Není potřeba znát víc, když jednáš intuitivně. Máš jen potřebu se dotknout a tím dotekem poděkovat. Všichni to tak v podvědomí máme a jeden na druhém poznáme, jak moc nás motorka chytla za srdce, právě podle tohohle pohlazení. A to jsou ty nejcennější intimní okamžiky. Jeden ze skutečných momentů, kdy pochopíte, jak moc dokážou ty dvoukolové železné bestie poznamenat naše konání.
Pro mě je to Slim. Softail značky Harley-Davidson s macatým předním kolem, motorka, se kterou jsem se poprvé setkal před pěti lety v testu a která mě nadobro uchvátila. Není to ani takový kolos jako koráby od téhle značky, ale ani trpaslík, jako bývají třeba Sportstery. Má v sobě dovádivost dítěte i exkluzivitu velké rockové hvězdy, rychlost i honosnost, urputnost otáček i klid volnoběžného bublání.
Už jsem mu doma postavil i garáž s nápisem: Harley-Davidson Softail Slim – Only. A když byla na modelový rok 2017 představena novinka s přídomkem Slim S, asi bylo jasné, kdo si do kalendáře MH zaškrtnul jeho testování. Tady tedy další mé povídání…
Silnější a bez kulometu
Hlavní na novince je samozřejmě motor. Tenhle nový je z dílny Screaminʼ Eagle, jmenuje se Screamin’ Eagle® Air-Cooled Twin Cam 110B™ a má o nějakých 14 Nm vyšší točivý moment než motor předešlý. Celkově jsme se tak u Slima dostali na cifru 146 Nm při 4000 otáčkách, tedy samozřejmě s průběhem plošším než ranvej letištní dráhy pro startující bombardéry.
Ostatně i vojenský nádech „US Army“ je spojovacím motivem pro celé toto letošní zpracování a vhodně se tak podařilo navázat na kořeny značky i vlastně celé téhle motorky. Ano, já se skutečně během testu hned dvakrát setkal s dotazem: „… a to je z války, nebo je to jako nový?“ A dělalo mi to dobře, tohle oslovování.
Samo sebou se rozumí, že ten dotaz vzešel od lidí na chodníku, ne od pravověrných znalců značky. Ale mně se tím pádem dostalo dost zpětné vazby, jak tuhle motorku veřejnost přijímá, a měl jsem radost, že tenhle Haryk není jen další tajtrdlík do trapně módní škatulky „za každou cenu retro“, ale že je to přesně ten kus kovu, který už budete chtít mít v garáži nadosmrti. Mám rád i tenhle pocit jistoty a věrnosti. Na těchhle motorkách přijeli před pětasedmdesáti lety do Evropy ti správní hoši, a to není špatná image, tedy pokud máte tyhle věci rádi.
US Army – muselo to být? Taky nejsem až tak vojenský typ. Ale přelakovat bych to asi nechtěl, protože se to k téhle motorce hodí, patří to k ní. Navíc khaki ve spojení se spoustou černé na motoru, svodech, rámu, vidlicích, světlometu a třeba i řídítkách tvoří fascinující kombinaci, kterou při prohlížení si motocyklových katalogů sto let zpátky přebijete asi máločíms. Tady to vážně smrdí nefalšovanou věčností…
Jaké byly moje zážitky
Mám poznamenáno hned několik věcí, které vám chci v souvislosti s tímto testem předat. Pro mě bylo třeba hodně překvapivé, že jsem od předešlé zkušenosti se Slimem přibral přes sedm kilo (celkově se přehoupl pře 90 kg) a pro ovládání motorky to bylo kupodivu jen a jen dobře. Fakt! Maso prostě patří k masu a líp se to řídí, máte větší pocit převahy, lepší pocit v sedle. To je dobrá zpráva pro nás hochy blížící se padesátce, že tady neprobíhá sázka na věchýtky (jako u jiných značek), ale že Harley může řídit i normální chlap, byť třeba už trochu s bříškem.
Druhá příhoda z testu – přejel jsem na Slimu zajíce. Jezdím na velkých motorkách už přes dvacet let, ale konkrétně tohle se mi ještě nestalo. A překvapilo mě to, přiznávám popravdě. Já si totiž vždycky myslel, že to na mašině jde nějak šikovně přejet s plynem a odlehčeným předkem, ale ono je vám to rána jako prase! A já děkuju pánu bohu, že jsem si tuhle zkušenost odbyl právě na macatým Haryku a vpředu s tlustým balónem. A je to zas o tom svalu, hmotě a mase, protože trefit toho ušáka zmatenýho na rozdováděný třístovce, asi by mi bylo moc a moc ouvej, a ještě víc tý motorce.
Ale abych jenom nechválil, musím taky prozradit, že mě tentokrát na Haryku docela dost bolely záda. Nejezdil jsem totiž jenom po Praze, ale při našich přesunech jsem byl taky dvakrát na štrece na dálnici. A jak sedíte rovně, ono vám ta potvora tak tluče do beder, že bych to směle přirovnal až k sbíječce.
Takže až se v různých testech dočtete, že podvozek působí komfortně, tak se vydatně zasmějte a hlavně tomu zas tak úplně nevěřte. To píšou lidi bez zkušeností, kteří se bojí napsat, že ono to občas připomíná jízdu na Tatramatce. Ale to už těch kilometrů musí být vážně víc a kvalita silnic podobná zalátovaným českým čtyřkám nebo právě našim dálnicím.
Pomalu a ještě pomaleji
Jak se na takové motorce jezdí? Už jenom nastartování je obřad a krása. Motor se rozeběhne nádherně železně, duní to vedle vás, cítíte těch 1801 kubíků v motoru, objemu jako ve dvou studnách. Pak usednete, řídítka jsou široká a bytelná, ducnete tam s ocelovým dozvukem jedničku a pomalu pouštíte masivní páčku, maličko proklouzne na spojce. To je úchvat…
Ty první rozjezdy, to je opravdu hodně o okouzlení. Motorka má v sobě obrovský odšťuch. Brnknete plynem, ono se to celé nadechne, napruží a jako černá puma skočí někam dopředu o mnoho metrů dál. Až zatajíte dech. Tohle je opravdu z říše snů. A jen s málokterým strojem na trhu si to užijete právě tak. Ovšem to je záležitost tak na prvních pět minut. Pak si vás to samo pohodlně usadí do té své singl sedačky a začne druhá část programu, ve které jedete spíš pomalu a celý ten zážitek prožíváte o to intenzivněji a duševně.
Jenom sám, sám za sebe, sám se vší tou silou, sám proti sobě. Moment přidání využijete jen při předjetí nějakého toho drndala s platem vajec za zadním sklem, ale jinak je to motorka, která své jezdce uklidňuje a utváří. Kdyby to nebylo tak strašný klišé, řekl bych, že si spolu dokonale synchronizujete i srdeční tep.
A to je to naprosto nejvíc, co vám dá. Je pevná a silná, ale také hutná a obětavá. Tak jak to mají tihle kluci poskládané v hlavě. Je to uzavřený zážitek doplněný o fakt, že za širokými řídítky už docela fouká, takže byste stejně ani nějak dlouho třeba přes sto pade nejeli. Proč taky! Dýcháte to okolo vás, máte dojem, že vy jste tím, co je uprostřed. Svět se najednou jeví tak nějak úplně jinak…
Jízdní vlastnosti
„Stupačky, respektive plotny, jsou zbytečně nízko, furt to drhne.“ Takové upozornění jsem dostal a ihned začal koumat nad tím, jestli je opravdu potřeba se neustále opírat o asfalt kouskem nevinného kovu, jestli to náhodou nejde nějak vykoumat – jinak. Začal jsem tedy najíždět zatáčky ve větším logičtějším oblouku, ne jak to znáte z našich testů – že motorku v zatáčce zlomíme a utíkáme dál. A ejhle, ono i toto najednou dostalo úplně jinou logiku: Překvapivě to bylo nakonec ve výsledku i rychlejší a žádné drhnutí se už ani omylem do konce testu nekonalo.
Chovejte se trochu jako dospělý řidič a vyděláte na tom. Učit se číst oblouky tak, že máte i drobnou rezervu pro nějakou tu krizovku, kdy by se za zatáčkou stalo něco nepředvídatelného, se zkrátka vyplatí. Protože s plotnou položenou na asfaltu už nevymyslíte nic!
Dobré to je, celé je to dobré. Ani brzdy nejsou kdoví co jedovatého, ale jsou takové poctivé. Takže se na ně spolehnete. Během jízdy si pak jen jedním prstem levé ruky přecvakáváte základní nabídku menu v podobě informace o čase, zařazeném kvaltu a otáčkách, tripu a dojezdu v kilometrech (18,9 litru nádrž) a nakonec tam stejně nafurt necháte jen hodinky, protože nic jiného k životu stejně nepotřebujete.
Hodně taky chválím účinnost zrcátek. Ty sice nejsou kdovíjak velké, ale vidíte v nich naprosto perfektně do stran i za sebe. Pro bezpečnost pohybu ve městě naprosto skvělé a užitečné! A ještě jeden takový drobný dovětek ke konstrukci, což mě napadlo, když jsem ho myl a pucoval před vrácením. V poslední době u různých značek stále častěji vzniká pocit, že když jim při konstrukci něco nějak napasuje, tak se tam prostě udělá nějaký výlisek do plastu nebo se to sjede na fréze – a ono se to potom už nějak napasuje.
Zkrátka, aby se to celé nemuselo malovat znova, tak to nějak uděláme. A právě v tomhle je i další unikátnost Harleye – jak to dělají už desítky let stejně, tak je to dokoumaný a všechno je tam, kde má být – na správným místě. A to už bychom byli zas zpátky u tý nadčasovosti a nadhodnotě.
Pro koho je?
Kup si ji, když…
- jsi boxer nebo voják,
- máš rád sílu a měl jsi aspoň jednou plakát H-D ve svém dětským pokoji,
- dovedeš se zasnít a zapřít.
Nekupuj si ji, když…
- snídáš krupicovou kaši,
- nevíš, co bys, a budeš chtít za půl roku měnit.
Technické údaje – Harley-Davidson Softail Slim S
Motor
Typ: vzduchem chlazený dvouválec, OHV
Označení: Screaminʼ Eagle® Twin Cam 110B™
Objem: 1801 cm3
Max. výkon: 91 koní @ 5050 ot./min.
Točivý moment: 146 Nm @ 4000 ot./min.
Vrtání × zdvih: 101,6 × 111,1 mm
Počet rychlostí: 6
Sekundární převod: řemen
Podvozek
Rám: ocelový trubkový kolébkový
Přední brzda: 292mm disk, 4pístkový třmen
Zadní brzda: 292mm disk, 2pístkový třmen
Pneu přední: MT90B16 72H
Pneu zadní: MU85B16 77H
Rozměry
Rozvor: 1635 mm
Výška sedla: 650 mm
Objem nádrže: 18,9 l
Pohot. hmotnost: 321 kg
