Předchozí dva díly našeho seriálu jsme věnovali přípravě jak výběru vhodného stroje, tak samozřejmě i výstroje. Dnes si „pochystáme“ mašinu k první jízdě… Zdá se Vám to možná jako hloupost, nicméně správně nastavené ovládací prvky mašiny elementárně ovlivňují jízdní pozici a tím i vlastní jízdu.

Odpružení

Ač to bude znít divně, pro úplně první jízdu až tak nezáleží na tuhosti a nastavení odpružení. Jestliže vaše první metry povedou v terénu odpovídajícímu nezpevněné cestě, bude daleko víc záležet na nastavení dalších zmíněných bodů, než na naladění odpružení.  Tomu se totiž pověnujeme jindy až se trochu rozjezdíme… Obecně by si mašina při nasednutí rozhodně neměla „kecnout“ na dorazy, nicméně o podrobném nastavení odpružení (předpětí, tuhost, odskok) si povíme později.

Nastavení řidítek

Daleko důležitější pro absolutní začátek offroadění považuju nastavení řidítek, kterážto mívá valná většina jezdců nastavené zbytečně „chopprovitě“ = skloněné k sobě. Tím pádem rejdy posouvají jízdní pozici víc dozadu a odlehčují přední kolo, což většinou nechceme. V tomto případě doporučuji povolit rejdy v klemech a pootočit je kupředu tak, aby při pohledu z boku byly konce „větví“ v ose s trubkou teleskopické vidlice. Díky tomu se jízdní pozice automaticky přesune víc na přední kolo, což vede k jistějšímu vedení stroje především v režimu enduro.

Páčky

Pozor! Hnete-li s řidítky, rozhodí se vám automaticky i polohy páček. Ty mají ideálních nastavení několik. Pro motocross, kde se často gasuje v sedě, doporučuji polohu brzdy a spojky téměř vodorovně s řidítky, tedy v „nulovém“ úhlu. Naopak endurojezdci, kteří rádi jezdí ve stupačkách, mívají páčky skloněné dolů tak, aby při jízdě ve stoje mohly páčky používat bez toho, aniž by si ruce ohýbali v zápěstí. Ideální polohu poznáte tak, že položíte ruce na rejdy ve vaší nejčastější jízdní pozici a natáhnete rovně prsty. Právě tam by se měli nacházet páčky brzdy a spojky. Pozor! Zvolený úhel vyzkoušejte i v „sedící“ jízdní pozici, aby v takovém okamžiku byly páčky stále na dosah! Pro doplnění dodávám, že nastavení páček bývá čistě subjektivní věcí a každému může vyhovovat něco jiného, proto bod 3. neberte jako dogma, ale spíš jako základní doporučení.

Řadící páka

Neméně důležité nastavení se týká i řadící páky, se kterou by měl mít možnost jezdec manipulovat jak za jízdy v sedě, tak ve stupačkách. Příliš skloněná řadička jednak znemožňuje pohodlné řazení, ale také zvyšuje nebezpečí zavadění špičky boty o terénní nerovnost.

Zadní brzda

Zapomenout bychom neměli ani na polohu zadní brzdy, jejíž základní nastavení by rozhodně nemělo být níž než úroveň stupačky. Ideální polohu naladíte tak, když páka bude alespoň zároveň se stupačkou, avšak nic nezkazíte ani bude lehounce přizvedlá. Díky tomu při brzdění nebudete takzvaně padat ze stupačky…

Gumy

Rozdíl oproti silničním motorkám spočívá i v použitém tlaku pneumatik. V terénu se zdaleka nepoužívají takové tlaky jako na silnici a obecně počítejte s tlakem v pneumatikách okolo 1 baru. Pneu se tak poněkud „rozplácne“ a získá tak mnohem větší grip. Nutností je však použití tak zvaných „haltrů“, které eliminují riziko protočení pláště a tím utržení ventilku duše.

Napnutí řetězu

Nemalou pozornost věnujte i napnutí řetězu! Pečlivě dodržujte provis předepsaný výrobcem, přičemž mnohem méně nebezpečné je mít řetěz volnější než přepnutý, kdy dochází po doskoku nejen k extrémnímu namáhání ložisek v kole, ale předevšímn trpí lóža pod pastorkem sekundárního převodu.

Co dál?

Jak vidíte, není to jen o tom, pořídit si výstroj na sebe, nebo motorku do garáže. Chcete-li si na mašině v terénu fakt užít a nekomplikovat si život nepřátelskou jízdní pozicí, je lepší svému stroji dopřát tento individuální set-up, díky kterému se zlepší nejen ergonomie, ale tím pádem i styl jízdy.

Foto: Radek „GAS“ Michna

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here