Pamatuju si to jako dnes, když ho tenkrát chlápek vystrkal před vrata. Velká kulatá mašina v barvách Alstare Corona – mocnej SRAD. Rozklepaly se mi kolena. Chápejte, tohle bylo asi nejvíc, co šlo tehdá mít

Strašně jsem ho chtěl a moje zaslepenost byla schopná přetlouct jakékoli racionální uvažování. Motorka evidentně po bouračce (i když ne velký), s rozházenýma karburátorama, ale bylo mi to jedno – i kdyby nechytla, stejně bych ji s tátou hodil na vozejk a vysázel na dřevo všechny úspory ze stavebního spoření.

Byl můj a já ho miloval, i když s odstupem času musím chtě nechtě uznat, že to nebyla úplně rozumná koupě. Moc jsem toho na něm nenajezdil, protože popravdě – zas tak dobrý svezení to nebylo. Měl smetený gumy a karbece dával dohromady Hubert ve vyhlášený nymburský dílně Ládi Ešnera (Středočeši budou vědět) plných 14 dní!

Po půl roce šel z baráku, ale jedno se mi do paměti zarylo – horký odpoledne v Mostě, kdy to všechno klaplo. Mašina jela jako z praku a já si dal na okruhu první „kolínko“. Byl to nezapomenutelnej pocit a budu si to pamatovat do smrti. Dal jsem si ho na svým SRADU v závodních barvách. Skoro mi vlhnou oči, když na to teď vzpomínám…

A proč takovej sentimentální úvod? Má to svoji logiku. Za tu dobu jsem měl tu čest řídit každou generaci těchhle legendárních pil, takže si dovolím tvrdit, že mám parádní možnost srovnání. To jenom na začátek – ať vidíte, jaká jsem to cíťa.


Poslední superbike

 

Nechápu to, opravdu ne. Proč ostatní továrny pohřbily sedmpade, když je to tak božský svezení? Myslím na to pokaždý, co z týhle GSX-R750 slezu. Nemám rád klišé, ale sem se prostě hodí – ovladatelnost a hbitost šestky v kombinaci s výkonem litru. A to platí i novou edici, která přišla v roce 2011 s řadou zlepšení.

Kdo sakra potřebuje víc? Vždyť nová sedmpade má 150 koní (starší generace byla stejně silná), a ruku na srdce – kdo to dovede plně využít? Nevykládejte si to špatně, ale jsem si naprosto jistej, že nikdo! Tohle šídlo totiž letí jako střelený, a pokud mi nevěříte, zamluvte si někde testovací svezení, nejlépe při nějakém okruhovém dni.

Něco na ní je. Těžko na něco ukázat prstem, ale nemůžu si pomoct – jako celek je to do detailu dotažená motorka. Sednu na ni a věřím jí. Má spoustu síly, a přesto si dovolím dát v retardéru jedničku beze strachu, že mě po přidání plynu zahodí až někam za svodidla. Trochu mi připomíná Fireblada, a to je si myslím hodně velká pochvala.

Ohromně rychlá motorka, která z vás udělá lepšího pilota. Psal jsem vám o jejím motoru, co jede skoro jako litr, a nepřeháním. Šestistovky necháte na výjezdech a rovinkách daleko za sebou, ten motor má vážně páru. Pokud bych si pro sebe vybíral okruhovou motorku, byl by Gixer sedmpade v mým hledáčku. Co na tom, že by mě s ní nepustili do žádnýho opravdovýho závodu? Je to boží svezení a to pro mě pořád znamená hodně.

GSX-R je ale i výborná silniční motorka. Díky 150 kubíkům navíc oproti šestkám má dost točáku, což znamená míň řazení – když na něj zrovna nemáte vyloženě chuť. A je velká a pohodlná, tak jako všechny sportovní Sůzy. Podvozek a řízení jsou ostré, ale ne přesportované, tedy ne do té míry, aby to bylo protivné. Z předního kola jde dost informací a je to i díky BPF vidlicím, které máme rádi a chválíme je na každé motorce.

A teď k několika nepříjemnostem. Od řadového čtyřválce bych čekal jemnější odezvu na přidání plynu. Ve středním poli otáček je znát citelné škubnutí, když jdete z brzd znovu na plyn. Dá se na to zvyknout, ale pravda – trochu mi to kazí tu auru. A určitě si vyberte jinou barvu než černou, protože tmavá Suzuki na černé silnici, s černýma gumama a ráfkama, je špatně. Motorka je to hezká, ale ty nevýrazné barvy to zabily. Klasická modro-bílá je o moc fešnější.

1985 – GSX-R750 (F)
První GSX-R měla hliníkový rám, rovnotlaké karburátory a 18palcové ráfky. Zajímavým technickým řešením bylo použití vzduchem a olejem chlazeného motoru, což mělo ušetřit hmotnost.

1988 – GSX-R750 (J)
První větší upgrade. Motorka dostala nový rám a pozměněný motor, který točil až 13 000 otáček a měl 112 koní. Ráfky už byly 17palcové, takže se zvětšil výběr vhodného obutí.

1992 – GSX-R750 (WN)
Nový vodou chlazený motor a jiný rám, kapoty a podvozek. Šestistovka už v roce 92 a 93 jezdila s USD vidlicemi.

1996 – GSX-R750 (T)
Úplně nový model. Nový dvojitý rám a kompaktní a lehký motor srazily hmotnost o 20 kg na konečných 179. Zvedl se výkon na 118 použitím systému přímo nasávaného vzduchu SRAD (Suzuki Ram Air Direct)


Šestka je jako víno

Sůza musela svoji šestku v roce 2011 modernizovat, protože GSX-R600 na ty nejlepší zkrátka už nestačila. Nebyla dost rychlá a ostrá, i když třeba v americkým šampionátu AMA se jí ve třídě Sportbike hodně dařilo. Ve schopných rukách Martina Cardenase a Dannyho Eslicka brala dvanáct pohárů za vyhraný závod. A Cardenas na ní dokonce získal titul.

Suzuki GSX-R600

V Evropě už to ale taková sláva nebyla. No schválně, zkuste si vzpomenout na nějaký úspěch šestky Gixera! Já si pamatuju naposled na Stephana Chambona, a to už musí být víc než deset let. A tahle šestka ztrácela i na silnici – oproti závodně laděné R6 a výborné CBR neměla moc šancí. To se ale naštěstí s příchodem roku 2011 dost polepšilo.

Ty přelomové změny jsou znát okamžitě. Nová motorka je silnější, obratnější, a tím pádem i rychlejší. Divný, čekal jsem nahrbený závoďák, ale továrna i tady zachovala větší rozměry, což je dobře.

I když má Gixer určitě nejsilnější motor ze všech šestek, pořád je tady i použitelnost na silnici. První, čeho si všimnete, je menší hmotnost. Na tu se technici zaměřili hlavně a je to znát. Motorka jako by ožila a už to není ta neohrabaná mašina, kterou musíte do zatáček trochu přemlouvat. Kdepak – tohle se jim vážně povedlo. Má to švih a jiskru, a tím pádem vás to bude bavit. Hlavně tah ve středních otáčkách (ty se posílily) je na šestistovku až překvapivý.

Suzuki GSX-R600Suzuki GSX-R600

Rozměrově není mezi sedmpade a litrem žádný velký rozdíl, a stejně tak je to i s cenou. Pár tisíc rozdílu ve prospěch menší šestistovky není nic extra. Kdyby to byly moje prachy, určitě bych koupil sedmpade. Mám rád, když můžu jít trochu proti proudu. A tohle je vážně dobrá motorka. Byl bych rád, kdyby to pochopily i ostatní továrny a třída sedmpade se opět vrátila.

SRAD, ZXR750 nebo FZR – to byly přece tak skvělý motorky 🙂 I když – to přidám jako reminiscenci mé úvodní vzpomínky na ono dávné vlastnictví prababičky GSX-R – s dnešními motorkami se ty před deseti lety opravdu nedají srovnávat. Váha, ovladatelnost, čitelnost, to všechno je dnes úplně někde jinde (a to i u takovýchto strojů, kterým s pohybem vpřed nepomáhá skoro žádná elektronika). Dnešní motorky se s piloty neperou, ony jim pomáhaj…

Suzuki GSX-R600


Foto: autor, Honza Karásek (detaily GSX-R600 MY2011)

1 komentář

  1. Myslím, že stejnou kombinézu, jako má Karlos na té pamětní fotografii míval i můj kamarád, než ji prodal jinému mému kamarádovi, který v ji jezdi dodnes 😀

Napsat komentář: Dp Zrušit odpověď

Please enter your comment!
Please enter your name here