Mít doma rychlýho potomka, to je sen snad každýho závody milujícího tatínka. Poradíme vám, co udělat, aby se vám to povedlo. Víme totiž, jak takou vizi jednou v životě pořádně zrealizovat…
Věk: – 9 měsíců
Základ: Na samotném prapočátku přípravy příštího mistra světa je potřeba trochu náhoda. Jedna z mála věcí, které lidi zatím nedokáží příliš ovládat, je možnost volby pohlaví potomka. Takže, když už se do toho pustíte, nezbývá vám než doufat, že to přeci jenom nakonec padne na syna. Tím se samozřejmě nechceme ani v nejmenším dotknout děvčat, vůbec ne, ale příroda už to tak zařídila, že na závodech jsou jim vyčleněna jiná a neméně důležitá místa! (poz.red. klidně čtěte dál, tohle byla vážně poslední sexistická poznámka :))))
Na co nezapomenout: Při výběru matky svého dítěte dbejte pečlivě na její fyzické parametry. Budoucí závodník by neměl geneticky po svých rodičích dědit výšku přesahující 175 cm (a to je fakt strop) a hodně rozhodující je tu i váha. Takže. Pokud to s tím závoděním u vás v rodině myslíte do budoucna fakt vážně, musíte se toho chopit profesionálně ještě dřív, než to bude doopravdy v plenkách.
Co je k tomu potřeba: Nic. A to je príma :))) Tento bod přípravy budoucího šampióna je posledním, při kterém budete zažívat příjemné chvíle a je zcela zdarma!
Kolik to bude stát: Nic. Teda až na ty plínky a mlíko, až se nám to narodí. Ale ty se nikomu ještě do nákladů na závodění nepodařilo nasoukat…
Věk: 2-4 roky
Základ: Vybatolili jsme se z peřinek a po večerech začínáme pozorovat toho prcka, jestli ten holomek doopravdy nějaký talent má. K tomu je na čase ho pomalu začít otrkávat. Postačí úplně obyčejná koloběžka nebo tříkolka. Nechte jen trochu pootevřená třeba vrátka a pozorujte, jak se mu bude dařit se při průjezdech do nich trefovat. Bude mít po první ráně strach nebo to tam švihne ještě rychleji a bez obav? Možná se takové metodě teď trochu smějete, ale věřte, ono to vážně funguje. Koordinace pohybů, základní sportovní talent, ale i sklon k rychlosti – to vše mají někteří z nás vrozené a dá se to opravdu lehko vypozorovat i ve velmi nízkém věku.
Na co nezapomenout: Všímejte si, jak hodně se junior bojí bolesti. To bude v dalším běhu událostí hodně rozhodovat. Zda-li, když dostane nějakou ránu, je schopen stát a pokračovat v nastoupeném tempu. Pokud z něho pocítíte strach z možného nebezpečí, prohráli jste a vraťte se s partnerkou znova do bodu „- 9 měsíců“.
Co je k tomu potřeba: Materiálně taky vlastně nic. Jen bychom radili si už teď sundat při pozorování schopností svého dítěte obligátní růžové brýle. Vyvarujete se tak v budoucnu velkým útrapám a svým způsobem i zbytečným výdajům.
Kolik to bude stát: Koloběžka stojí něco nad pětikilo, to je paráda. Ale už si začínejte šetřit, čekají vás mnohem horší časy.
Věk: 4-6 let
Základ: Minibike. Malá motorka nemusí být ze začátku ani bůhví jak rychlá. Jde o to, naučit se ovládat plyn, začít odhadovat brzdné body a naučit se správně chovat v zatáčkách. Na první krůčky postačí jakákoli větší rovná betonová nebo asfaltová plocha. Berte ten trénink vážně a začněte se pomalu shánět po podobně postižených rodičích, se kterými se bude chodit společně trénovat. Budete si rovnou předávat poznatky a samozřejmě si i pomáhat. Ježdění by mělo být co nejčastější a po zvládnutí základních návyků začněte jezdit někam do chumlu. Veřejná místa pro minibikové ježdění v ČR leckde jsou a je dobré pro kluky se co nejdřív dostat někam do tempa. Když už nic, poznáte v této fázi synova vývoje, jak se dokáže zorientovat v pověstném balíku, jak dokáže vyhodnotit krizovku a jestli má v sobě tu vnitřní potřebu vyhrávat.
