Tyhle crashe patří k tomu nejhoršímu, co vás může na motorce potkat. Klasickej pohled, kterej je vidět hlavně při závodech. Pilot vyhozenej vysoko ze sedla, motorka zbavující se kapotáže, bolest po dopadu – nic příjemnýho. Jak ale takovej highsider vlastně vznikne a můžu se mu vyvarovat? Odpovědi hledejte v našem článku.

Příběhy o highsiderech jsou jako stromy, čím starší, tím větší. To, co v pondělí začíná jako nevinné sklouznutí na přední kolo, může být v pátek problém pro letový provoz. Řekněme, že jsme perfektní highsider ještě neviděli – dokonalý mix rychlosti, naklopení motorky, uklouznutí, smyku a vyhození – takže co můžeme očekávat?

Přesto, že highsidery můžeme rozdělit do dvou druhů, oba začínají stejným způsobem – smykem zadní pneumatiky. Ten nastane, když síla, kterou na zadní kolo posíláte, překročí v tu chvíli dostupnou přilnavost. První varianta je, že zadek sklouzne bokem, rychle se chytne a bude se snažit dostat do stejné lajny jako předek. To vyhodí jezdce ze sedla a když máte kliku, přistanete zpátky na sedačce. Teď by bylo vhodný trochu zpomalit a myslet na varování, který vám zadní guma právě dala.

Druhá a dost bolestivější varianta je, když se zadní kolo dostane do víc extrémního úhlu. Zadek motorky klouže o hodně delší dobu a v nejhorším případě se může dostat až do 90 stupňů ke směru jízdy ještě před tím, než se znovu chytne. Motorka pak vyhodí pilota vysoko do vzduchu a začne po trati lítat „panna-orel“. U tohohle typu tzv. barokního highsideru, je jezdec vystřelen do výšky točivým momentem, který motorka vygeneruje tím, že se začne sama otáčet kolem vlastní osy. Tenhle typ crashe je míň obvyklý – hlavně na silnici – ale skrývá v sobě nejlepší potenciál pro pořádnou výšku.

To, jak vysoko jezdec poletí, záleží na spoustě okolnostech. Jde o rychlost, úhel náklonu, nastavení pérování a charakteristice zadní gumy. I když je nastavení tlumičů a chování pneumatiky důležité, není klíčové. Nejdůležitější je to, jak daleko mimo stopu se zadní kolo při smyku dostalo a další věcí je nastavení odskoku tlumičů. Když motorce pořádně naložíte, poletíte dál a výš 😉

Naše ideální guma na skvělý highsider má měkkou směs a je hodně přilnavá. Když máte na motorce tvrdou gumu, ztratíte přilnavost mnohem dřív a smyk se líp kontroluje. Navíc, tvrdá guma se tak rychle nechytí, takže se na náš dokonalý highsider nehodí. Na pořádný let budete potřebovat pořádnou rychlost a velký náklon, takže musíte mít obutou měkkou gumu, aby to udržela. Teď už stačí motorce ve velkém náklonu trhaně přidat a máte to tam…

Takže, máme závodní motorku, která je nakloněná na 50° a máme parádní gumu, která tenhle náklon udrží. Jedeme 130 km/h, což znamená, že mašina udělá 36,1 metrů za sekundu.

Dlouhým výzkumem a složitým počítáním všech možných sil, které na jezdce působí, jsme zjistili, že v ideálním případě máme dost síly na to, aby to 70kg pilota vyhodilo do výšky 2,7 metru. Samozřejmě, že v ideálním případě, který asi nikdy nenastane. Ale když uvážíme, že gumy se nechytnou okamžitě, podvozek se nezachová ideálně a jezdec nevyletí nahoru stejnou rychlostí jako motorka, dostaneme stejně slušných 1,75 metru. Hmmm, to není vůbec špatný… Jen pro zajímavost, když přidáme 20 procent k rychlosti, potenciální výška highsideru vzroste o 70 procent, takže na to při jízdě myslete!

Čtyři nejlepší motorky na highsider

Z vlastní zkušenosti víme, že hajsajdnout se dá prakticky všechno (když se budete hodně snažit) ale tyhle čtyři potvůrky se na to prostě hodí nejlíp.

Aprilia Mille

Přebytek krouťáku, výkonu a rychlé reakce na otočení plynem se hodí na perfektní highsider. Starší modely tímhle byly proslulé, ale i novější verze nijak výrazně nezaostávají. Jeden takovej mě potkal na Libichovce ve 160 km/h…moc mi nechybělo, ale nespadnul jsem. Ufff 🙂

Yamaha R1

První modely měly obuté Metzelery MEZ3, což mělo za následek, že hodně majitelů vidělo svoji motorku, jak se válí, zbavená všech platových dílů, v kačírku. Měla víc koní než cokoliv jiného, dost živou ovladatelnost a ne zrovna přilnavé gumy… První osazenstvo Motohousu by mohlo vyprávět!

Suzuki Hayabusa

Tahle mašina vás nutí dělat věci, který byste zkrátka dělat neměli. Má tunu výkonu, ne zrovna dobrý výběr obutí a hodně váhy je na předku, což znamená, že je to skvělá motorka na highsider. Když to ale umíte, můžete s ní krásně driftovat, ale to umí málokdo…

Jakákoliv dvoutaktní pětistovka

Wayne Gardner o tom ví svoje. Za nejslavnější highsiderovou fotku, kterou můžete vidět, vděčíme brutálnímu výkonu starých dvoutaktních pětistovek. Škoda, že na scénu přišly čtyřtakty, který jsou sice ještě silnější a rychlejší, ale na dvoubuchy prostě nemají.

Jak se neudělat?

Ztráta přilnavosti není nic, kvůli čemu byste měli panikařit – jenom pokud se to stane nekontrolovatelně. Někteří jezdci umí jezdit bez problému smykem, protože se na to dokážou připravit. Jejich motorka je už na pokraji přilnavosti, ale oni jí ještě trochu přidají. A protože to udělají v klidu a bez stresu, mají spoustu času na kontrolu smyku, který přijde.

Při ideálních podmínkách je celkem těžké hodit mašinu do boku. K překonání přilnavosti gumy potřebujete hodně výkonu a hodně plynu. Když se nad tím zamyslíte, tak i ten nejnešikovnější jouda může gumu utrhnout, ale udělá to obvykle jenom jednou. Jestli to chcete vyzkoušet (ale nepište nám potom, až s tím praštíte), v klidu se na to připravte. Otáčejte plynem opatrně a plynule. Cukatůra se tady nevyplácí. A když už se vám to bude zdát moc, uberte jenom o 7 procent. To podle telemetrie stačí na to, aby se guma opět chytla a vy jste neztratili rychlost. Už tomu rozumíte? 🙂

Foto: archiv Motohouse

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno