Souboj dvou nejkrásnějších super koček moderní doby. Jedna neodpustí té druhé naprosto nic. Jiskřilo to mezi nimi až tak, že v Mostě jen zázrakem nezapálily boxy!
Situace, kdy se na večírku potkají dvě nejkrásnější holky u jednoho barmana a obě si naráz objednají drink. Zdánlivě je všechno v klidu a pohodě. Jenže ve skutečnosti je na obzoru konflikt. Obě čekají, která z nich dostane své „pití“ jako první. Jde o to vítězně hodit vlasy na jednu stranu a triumfálně odejít. A tím svou sokyni pokořit.
Tohle bude naprosto stejná situace, tyhle dvě Italky o svých přednostech dobře vědí a každá se tu svou snaží využít naplno, aby dokázala, že je lepší! Jenže která z nich to ve skutečnosti je? Naši rezidentní kolenobrušiči vám dají jasné odpovědi.
Motor – Aprilia
Konstrukce motoru do V od Aprilie má vážně něco do sebe! Lehkost a touha po otáčkách je z motoru cítit hned po rozjedu a budete jí odolávat jen stěží. Nejlepší na tom všem je ta lehkost, s jakou otáčky letí nahoru. Než se nadějete, klepe ručička otáčkoměru o redline. Pocit je to jako na dvacce, jen s tím rozdílem, že se pohybujete v rychlostech o řád vyšších! Plyn je dobře dávkovatelný, a to hlavně při zatížení. Aprilie umí udělat elektronický plyn, který funguje, bravo!
V náklonu přesně víte, kolik jde na kolo výkonu, a díky tomu si motorka rychle začne získávat vaši důvěru. Tohle všechno se děje za neuvěřitelný zvukový kulisy. Z dálky musí mít každěj pocit, že se ze zatáčky nutně vyhoupne Rossi, protože to dunění přesně takovou motorku připomíná. My měli RSV se sériovým výfukem, nasadit na něj ale Akrapoviče a z kukuřičkých polí kolem bude skákat rovnou popkorn! Absolutní zvukový orgasmus, nejlepší sound letošního roku – bez diskuse.
Kuba – 10/10 Karel – 10/10
Motor – Ducati
Stačí nastartovat a hned je jasný, na čem jste. Výkon doslova skáče z výfuku s typickou surovostí. Dvouválec s objemem malýho rodinnýho auta zkrátka hodnej být nemůže! Navýšení objemu se projevilo hlavně v nižších otáčkách, kde se motor líp sbírá. To pravé peklo ale začne na osmi tisících. Když tuhle hranici překonáte poprvé, zaručeně se vám v helmě pootevře huba, chytnete pevně široký řídítka, nebudete se stačit divit. Pokud budete chtít jezdit opravdu rychle, otáčky vám pod osmičku nesmí spadnout.
Rozjezdy s Duknou nejsou úplně nejlepší – musíte si dát pozor na citlivý plyn a poměrně ostrou spojku, ale je to jen o zvyku. Řazení nahoru bez spojky je už samozřejmostí, ale Panigale umí i podřazovat, což je neuvěřitelně návyková věc! Jen si musíte dát pozor, že při meziplynu při podřazení má motorka potřebu ještě trochu jet dopředu, což může být pro někoho nepříjemný, hlavně na nižší kvalty. To vrknutí plynu by mělo být přesnější a hlavně rychlejší.
Kuba – 9/10 Karel – 8/10
Podvozek a brzdy – Aprilia
Když napíšeme, že jde o nejlíp vyladěný podvozek ze všech supersportů, bude to hodně odvážný tvrzení… a ještě k tomu pravdivý. Není jediná věc, která by z celku nějak vybočovala. Všechno k sobě dokonale ladí a výsledkem je perfektní pocit a jistota z řízení. V zatáčce a hlavně na výjezdu z ní víte, co se s motorkou děje a jestli už je na limitu. Takhle přesný informace z žádný jiný sériovky nevymámíte.
Karel ale z jedný vlastnosti radost neměl, a to je ochota motorky stavět se na zadní. Díky geometrii je přední kolo na silnici jako přilepený. Plynem se zvedne na dvojku, a to musíte vážně chtít. RSVčko zkrátka bere záda jako zdržování, takže vlastně nemá cenu nadávat. Brzdy za podvozkem nijak nezaostávají, a když už by neměly být nejlepší, jsou minimálně těsně druhý – a to za Panigale…
Kuba – 10/10 Karel – 10/10
Podvozek a brzdy – Ducati
Celý podvozek je o něco tužší než u Aprilie. Přesto, že obě motorky mají spíše okruhové nastavení, Ducati je o něco radikálnější. Podvozek je dost drsný a přesně kopíruje všechny nerovnosti, takže budete mít na zadku informaci o každé sirce na silnici. Okruhový setup a širší řídítka dělají na kvalitní silnici z Panigale rychle se proplétající červenou čáru. Její agresivita se projevuje nejen v motoru, ale pokračuje přes podvozek, brzdy a tak plynule celou motorkou.
Na silnici se musí trochu přemlouvat, aby jela přesně, na okruhu to problém není, protože jedete o dost rychleji. Ne, týhle motorce nejde pomalá a klidná jízda. Kdyby někdo náhodou nevěděl, jak brzdí nejlepší brzdy ve třídě, jednoznačně musí vzít za páčku u Panigale! Brzdy nevadnou, mají ostrý, a přesto dobře dávkovatelný nástup a hlavně máte pocit, že by ubrzdily lokomotivu!
Kuba – 8/10 Karel – 9/10
Elektronika – Aprilia
Poprvé za řídítky jsem si v menu chtěl nastavit pár pro mě zásadních věcí, jako je třeba vypnutí ABS. A neubránil jsem se pocitu, že si ta motorka prostě dělá, co chce. Vy sice mačkáte tlačítko pořád stejně, ale na displeji se pokaždý ukáže něco jinýho anebo třeba nic. No jo, komfort nastavování není z nejlepších, ale o to lepší je pak výsledek.
Nastavit si můžete launch control, který při rozjezdu drží otáčky na nejlepší hodnotě, nebo AWC omezující zvedání předního kola při akceleraci a podobný závodní vychytávky. Samotné nastavování režimů trakce probíhá jednoduše tlačítky na řídítkách, stejně jako nastavení jízdních režimů. Všechny tyhle zásadní věci naklikáte hned, detaily už trvají chvilku déle… Přístrojovka samotná je designově jednoduchá, přehledná a hlavně funkční!
Kuba – 9/10 Karel – 9/10
Elektronika – Ducati
Milion nastavení, což může poprvé vyděsit, ale jako u všeho si stačí zvyknout. Ducati kromě dnes už standardní kontroly trakce přihazuje i takové špeky jako motorovou brzdu nebo možnost vypnutí rychlořazení, nebo pokud chcete, můžete si nechat jen asistenta pro řazení nahoru. Všechno je funkční, intuitivní a jemně reagující. Zásah trakce je prakticky neznatelný a při vyšších hodnotách je míra intervence tak silná, že byste musel být mimořádně nešikovný ňouma, abyste ji na plynu zahodil.
Kuba – 8/10 Karel – 9/10
Použitelnost a praktičnost – Aprilia
V běžném provozu nám trochu dělaly vrásky ovladače. Jsou sice plně funkční, ale nesedlo nám jejich umístění, takže jsme si třeba občas zatroubili a podobně. Přesto, že jde prakticky o závodní motorku, dá se s ní delší cesta zvládnout poměrně v pohodě. To už se ale nedá říct o dodržování pravidel silničního provozu…
Právě sportovní pozice a charakter motoru vás neustále budou nutit ke svižné jízdě, a to nepřetržitě! My jsme samozřejmě pokušení úspěšně odolávali a maximálku jsme vyzkoušeli až na letišti, ale nestačili jsme se divit. Elektronika ji nijak neomezuje a tachometr se zastavil až na neskutečných 330 km/h, kdy zakuckal omezovač!!! To sem sice nepatří, ale prásknout jsme to museli…
Kuba – 9/10 Karel – 9/10
Použitelnost a praktičnost – Ducati
Nejdřív si musíte uvědomit, proč ji vlastně postavili a co má v hlavě motorkáře způsobit. Jakmile se vám to povede, máte vyhráno. Panigale je totiž hlavně o emocích, žádných kompromisech, rychlosti a radikálnosti. Není to sice tak moc vyhraněná a „tvrdá“ motorka, jako dřívější supersporty od Ducati, ale ta základní myšlenka jiná rozhodně není. Miluje rychlost a nebude se s vámi chtít prospojkovat městem nebo se motat v utažených vracečkách. Jakmile ji vytáhnete na kvalitní silnici a zatopíte plynem, nirvána na sebe nenechá dlouho čekat.
Kuba – 7/10 Karel – 7/10
Foto: archiv
Krásné čtení kluci