní chvilka, plná nedělní poezie.

Posez na motorce je vzpřímený, řídítka jsou daleko zvednuta lehce nahoru, takže mi to připadá trochu čoprovatě, ale jen „v mezích normy“, a tedy sympaticky. Do sedla zapadnete, zadek vám lemuje mohutná podpěrka (skrývající přístup do hrdla nádrže) a nohy jsou pohodově položeny na pogumovaných stupačkách schovaných za motorem.

Celá motorka jako by vás po nasednutí obejmula a vy najednou cítíte začarovaný pocit blaha. Právě o tomhle má být charismatická motorka. Navíc máte pocit ohromného množství „železa“, které tu doopravdy je. Přesně tohle jsem od Maxe očekával, pocit hutnosti, síly a grandióznosti od prvního nakopnutí až do nekonečna.

TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU

Na silnici

Asi nejdříve sluší promluvit něco málo o tom, jak se motor projevuje oproti zbytku souputníků v dopravě. Pravděpodobně ale tušíte, co vám teď řeknu: „Jede to strašně, moc až nespisovně…“ Opravdu za hranicí všeho, co jsem vůbec schopen na papíře popsat.

Motorka se krutě sbírá už od tří tisíc, a i když jedete po silnici byť jen krokem, není problém zatáhnout a z metru deklasovat kohokoli, kdo si o to zrovna koleduje. Ten výkon „tam“ prostě je a vyvolat jej z útrob VMAXe je snazší než si na veřejnosti odkašlat.

Nepotkáte na silnici nic, co byste nedokázali (tedy hlavně na rovinkách) předjet. Stačí podřadit, možná nechat malinko klouznout na spojce (aby šel ještě radostněji do otáček) a pak už jenom zatajit dech. A že je to jenom pětikvalt? Nenechte se vysmát, dvěstě je tam natotata.

 

TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALUTEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU

S akcelerací samozřejmě úzce souvisí i brzdy. Radiální šestipístky se kousnou do obou 320milimetrových kotoučů a ta celá věc začne zpomalovat tak, že před sebou začíná pomalu až odhrnovat asfalt. Při brždění v přímém směru je účinek stoprocentní, možná si nejdříve osahejte možnosti dobržďování v mírném náklonu – sice to taky jde, ale motorka si není až tak úplně jistá, je to víc o citu. U stroje podobné mohutnosti je ABS už podmínka.

 

V zatáčkách

Mně osobně je na VMAXu velmi sympatické to, že je to jedna z posledních motorek na trhu, na kterých se nejdřív musíte „naučit jezdit“, než ji doopravdy pochopíte. Skutečně, první metry na parkovišti, to je skoro až šok. Přední kolo je daleko, neposlouchá a má tendenci se kácet pod motorku. Ještě při čtyřicítce a popojíždění po městě mám pocit, že ta motorka každou chvíli někam upadne.

Obracím se úpěnlivě na Somika s obligátní poznámkou: „Jendo, ale tady je přeci něco špatně…!“ Podívá se na mě a doslova vyprskne smíchem. V tu chvíli jsem tu zas za jelito, protože údajně nevím, jak se taková motorka ovládá. „Neřeš přední kolo a soustřeď se na zadní,“ zní jeho rada a já mám zas nad čím následujících pár chvil přemýšlet.

TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALUTEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALUTEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU

A hlavně co zkoušet a prubovat. První kruhák, druhý, třetí. Až někdy napopáté se mi to povede stylem „jakž takž“. Skutečně ta mašina funguje na zcela jiném principu, než jaký u současných motorek znám. Tady jde o to, přenést včas za zadek dostatek výkonu a následně se ze zatáčky doslova katapultovat. Chce to trochu cviku a hlavně nadmíru dobrej odhad. To proto, aby vám oblouk na výjezdu doopravdy dal.

V praxi to znamená, že dojedete k zatáčce (kruháku), prohlídnete si ji a nabrzdíte do nejvýhodnějšího bodu, v něm motorku zlomíte a znovu přidáte plyn. Motorka se ani nestihne na přední kolo spoléhat a sebejistě (tedy razantně) vyráží vpřed. Dávkováním plynu na výjezdu už jenom řídíte to, jak má být zatáčka „široká“. V principu se to podobá cca tomu, jak se řídí velké Harleye s obrovskýma zadníma gumama, ale s tím rozdílem, že proti nim je VMAX pořád ještě štika!

Rychlé zatáčky, oblouky i vesnické klikatice s dírama – to už je jiná písnička. Tam už je to zase úplně běžná motorka, sebejistá, příjemná a velice komfortní. S Maxem se dá fakt velice příjemně cestovat.

 

Praktické poznatky

Shrňme si teď praktické poznatky z prvního testovacího týdne – a opravdu jen to nejdůležitější a heslovitě. Když budete chtít (a tedy kupovat) VMAXe, připravte se na to, že: při rychlosti nad 150 km/h v hodině už na pilota docela fouká (otevřený posaz); je tu poměrně vysoká spotřeba (mně se nepovedlo jít pod průměr 8 litrů, a to už po spotřebování 12 litrů svítí na palubce rezerva!) a rozhodně všechnu tu sílu odnáší ne zrovna levná zadní pneumatika (a jezdit bez toho, abyste ji sem tam nezavrtali do asfaltu, prostě nejde!).

Víčko nádrže je pod sedlem a přístup k němu se otevírá páčkou z pravé strany pod blatníkem. Sedlo spolujezdce není kdovíjak veliké, ale docela pohodlné. Hodně se mi líbí řešení otáčkoměru (velký ciferník s ručičkou), a to hlavně kvůli rychloměru, který je digitální a velice dobře se čte. Vše potřebné tak máte neustále pod kontrolou, přičemž v druhé (spodní) kapličce mezi nádechy máte palivoměr, ukazatel zařazené rychlosti a teploměr, tedy data, na která zas tak často nekoukáte. Z praktického pohledu myslela Yamaha i na občasnou potřebu něco někam převést, takže na každé straně je pro pavouky udělaný průlis pod sedlem a na stupačce kotvička na háček.

 TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU

A teď to nejdůležitější

Ano, a teď to nejdůležitější. Jak jsem si tedy jízdu nakonec doopravdy užil. Myslím, že přesně tak, jak by takový čtyřicátník, jako jsem já, nakonec měl. Usednete do sedla a projede vámi pocit, že to není jen tak ledacos, takže už máte první zážitek. Lebedíte si a necháváte na sebe dýchnout všechnu tu sílu. Máte respekt, ale nic vás nezastaví, abyste hned na první rovince nedali plnej. Z koncovek se ozve mocné zachrčení a pak už se proplétáte dalších několik vteřin v úplně diametrálně jiné časové rovině.

Je to „mocné“, jak říkají Poláci, a mně se to slovo pro tuhle motorku zdá jako nejlepší slovní označení. Protože po akceleraci (o které tady asi nikdo nepochybuje) musí přijít zákonitě i decelerace a ta je zvukově a pocitově snad ještě zábavnější. Jádro při podřazování hučí jak turbína, tělem prochází hluk i vibrace a vy máte pocit, že vás celý ten tlak snad roztrhne.

TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU

To zopakujete dvakrát, třikrát a potřeba vyplavit adrenalin je nasycena. Přichází druhá fáze jízdy, bod, kdy VMAXe už doceníte úplně. Teď totiž pojedeme chvíli normálně. A hned na prvních deseti kilometrech pochopíte, že na žádné jiné motorce si lépe neodpočinete. Žádné řazení, žádná nutnost zbrklé reakce. Nic takového, pálíte to po silnici lehce nad hranicí povoleného, posloucháte ten zvuk „opravdového stroje“ a vychutnáváte dokonale vše (počasí, holky, závistivé pohledy, prostě vše), co se děje na dohled.

A když se vám do cesty připlete někdo pomalejší, prostě přidáte na moment plyn a je po něm. Je to tak snadné, jako když zatáhnete za šňůrku na záchodě. Je to relax, je to odpočinek. Nad naší testovací dráhou se zatáhlo a s koncem testu přišla veliká bouře. Vlastně i to bylo symbolické. Teď už se s ním, i přes tu všechnu jeho medvědí sílu, nebojím vyrazit ani do deště. A to je u motorky vždycky to nejdůležitější, když se navzájem pochopíte a jeden druhému se svěříte.

 

TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU


 

YAMAHA VMAX vs. FGR 2500 MIDALU

 

Původně měl být tento test celý srovnávacím testem mezi legendou Yamaha VMAX a českým mysteriózním bikem FGR 2500 Midalu. Úmysl byl zjevný, postavit proti sobě dvě velký motorky, dvě rakety, dvě největší exkluzivity světa motorek.

Už po absolvování prvních jízd na obou strojích jsem ale pochopil, že takový test prostě udělat nepůjde. Ty motorky jsou si navzájem absolutně nepodobné a popisovat vztah jejich vlastností (vůči sobě) by bylo hloupé, nanicovaté a ve výsledku jistě i zbytečné. Velmi brzy totiž pochopíte, že oba tyhle klenoty jsou určené každý jiné osobě.

Jaký je tedy Midalu oproti VMAXu? Od prvního pohledu menší, má nahrbenější vzhled a zcela kašle na pozici spolujezdce. Je sice také stvořen jako extrakt čisté radosti z jízdy, ale FGR působí hned od nastartování daleko víc sportovně. Mělo mě to napadnout hned, že značka zabývající se léta výrobou závodních motorek asi nepostaví něco à la čoper. Takhle v přímém srovnání je to ale o to víc zřetelné.

 

TEST: YAMAHA VMAX / FGR 2500 MIDALU

Diametrálně rozdílný je i zvuk, který přichází po nastartování obou motorek. Zatímco VMAX hučí a každý decibel je tažen z útrob ocelovým lanem, Midalu křičí, prská a řve. Mimochodem, když to pak spustí obě naráz, je to nepolapitelná filharmonie.

Na obou máte za řídítky pocit jedinečnosti. Jen motor FGR pořád honíte do otáček, což u VMAXe zas v takové míře nemusíte. Český šestiválec chce na svět, do boje a dovádět. Oproti tomu japonský V65 už dávno ví, že nemá soupeře.

Na silnici je ten rozdíl ještě zřetelnější. VMAX je určitě pohodlnější, má svůj komfort. U Midalu se opřete o ty nádherný řídítka, zapřete se o nádrž a jste přeci jen v ofenzivě. Co se zatáček týče, tady samozřejmě vede český stroj, ale to je dáno logicky rozvorem a samotným podvozkem. Akceleračně zas vede Yamaha, ale i tady chce jít FGR vřed.

Dva neporovnatelné světy, ale když je postavíte takhle vedle sebe, i tak je to bratru „nadživotní“ zážitek. Děkujeme všem, kteří přivádí takovéhle srdcařské motorky na svět!!!

              Yamaha VMAX                 FGR 2500 Midalu
Motor:   V4 objem 1679 cm3         V6 objem 2442 cm3
Výkon:   200 koní                              až 240 koní
Rozvor:  1700 mm                          1527 mm
Váha:     310 kg                               265 kg

Foto: Karel Táborský

1 komentář

  1. FGR je tak super motorka, že sa nedostala ani do katalógu Mothouse… Vyrába sa vôbec, predal sa aspoň jeden kus ?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno