Postavili jsme proti sobě Yamahu FZ8 a Kawasaki Z750R – a otevřeli tak fight, který nebude umět pojmenovat vítěze

Víte, nahatý ¾litry byly před lety asi nejoblíbenější klasou. Šestistovky jsou v některých okamžicích (na současnou dobu) až příliš slabé, nejsou už tolik na vyblbnutí a jejich úsporné motory se budou v budoucnosti spíš používat na klasické motorky každodenního užití. Naopak litry jsou v mnohých případech už takové bestie, že si je nemůže (a nechce) řada lidí dovolit.

Proto sedmpade, potažmo osmistovky. Dostatečný točivý moment, plochá linka nárůstu výkonu a přitom velmi dobrá ovladatelnost a švih. To jsou ty důvody, proč se o tyhle motorky zajímáme a testy či komentáře k nim patří k těm nejčtenějším. Samostatné představení FZ8 jste si již mohli číst …ZDE, první dojmy z Kawasaki Z750R r.v. 2011 najdete pak …ZDE. Jaké však bude jejich porovnání? Tady máte odpověď…

 

Yamahu FZ8 a Kawasaki Z750R

Postaveny vedle sebe

Nasedáme na obě nasucho před redakcí a už tady jsou jasně znát ty rozdíly. Kawasaki je daleko radikálnější, nekompromisní, jste víc předkloněni nad řidítka a máte pod sebou sedačku tvrdou jak přeložené noviny.

Tak, to jsem teda zvědav, na tohle by mohlo slyšet hodně lidí…,“ hodnotí první dojem Carlos, ale já ihned přicházím s kontrem, že Yamaha má naopak poměrně sportovní posez (vždyť mám doma FZ1, ze které vychází) – takže v tom nevidím žádný větší rozdíly… Jaké je pak ale moje překvapení, když si motorky poprvé přehodíme a já musím s omluvou uznat, že jsem se mýlil. Kawa je oproti FZ8 opravdu „brutalní“.

Výhody či nevýhody jízdní pozice se v pravém světle projeví, až když jezdíš na motorce celý den,“ pokračujeme dál. „Někdy se stane, že tě stroj na první dotek uchvátí, ale jeho chování se stane po opravdovém zápřahu až otravné. Nemyslím si, že by to byl příběh těchhle dvou, ale mám dojem, že na Kawě prostě pilot dřív odpadne. Yamaha je v poměru agrese a pohodlí lepším kompromisem.“

První ostré zrychlení

Vyrážíme. Jako první si porovnáváme na rovinkách zrychlení. Kawa vzteklej chraplák, z motoru jdou daleko syrovější zvuky. To se nám líbí, je to takové přirozenější pro tuhle značku. Yamaha oproti tomu vystupuje jako daleko celistvější a dospělejší stvoření.

Motory obou se výrazně probouzejí někde nad hranicí 6500 otáček, přičemž Yamaha má v tomto pásmu snad o maličko navíc – je tu rozdíl byť jen 30 kubíků objemu, ale i ten se musí někde projevit. Zkoušíme porovnat obě v závodě zrychlení. Tady by měla pro FZ8 hovořit váha (Kawa 227 kg vs. Yamaha 216 kg), ale těch deset kilo (překvapivě) asi není v honění desetinek tou úplně podstatnou veličinou, protože z nuly na sto čtyřicet to máme s Kawou za rovných šest vteřin, Yamaha je v průměru měření o tři desetiny horší.

Poměr se pak vyrovnává ve zkoušce přímého zrychlení na silnici. Z padesátky na stovku je Yamaha lepší, jde sama víc za plynem. Kawa potřebuje víc otáček, aby se správně v tomhle bodě líp rozmotala. „Kawasaki na motoru pro tuhle novou verzi Z750R neupravovala vůbec nic, je to pořád ten starý motor Zeda, jaký znají všichni jeho majitelé už léta. Tady jsme asi nemohli čekat žádné překvapení…“ dodává Carlos, dnes můj testovací kolega.

