O tom, že Kuba Kornfeil pojede MS stopětadvacítek i v roce 2011 jsme již informovali. Stejně jako o tom, že jeho zaměstnavatelem bude tým CBC Corse, který bude letos na svých Aprilkách vozit velice známé sponzorské logo Ontega
Ještě něž si ale přečtete zprávu zranění při prvních testech ve Valencii, představíme si zajímavý stroječek, na kterém se tenhle mladičký rodák z Kyjova při své přípravě baví. Jmenuje se to „Jet Surf“ a jedná se o karbonové prkno s pohonem. Zaujalo nás to, a proto uvádíme podrobnosti. Na videu na jeho stránkách www.jakubkornfeil.com si pak můžete i prohlédnout, jak Kuba na takové legrácce jezdí. Co chtít víc, na tohle přeci nepotřebujete vlny – a to se v naší republice docela hodí :o) 
Pokud by vás zajímaly parametry, pak v krátkosti:
-maximální rychlost až 55 km/h
-šířka 600 mm, tloušťka 150 mm
-hmotnost 14kg
-pohon, dvoutaktní spalovací motor
-Jet Surf promo video
……………………………………………………………………………………………………………………………………
A nyní již o tom, co Kuba prozradil o testování po Valencii. Pro nás ta nejdůležitější zpráva na úvod – zvěsti o jeho zranění se nepotvrdily a my se nemusíme bát, že by náš borec nestihl začátek sezony
…
Jakub Kornfeil: „První den nebylo opravdu kam spěchat. Nejenže na okruhu byla zima, ale i všechno okolo bylo takové syrové. Mechanici předělávali spoustu věcí, zkoušeli jsme různá nastavení, vylepšovali posez atd., zkrátka aby mi vše na nové motorce sedělo. Odjezdil jsem asi 30 kol a dostal se na čas 1.43,7. Druhý den začal pak velmi slibně, když jsem se ve své podstatě bez nějaké zázračného množství kol na rozjetí-rozehřátí dostal asi už v pátém kole na svoje loňské maximum z Valencie /1.42,8/, což za daných podmínek nebylo zlé.
Úkolem dne však také bylo vyzkoušet pár různých modifikací jak v nastavení motocyklu, tak i odzkoušet různé druhy válců, a protože jsme měli ještě jeden den k dispozici, nikam jsme se nehnali. Jenže když do konce pátečního tréninku scházelo asi tak 20 minut a já se vydal znova na trať, tak v okamžiku kdy jsem se začal právě dostávat do tempa, přišel pád. Při výjezdu ze zatáčky na protilehlou rovinku od depa, tedy ta co je přesně před nejdelší a největší tribunou španělského okruhu, jsem dostal highsider. Následoval let vzduchem a následný pád zhruba z výšky pěti metrů na asfalt.
Nečekal jsem to. Možná padnout do kačeru, bylo by to lepší, jenže já přistál rovnou na asfalt. Panečku to byla rána! Takový crash jsem ještě ve svém závodění nezažil. To se musím opravdu přiznat. Snažil jsem se sesbírat, ale prostě to nešlo. Strašně mne bolela pánev, nemohl jsem se zvednout a odejít po svých a tak mne naložili a odvezli. Nejprve na ošetřovnu přímo na okruhu a pak, protože se jim něco nezdálo tak do nemocnice ve Valencii. Noc jsem strávil samozřejmě tam na lůžku, ráno jsem pak absolvoval další vyšetření jako magnetická rezonance, CT a ještě pár rentgenů, načež mne místní specialista propustil se zákazem usednutí na motorku po dobu 3 týdnů. Pro podezření nebo pro případ embolie, mi na cestu nabalili pytlík s injekcemi, které jsem do sebe postupně bodal.
Lékařská zpráva navíc hovořila o vlásenkové prasklině na pánvi a tím tak bylo ježdění učiněno za dost. Místo směr Estoril jsme tak vyrazili zpět domů. Doma jsem pak absolvoval řadu dalších vyšetření, z nichž je následující závěr, nemám nic zlomeného, ani prasklého ani ona drobná vlásenková zlomenina se ale nepotvrdila. Bolí mne celý člověk a zadní část kam si já moc nevidím, je prý nádherně vymalovaná. Chodím na různé procedury, místo do školy, ale do Jerezu budu v pořádku. K týmu bych pak řekl jen to, že jsem byl za tak krátký čas velmi mile překvapený z jejich „neitalského“ přístupu, jako i zároveň maximální snahy vytvořit pro mne ty nejlepší podmínky, i proto se nemůžu dočkat již dalších testů.“
Foto: jakubkorfeil.com