Na co nezapomenout: Ke konci zácviku by se měl junior podívat i na první opravdický závody. Třeba nejdřív jenom na pokoukání a pak samozřejmě i aktivně. Jezdit se dá i v takto nízkém věku, v tom není problém.
Co je k tomu potřeba: Malá motorka, klidně i z druhé ruky. Trpělivost. Základní znalosti o dvoudobém motoru (těžko pořád lítat s každým prdem do servisu) a možná časem klukovi kupte nějakou menší kombinézu – až zrychlí, ušetříte mu na modřinách.
Kolik to bude stát: Investice v řádech tisíců. Pokud vás nebude hned lákat titul mistra republiky, měli byste to v pohodě zvládnout.
Věk: 7-11 let
Základ: Teď tady napíšeme něco, s čím asi nebudou úplně všichni souhlasit. Ale podle nás by bylo chybou zůstat a zaměřovat se v tomto věku jen na minibikovou scénu. Malý motorky jsou prima, ale je potřeba to posunout ještě někam dál.
Je čas koupit domů motokros. Výhoda terénní motorky totiž je, že se dá jezdit všude, vždycky a v jakýchkoli podmínkách. Nejdřív samozřejmě hobby, ale správně bude i snažit se co nejdříve dostat na závodní trať. Dětský terénní závody samozřejmě existuj a jezdí se tam, jak mnozí z vás jistě z vlastní zkušenosti potvrdí, opravdu zostra. To klukovi pomůže, otrká se a plynová rukojeť už teď bude k pravé ruce víc než přirostlá. Navíc přichází ztráta obavy z tlačenice, zvykneme si na předstartovní nervozitu a příležitostně se náš tým dočká i prvního opravdového úspěchu.
Zatímco minibike učí jezdce čistotu stylu, tady se poprvé setkáte s tím, čemu se říká „dravost“. Jezdec ztratí respekt z podklouznutí zadního kola, nebude problém, když se motorka na chvíli octne čumákem ve vzduchu. Pokud budete moct, jezděte klidně na oboje závody (silniční i terénní), dítě tím získá jistou schopnost učit se, přinášet do svého jízdního stylu nové prvky a jak se říkat „nezamrzat“.
Na co nezapomenout: Končí období „domácího štěstí“. Partnerku, kterou jsme potřebovali hlavně k prvnímu bodu výchovného programu začnete v této fázi pomalu zanedbávat a velice často se právě tady setkáte s tím, že se vám pokusí nějaký soused vstrčit do vašeho týmu nějaku kukačku. Ale s tím nic nenaděláte. Prakticky všechen čas už trávíte na závodech nebo na tréninku.
Co je k tomu potřeba: Výborný je se odstěhovat z velkého města. Na vesnicích se najde hobby motokrosových tratích stovky a je dobrý to mít přímo za barákem, protože pak už můžete opravdu trénovat pořád!!! (to je opravdu asi nejdůležitější)
Kolik to bude stát: Už to budeme počítat na desítky tisíc. Ale naposledy apelujeme, nepřehánějte to (na závodech se totiž dá utratit cokoli), ty nejhorší chvíle teprve příjdou.
Věk: 12 let
Základ: Nejdůležitější okamžik v životě závodnickým. Teď už je jasný, jestli kluk „k něčemu bude“ a nebo to byl jen promrhaném čas. Prodejte minibike a poprvé postave kluka před jeho opravdu samostatný rozhodnutí´: „Chceš jezdit i dál motokros a nebo bys rád zkusil i silnici – řekni si sám?“
Nechte mu čas, ať má pocit, že si mohl vybrat vlastní šanci, a přivítejte jakékoli jeho rozhodnutí. Když bude chtít zůstat v blátě, budete to mít bezesporu do budoucnosti levnější (což je 100 x ověřená pravda !) a celkem objektivně se dá říct, že kluk zapadne i do daleko otevřenější party. Mezi motokrosaři jsou lidi víc v pohodě a víc to tady funguje, tak jak má. Taky tady poprvé řekneme,abyste opravdu otevřeli stavidla útratám. Cpěte do toho prachy, co to dá – teď už jde o všechno, je potřeba, aby si kluka taky někdo všiml.
