Pokud vstoupí 1. ledna 2014 v účinnost nový občanský zákoník (NOZ), bude to pro obchod s motocykly (zejména ojetými) znamenat několik zásadních změn
Jednou z nejvýznamnějších bude částečné prolomení principu ochrany dobré víry kupujícího, která v současnosti při šikovně nastavené formulaci kupní smlouvy umožňovala poměrně snadnou legalizaci kradené motorky a to prostřednictvím mnohdy nic netušícího kupce. NOZ sjednotil původně odlišnou právní úpravu platnou v obchodním a občanském zákoníku a částečně posiluje práva okradeného, ovšem činí tak (logicky) na úkor případného kupce.
Jak tedy postupovat při koupi, chcete-li mít jistotu? V první řadě zůstává klíčová otázka dobré víry kupujícího, že prodávající je oprávněn vlastnické právo převést. Tuto dobrou víru bude prokazovat kupující, takže bude muset zejména osvědčit, že si pečlivě prostudoval veškerou dokumentaci k motorce a podle možností jí prověřil a porovnal se skutečností. Dále se v případě sporů budou nepochybně posuzovat i další indicie a skutečnosti, které sice nejsou nikde přesně vymezeny, ale mohly by dle obvyklých zkušeností dobrou víru ovlivnit, tj. vztah kupujícího a prodávajícího, obecné zvyklosti při konkrétní transakci, cena (neobvykle nízká cena bude pro soud jasným vodítkem) apod.
Jak to bude v praxi?
Sama dobrá víra ovšem nestačí a zákonodárce v NOZ přichystal na zájemce o koupi ojetého motocyklu ještě další úskalí, které jsou odlišná podle typu konkrétního obchodu.
Nejjednodušší situace je z tohoto pohledu v případě, že si motorku budete kupovat v dražbě. V takovém případě se víceméně předpokládá, že věc prodává vlastník nebo ten, kdo tak činí na základě nějakého pověření či zákonného zmocnění (insolvenční správce, exekutor, dražebník) a pokud prokážete dobrou víru v rámci jejího shora popsaného obsahu, nemělo by Vám hrozit, že o motocykl přijdete.
Jiná situace je v případě, že budete kupovat ojetou motorku od podnikatele, který s motorkami v rámci své běžné podnikatelské činnosti běžně obchoduje (bazar, zastavárna apod.). V tomto případě bude mít jistotu majitele až po třech letech od nákupu, protože NOZ výslovně přikazuje vydat takto nabytou věc vlastníku, který prokáže, že se mu věc ztratila, nebo že mu ukradena, pokud od ztráty nebo krádeže uplynuly nejvýše 3 roky. V takovém případě se navíc může stát, že budete svoji dobrou víru prokazovat orgánům činným v trestním řízení, co by potenciální spolupachatelé. To vám samozřejmě nebude bránit v tom, aby jste po prodávajícím nepožadovali vydání bezdůvodného obohacení.
Konečně poněkud odlišná je třetí možnost, tj. případ, kdy motorku koupíte jiným způsobem (např. od kamaráda, nebo na inzerát , nepůjde-li o prodej z bazaru, apod.) V takovém případě jsou rizika a následky primárně stejné, pouze lhůta, po kterou po Vás může původní vlastník motorku požadovat, není nijak omezena, takže klidný spánek nebudete mít v tomto případě asi nikdy.
Lze tedy shrnout, že aplikace nového občanského zákoníku do praxe udělá z nákupu ojetého motocyklu ještě adrenalinovější záležitost, než doposud. Pozitivní na celé věci je, že kupující si budou zřejmě nabízené zboží lépe vybírat a ztíží tak legalizaci kradených kousků.
Foto: shutterstock
