Že vám dnes pojmenování Sportster nepřijde pro dvouválcový vzducháč příliš trefné? Tak se trochu zahloubejte do jeho historie a pochopíte, proč se pyšní jménem odkazujícím na sport

Přenesme se do padesátých let v USA. V Korei zuřila válka a Amerika se zmítala ve vlně sociálních nepokojů. Navíc ji čekala invaze Britů. Tedy ne válečná, ale motocyklová. Ostrovní produkce totiž začala pronikat do Států a dařilo se jí. Všechny ty BSA, Triumphy a další anglické motorky byly něčím, co do té doby Amerika neznala – lehké a mrštné mašiny způsobily doslova revoluci.

Tehdejšími modlami se staly dvouválcové vzducháče s objemem kolem půl litru, výkonem kolem třiceti koní a hmotností zhruba 160 kilogramů. A tomu prostě líné těžké mastodonty Harley-Davidsony nemohly konkurovat.

Harley-Davidson tento problém vnímal, jeho tržby šly po druhé světové válce dolů, a bojoval proti němu dvěma způsoby. Prvním byl tlak na vládu Spojených států, který vyvrcholil v roce 1951 schválením zákona o 40% clu pro dovážené motocykly. Druhou zbraní pak byl vývoj nové motorky, která by mohla britským mrštným strojům lépe konkurovat.

K představení modelu Sportster zvolilo H-D v roce 1957 regionální akce, lokální srazy a závody americké ploché dráhy (flattrack). Příznivci značky se okamžitě rozdělili na dvě části. Pro jedny nebyla krátká a drobná motorka opravdovým Harlejem, druzí naopak pochopili princip lehkosti a obratnosti a požadovali ještě další optické i reálné odlehčení.

Základem XL byl nový motor o objemu 883 cm3, véčkový dvouválec s hlavami svírajícími úhel 45° a novými rozvody OHV (každý ventil měl svoji vačkovou hřídel). Při kompresním poměru 7,5 : 1 dosahoval Sportster maximálního výkonu 40 koní v 5500 otáčkách. To znamenalo maximální rychlost více než 150 km/h.Motor byl uložen v kolébkovém rámu z tehdejšího stěžejního modelu KH (Flathead), který musel být lehce upraven pro použití vyššího motoru s OHV rozvody.

Z KH pak pocházely také blatníky, velká nádrž, přední vidlice, zapalování a také bubnové brzdy. Díky použití stávajících dílů se továrně podařilo stlačit cenu velmi nízko, nová motorka stála 1100 dolarů, což bylo o dost méně než u velkých modelů.

V létě 1957 shromáždil Harley-Davidson svoje dealery, aby jim představil utajovanou novinku, kterou byla Duo Glide. Většina z nich ale projevila zklamání s tím, že čekali vylepšeného Sportstera. Z následné debaty vyplynulo, že zákazníci i prodejci chtějí lehčí motorku, optimálně něco jako silniční verzi flattrackového závoďáku KR s motorem Sportster. Vedení firmy nářky poslechlo a Walter Davidson souhlasil s tím, že továrna postaví 100 zkušebních kusů, a pokud se prodají, bude se vyrábět dál. Kdyby věděl…

Zmiňovaný model XLCH byl představen v roce 1959 a poptávka byla taková, že už první rok se jich vyrobilo téměř tři sta. Menší nádrž, drobnější blatníky, užší stavba a jasná inspirace v závodních motocyklech táhly nejen flattrack jezdce, ale i řadové motorkáře. První kusy byly prodány bez světel a dalšího silničního vybavení, ale velmi brzo bylo toto doplněno a XLCH začaly brázdit silnice USA. Velmi oblíbené byly především v Kalifornii, kde tou dobou nabíraly na síle Hells Angels a další outlaw kluby.

Malý lehký motocykl Sportster se stal velmi rychle oblíbeným a na domácí půdě se směle postavil všem britským nájezdníkům. Brzy ho sice čekal ještě velmi tvrdý boj proti invazi z Japonska, ale ustál i ten a dal na dlouhá desetiletí směr nejednomu custom stylu. Sportster se stal kultem, legendou.

Už si dokážete odmyslet všechny ty CBR a GSX-R a chápete jeho název? Pokud stále ještě ne, podívejte se na následující odkaz: BOTT vlastně také vychází ze Sportstera, a to nejen motorem.

A jak je našim dobrým zvykem, přidáme písničku :-))))

Foto: archiv

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here