Zkoušíme si to porovnat s projevem Yamahy. Ta přišla se zcela obrácenou koncepcí. Vzala motor z litru a jen zmenšila jeho vrtání – a jako by v něm někde zůstala trocha té litrové hutnosti, motor zabírá ke své špičce přeci jen o chloupek dřív. Není ale tak vzteklý, jako je motor Kawasaki.

 

První ostré zatáčky

Zatáčka je o podvozku – a ten, jak asi mnozí víte, byl u předešlé Z750 poměrně blbě. Zadní kolo neposlouchalo, jak mělo, a proto tento nový model přichází nejen s novou kyvkou, ale i se zcela novým přepákováním tlumení. „Jo, je to o hodně, o hodně!!! lepší,“ konstatuje věčný kritik starého Zeda Carlos, „ale pořád mi na tý motorce v tomhle ohledu něco nesedí. Na to, jak sportovní má tohle eRko styl, bych v zatáčkách čekal větší ochotu, motorka někdy až padá do zatáčky, jindy mají řidítka poměrně lehkou odezvu (jakoby bez váhy). Já to takhle zkraje ještě nedovedu úplně popsat, musíme ještě chvilku jezdit – pak k tomu snad řeknu víc.“

Přehazujeme si tedy motorky a na Yamaze je z jízdy cítit zas trochu jiný styl. Tady se nůžky mezi oběma modely rozevírají už doopravdy. FZ8 je měkčí, slušnější, poslušnější. A oproti Kawě je v ní jakoby víc jistoty. Protahujeme se rychlými zatáčkami širokých silnic a jízda na obou je obrovským potěšením. Natankujeme si tedy opět plnou (spotřeba Kawa Ø 5,7 x FZ8 5,3 litru) a jedeme dál.

 

Tady je ten rozdíl

Zkoušíme maximálku a Kawa se na dlouhé letištní ranveji rozmotá podle tachometru až někam k 230 kmúh, což je hodnota, o které si FZ8 může nechat jen zdát 215 km/h. Ale je zrovna tohle potřeba – na naháči? Dokořeníme to tedy rychlým dálničním přesunem a v hlavách už se nám pomaličku začíná líhnout i hodnocení.

Ale lze je vůbec nějak vzájemně porovnat? No, to je, povím vám, oříšek. Ono je to celý postavený tak, že jsou vlastně každá úplně jiná. Osmistovky přišly jako logické řešení pro lidi, kteří nechtěli naháče s upištěným motorem supersportu a netoužili ani po litrové zběsilosti. Ač se obě značky vydaly směrem ke kompromisu, jejich cesty se ve výsledku docela slušně rozešly.

Kawa je radikálnější, sportovnější, líbivější, bláznivější – taková ta motorka na blbnutí. Ale jako taková má svůj limit použitelnosti a za ten se bude jen opravdu těžko dostávat. „Já už to tak trochu začínám pobírat,“ dodává Carlos po další stokilometrové porci, „u Kawasaki se snažili motorku umravnit na zadku a udělali to tak, že jezdce posunuli víc nad přední kolo a vůbec tu motorku hodně váhově přeházeli – a to je to, co mi tu od rána nesedí. Přední kolo nedává tolik zpětné vazby, nemáš v něm úplně ten cit.“

 

A Yamaha, i když třeba nemá nastavitelný přední vidle (a jak už bylo řečeno, její nastavení je mnohem jemnější než u Kawy), má v tuhle chvíli jednoznačně navrch, a to hlavně díky tomu, že je to zkrátka časem vyzrálejší motorka. „Ono se totiž přesně ukázalo to, co jsme nadhodili na začátku. Na Kawě jezdíš celej den a na konci už jsi z toho docela zmlácenej. Kdežto u Yamahy to je v podstatě tak, že si řekneš – ještě pojedu.“