Na co nezapomenout: Nebezpečí. Vše, co je zábava, je zároveň i nebezpečí. Připravte se vnitřně na to, že tady někde přijdou první zlomeniny a sem tam nějaká tržná rána. Ano, rodiče to bolí dvojnásob, ale bez havárek se tahle nedá hrát.
Co je k tomu potřeba: Buldočí povaha. To je věc u všech sportovců hodně důležitá. Zapálení pro věc, ochota hodně obětovat. Musí to být v něm. Musí chtít vyhrávat, musí mít ten „hlad“. Ve věku 12 let už toto vlastnost dokážeme bez problémů rozeznat.
Kolik to bude stát: Pokud bude vaší volbou přejít zpět na silniční okruhový sport, vítejte vlastně opět v bodě „nula“. Krosku si nechte na tréninky a pro první rok na ostrých asfaltových drahách vám radíme raději žádnou další motorku nekupovat. Fakt. Raději se pokuste dohodnout s některým zavedeným týmem a od něj bude lepší si stroj pronajímat. Nebudete tápat, a i když to je drahý, přeci jenom to bude přijatelnější, než se v tom utopit a technicky „tápat“. Je to smutný, ale teď je opravdu zlatá každá vteřina
Věk: 13 – 15 let
Základ: Kluk už ukázal, že na to má. Je rychlej, dokáže bojovat, motorky jsou pro něho všechno. Na silnici se báječně chytil a teď je doba ho nechat se prosadit. Od loňského roku máte první kontakty, a tak je začněte využívat. Pokud přímo nebudete pokračovat v pronájmu materiálu, začněte urychleně dávat dohromady vlastní tým. Což samozřejmě neznamená jen dobrou motorku, ale hlavně schopného mechanika. Nejedna slibná kariéra u nás padla na tom, že někomu nefungovala v pravý okamžik závodní technika – a tak se finančně nešetřete a angažujte někoho, kdo to skutečně zvládá. Ale dobrá zpráva je, že už několik lidí v Česku zkušenosti z opravdu dobrou dvoudobou technikou má (do patnácti se budete snažit asi hlavně ve 2T stopětadvacítkách) a vám radíme je dobře zaplatit, protože takový člověk má v každém týmu hodnotu zlata…
Na co nezapomenout: Na našeho závodníka jde puberta. Ta nese dvě úskalí. V mozku se to míchá a může dojít k jakémukoli zkratu. Klidně toho ten nevděčník na hodinu nechá, najednou se mu z ničeho vytvoří psychický blok a nebo se jen začne pomalu štelovat k tomu, že se v budoucnu bude asi víc věnovat chlastu, než sportu. S tím už se budete muset nějak poprat. Stejně tak neustále hlídejte váhu a výšku, je dobré alespoň dvakrát za rok navštívit odborníka na stravu.
Co je k tomu potřeba: Začít už jezdit na závody ven. Itálie, Španělsko, Německo – to jsou tři nejlepší evropské scény a jenom tam se člověk rozjezdí tak, že bude moct proniknout mezi nejužší elitu. Navíc už teď pozná většinu svých soupeřů. A taky je potřeba udělat něco jako „českýho mistra“ a dobře by měla být rozjetý třeba i evropský šampionát.
Kolik to bude stát: Jeden milion ročně už bude ve finále asi málo. Ale chtěli jsme dobít tu nejvyšší příčku, tak přeci nebudeme koukat na korunu…
Věk: 15-17 let
Základ: Došlo na další lámání chleba. Teď a nikdy jindy je nutné natlačit dítě do mistrovství světa. K tomu už není co dodávat. Chce to kontakty přímo v depu GP, jezdit na jednání se sponzory s velkou taškou a utržený peníze pak ihned pokládat na tento oltář. Oba (vy i syn) budete neustále na cestách, chvíle euforie z vítězství v závodech vystřídá krutá realita nejprestižnější soutěže světa.
Na co nezapomenout: První rok je pro každého jezdce takový seznamovací. Trochu nesmyslně ubírá pořadatel světového šampionátu právě těmto juniorským borcům čas před závodem trénovat, takže často se stane, že nováček za celý víkend vlastně ani pořádně nepozná trať.
Co je k tomu potřeba: Trochu štěstí. Když se pečlivě začtete do startovek nejnižší třídy, zjistíte, že podobně „vypěstovaných“ dětí nastupuje každý rok do GP víc jak desítka. Prosadit se ale zdaleka nedokáže každý.
