Taky se vám někdy stane, že otevřete katalog některého z výrobců oblečení a bot a v popisu najdete tolik cizích názvů, že ve finále vlastně netušíte, co všechno daný výrobek umí? Zkusme se kouknout na funkce těch nejpoužívanějších technických materiálů
Svrchní materiály
Kůže, textil – Cordura a další
U kůže není moc co řešit, řekl by jeden, ale ani to není pravdou. Základem je samozřejmě zvíře, ze kterého kůže pochází. U většiny dnešní produkce narazíte na hovězinu, která je ideální v poměru vlastností a ceny. U dražšího zboží občas najdete v kolonce materiálu kůži klokaní, která je zhruba 6x pevnější než kůže hovězí, a tak se může používat v tenčí vrstvě, z čehož plyne, že výrobek je lehčí a ohebnější při zachování pevnosti a oděruvzdornosti.
Tím se dostáváme k dalšímu sledovanému parametru koženého oblečení, kterým je tloušťka materiálu. Budeme-li se bavit o nejčastěji využívané hovězině, tloušťka se obvykle pohybuje mezi 0,8–1,6 mm, přičemž tenčí materiály se používají hlavně na rukavice a lehké sportovní kombinézy, tloušťky1,4 a výše najdete u čoprařského oblečení, kde nějaké to deko navrch nevadí. I tady byste měli správně volit, příliš neohebný a těžký materiál vám pokazí dobrý dojem z výrobku.
V sekci textilního oblečení narazíte velmi často na označení cordura. Jde o registrovanou známku firmy Invista pro high-performance materiál nylon 6-6. Cordura není jediný produkt, v továrnách po celém světě se vyrábějí desítky typů tohoto materiálu lišících se složením, hustotou a tloušťkou nylonových vláken. Bohužel se nám nepodařilo najít v jejich označování nějaký logický systém, podle kterého by se dalo určit vhodné použití, takže pokud Corduru, tak do krámu a osahat si materiál na vlastní kůži.
Nedá se samozřejmě říct, že textilní výrobek, který není z Cordury, je špatný, ale i Invista má konkurenty. Ovšem pravda je, že tento materiál je jedním z nejpoužívanějších textilních materiálů na světě obecně, a tak asi při jeho výběru nesáhnete vedle.
Membrány
Gore-Tex, Reisa, Hipora, Dry-Way, H2Out a další
Membrány jsou asi tím nejpoužívanějším materiálem při výrobě oblečení a obuvi, a to nemluvíme pouze o motorkářském světě. Výrobců a typů je značné množství, povětšinou ale jde o stejný princip využívající skutečnost, že částice vody jsou větší než částice páry. Jedná se tedy o materiály vázané na textilie (např. teflon), jejichž póry jsou tak velké, aby jimi neprošla voda, ale prošla pára. Například u Gore-Texu jde o 1,4 miliardy pórů na centimetr čtvereční. Druhou možností je materiál, jehož struktura je skládána tak, že póry mají tvar takzvaného trychtýře, takže pór je směrem ven zúžený a směrem dovnitř rozšířený.
U motocyklového oblečení není standardem, na rozdíl od toho sportovního nebo trekového, uvádět prodyšnost a voděodolnost materiálu, ale pokud na tyto parametry narazíte – prodyšnost se udává v gramech na metr čtvereční a 24 hodin. Jde tedy jednoduše o množství par, které dokáže materiál pustit od těla ven. Řekněme, že 5000 g/m2/24 hod. už je slušnou hodnotou. Voděodolnost se uvádí pomocí takzvaného vodního sloupce. Zjednodušeně řečeno – představte si dózu o uváděné výšce (uvádí se v milimetrech), je naplněna vodou, která připadá na 1 cm2. Při údaji MVP5000 mm tedy pětimetrový sloupec vody přiložený k materiálu, který jej nepropustí dovnitř. U této vlastnosti považujeme za velmi dobrou hodnotu nějakých 8000 mm.
Tepelné izolanty a membrány
Thermolite, Outlast, C-Change a další
Na motorce se nejezdí jen v parném létě, a tak u většiny výrobců najdete kousky připravené na použití v zimě, dost často pomocí odepínatelné vložky. Udržet tělo v teple lze dvěma způsoby. Tím nejjednodušším jsou tepelné izolanty, to znamená teplé materiály. Jejich výhodou je nízká cena, nevýhodou pak neměnící se výhřevnost, tedy nepřizpůsobivost teplotním podmínkám.
S tím si naopak poradí tepelné membrány a podobné technické materiály. Mezi nejpoužívanější patří Outlast, který byl původně vyvinut pro použití ve vesmírném programu a využívá se při výrobě skafandrů. A o co jde? Outlast umí vyrovnávat teplotní rozdíly, má schopnost regulovat teplotu těla na příjemnou úroveň, a to i v okamžiku, kdy se venkovní podmínky mění. Mezi vlákna jsou rozprostřeny tisíce mikroskopických parafinových kapslí, které mají tu vlastnost, že dokážou absorbovat horko, zadržovat je a vysílat na místa, kde je nižší teplota. Když je oblečení suché a ochladí se, teplota zůstane vysoká díky teplu uloženému v kapslích, a naopak.
Největší novinkou v tomto sektoru je materiál C-Change švýcarské společnosti Schoeller. Jde o membránu, jejíž polymery se dokážou otevírat a zavírat podle potřeby. Když je teplo a vlhkost pod oblečením stoupá, polymery v membráně se otevřou a vypustí teplo i vlhkost pryč. Zvenku je však oblečení stále vodě- a větruodolné. A když nejste tak aktivní, teplota i vlhkost klesne a membrána se opět uzavře. Teplo tedy zůstane pod oblečením.
Oděruvzdorné materiály
Karbon-kevlar, Pattera, Keprotec, Hi-Art a další
Opět se setkáváme s velkým množstvím výrobců a značek, ale v základu jde o to samé. Do textilie jsou přidána vlákna kompozitových materiálů, která zajišťují vyšší oděruvzdornost. Na místech vybavených touto ochranou by tedy při pádu nemělo dojít k prodření ani k propálení materiálu. V rychlosti kolem100 km/h potrvá ještě 5–7 vteřin, než přestanete klouzat po vozovce. Běžné oblečení v takovém případě vydrží pouze zlomky sekundy, ovšem materiál Hi-Art slibuje zvýšení odolnosti proti tření o více než 500 procent u textilního oblečení a o více než 200 procent u koženého oblečení. A to už má smysl.
Ostatní
3M Scotchlite, Vibram
Z ostatních používaných materiálů mě napadají dva. Prvním je Vibram, se kterým se setkáte u obuvi, a to především turistické. Jde o italského výrobce podešví, který svými výrobky „podráží“ obuv více než tisíce světových výrobců. Vibram je standardně oproti normální podrážce pevnější a odolnější (bota tedy lépe drží svůj tvar).
Druhým speciálním materiálem využívaným při výrobě oblečení i bot je Scotchlite společnosti 3M. Ten asi všichni znáte, je to ta část vybavení, která na vás v noci svítí. Scotchlite je vyroben z milionů drobných skleněných perliček potažených kovovou reflexní vrstvou. Využívá retroreflexních optických vlastností skleněných korálků, sbírá světlo z velmi široké škály úhlů dopadu a odráží světlo shromážděné zpět k očím, a tím zajišťuje bezpečnost nejen za zhoršených světelných podmínek.
Foto: archiv