Resumé

Tyhle dvě motorky jsou sice z jednoho pelechu, ale jsou tak rozdílné, až nám při závěrečném hodnocení padly čelisti. Ač se obě značky vydaly sice stejným směrem ke kompromisu, jejich cesty se ale ve výsledku docela slušně rozešly. Splíst se ale nemůžete, obě jsou to dobrý a solidní motorky. Volte tedy hlavou…


Děti svých rodičů…

Yamaha FZ8

Otcovství je v tomto případě neoddiskutovatelné. Starý protřelý litrový FZ1 daroval svůj vzhled, koncepci i motor, aby mohlo vzniknout tohle nové pokolení. Yamaha FZ8 zachovává délku zdvihu pístů, zmenšeno bylo vrtání (ze 77 na 68 mm), tím bylo dosaženo 779 kubíků objemu, a díky lehčí klikové hřídeli jsme se pak dočkali i větší ochoty šplhat se do otáček.

Brzdy zdědila tahle motorka ze supersportu YZF-R6, což je hodně dobré. Na rozdíl od litru je na zadku obuta do 180 gumy, což nám taky nepřijde špatné, protože takto je stroj díky profilu gumy ovladatelnější v zatáčkách. Oproti litru je tu i jiná maska a bílé podsvícené budíky.


Děti svých rodičů…

Kawasaki Z750

Model Z750 spatřil světlo světa v roce 2003. Od té doby zaznamenal několik dílčích změn, které se týkaly hlavně uchycení motoru, vyšší tuhosti rámu i podvozku. Nejradikálnější změna ale přichází teď, s tímto modelem. Kawa ve variantě Z750R vsadila víc na sportovněji založenou klientelu a tomu podřídila nejen design stroje, ale i řadu technických prvků.

Pro nové eRko je tedy na předku použita vidlice o průměru 41 z modelu Z1000, zadní tlumič pak nahradil nový, plně nastavitelný, a k nové zadní kyvné vidlici přišlo i nové přepákování. To vše jen za jedním účelem – zlepšit podvozek, odstranit dřívější nedostatky. Nové jsou i brzdové kotouče, které nabraly na hmotě z předchozích 4,5 na 6 milimetrů a příspěvkem pro lepší skus jsou i radiální čtyřpístkové třmeny, rovněž původem ze Z1000. Motor ze zaběhlé Z750 zůstal naproti tomu beze změn.

Foto: Jan Somerauer

2 KOMENTÁŘE

  1. Já mám zrx 1200 z roku 2001 a znám i lepší motorky, speed triple … nejsem tedy az takovy patriot – stara tezka motorka co se vlni, ale vyborny univerzal a da se na ni uzit i nejaka ta lehce sportovni zabava. Měl jsem možnost projet a porovnat s FZ8 na Ecce homo, rok cca 2014, nevím ,už si nepamatuji co říkal majitel. Překvapilo mě jak je slabá a netáhne, jak brzo jsem škrtal stupačkami o zem – no až mě to překvapilo a nebýt toho, jak pomalu k tomu stačilo jet, asi bych si vyrobil škrtátko i v trenýrkách. Na druhou stranu lehounká a krásně se přehazovala do zatáček, ovšem aby její hravost končila tak brzy v tak malych náklonech. Inu velka skoda Asi měli důvod vetsi legraci zarazit tak brzy, třeba by tam jiz nebyla legrace a zabava, ale nepristojne skakani a vytrestene oci. Prakticnost také nulova I jen prejezd 20 km na kopec byl spise bojem s vetrem Ale kupodivu dojem udelala Clovek si nemusel az tolik hlidat zapesti diky „sile“ motoru a zrejme i kvalite a za mne skvele chovani podvozku v zatackach Ano projel bych si ji ještě jednou … Ale domu vzal jedine jako tu druhou Tuctovka

  2. 600ky … až příliš slabé, nudné? Trochu úsměvné toto tvrdit například o R6, gsxr, fb, street triple atd.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here