Kolik to bude stát: Nejlevnější angažmá ve stopětadvacítkách se dá sehnat od 800 000 euro, ale to budete opravdu jen nosit vodu. Ale, jak říkáme, první sezona v mistrovství světa je jenom seznamovací, horší to bude až pak.
Věk: 18 let
Základ: Vše už je rozhodnutý. Je to krutý, ale je to tak. Teď už se ten model hrozně moc podobá. Pokud se podařilo uspět, je tu už angažmá v lepším týmu a podle stavu sponzorů se dá i tak trochu vybírat. Po jezdci, který dokáže vyhrát závod už světové týmy sáhnou často i zdarma a to je štěstí, protože tady už se závodí za peníze, který by se jen málokomu podařilo v ČR sehnat.
Doma už není motorka žádná, protože na ní už není čas a navíc motokrosová příprava je ve většině týmů během sezony stejně smluvně zakázaná. Trávíte veškerý čas v zahraničí, s letuškami na mezinárodních linkách už si začínáte tykat.
Na co nezapomenout: Při každém letu vzhůru nezapomínejte na fakt, že může kdykoli nastat střemhlavý pád. Může se jeden rok nevydařit sjednat dobrý angažmá, může přijít zdlouhavější zranění nebo se to jenom jednoduše nepovede a se vším si pohraje zlomyslná náhoda. Znovu si prolistujte startovní listiny a věřte nám, že ti úspěšní nejsou jen bohové s nadpřirozenýma schopnostma, ale zároveň to jsou i lidé, kterých se neuvěřitelným způsobem drží štěstěna.
Co je k tomu potřeba: Udržet si odstup. Začíná se o vás psát v novinách a vy cítíte, jak jednoduché je pro pisálka napsat krátký komentář a jaká při tom za tím vším je ohromná dřina. Občas je těžké někomu nerozbít hubu za to, jaký bludy sepsal.
Kolik to bude stát: Teoreticky by se mohlo stát, že tady někde bude potomek schopen investice vracet a začít trochu vydělávat. V třídách pod MotoGP se to ale většinou počítá na desítky tisíc euro a to už musíte být sakra fára. Ti slabší samozřejmě přinášejí peníze do svých týmů dál…
Věk: 20-30 let
Základ: Rozdělili jsme vývojovou linku do devíti bodů. Vašemu potomkovi se podařilo všechny ty tlaky ustát, projevil přirozený talent, vyhýbala se mu zranění a měl to štěstí, že mu bylo dáno vyhrávat. V naší zemi se jeho popularita pomalu sune na hranici Jágra, každému se zdá, jak snadné bylo se sem dostat. Po nocích na klukovi maká hejno terapeutů, kteří se ho snaží udržet pohromadě, ale před barákem stojí nová nablejskaná kára. Donekonečna odpovídáte na stejné dotazy a na internetu musíte přehlížet výlevy „noname“ ubožáka, který kromě vstávání do kolbenky a věčnýho nadávání nikdy nic nedokázal. Asi to skončí tak, že se časem odstěhujete do zahraničí a odůvodníte to tím, že chcete být blíže místům, kde se dá celoročně potrénovat.
Na co nezapomenout: Jste stále „jenom“ Čech a přístup do MotoGP je a asi vždy bude navázán na tom, že nad sebou budete mít velkého nadnárodního partnera. A to je asi právě ten problém…
Co je k tomu potřeba: Zapomenout na fakt, v jak džentlmenských dobách vyhrával Franta Šťastný a celá tahle parta. To už nefunguje. Kdo se chce dnes prosadit, ten musí zapomenout na cestu Davida, který malým prakem pomlátil velikého obra.
Kolik to bude stát: Teď už nic. Platy v MotoGP jsou v řádech 300 000 euro až do milionů, to záleží na jménu. Pokud je účast jezdce nutné podkládat příchodem sponzora, pak už se vše odehrává na úrovni tým – mecenáš a vám se možná maximálně podaří sehnat nějakého drobného osobního partnera.
*** PS: A stejně to podle nás stojí to!!! Nebo je tu snad mezi vámi někdo, kdo by chtěl vyhlásit nesouhlas? Však si to představte sami. Stojíte ve Španělsku na autodromu a váš kluk přebírá titul pro nejrychlejšího závodníka. Sakra. Komu by se taková vize nelíbila.
Foto: archiv
