Na prvním modelu naháče Suzuki GSR 750 jsem něco odjezdil. Už je to sice nějakou dobu, ale bylo toho dost. Okruh, menší dovolená, každodenní cesty po Praze. Byla to fajn motorka s jednoduchou stavbou, základními komponenty, prostě nic složitého.

Trochu mi vadilo, že to byla částečně rozpočtovka, ale s tím se už holt člověk musel smířit. Z tohohle důvodu mě velmi zajímalo, co s ní pro loňský rok Suzuki udělala, protože už z prvních tiskových informací bylo znát, že se na ní dost zapracovalo. Po vzoru své větší sestry se nám i trochu přejmenovala. Seznamte se tedy s novou GSX-S750.

 

Co je jinak

Na první pohled je to úplně jiná motorka, a to ještě ani nemusíte zabrousit do technických dat. Základní linky nádrže a podsedlovky jsou sice stejné, ale s novou maskou a klínem pod motorem, to je úplně něco jiného. GSX-S teď vypadá daleko sportovněji, všechno na sebe krásně navazuje a opravdu se na ni hezky kouká.

Hodně tomu pomáhá zlatá přední vidlice dodávající punc exkluzivity. Do šrotu šly staré dvoupístky a nahradily je čtyřpístkové radiální třmeny Nissin – kdo má Kawu ZZR 1400, určitě je poznává. To samé platí o zadní kyvné vidlici, kdy Suzuki konečně upustila od odpornýho jeklu a udělala něco, co alespoň trochu vypadá. Jiná jsou desetipaprsková kola a na nich agresivně vypadající zubatý kotouče – to máme rádi.

Výfuk ve tvaru pravěkého kyje připomíná ten, který se prvně objevil u naší milované GSX-R1000 K5, pamatujete? Zapracovalo se na celkové geometrii. Motorka má výš sedlo, trochu delší rozvor, přiostřený úhel hlavy řízení a kratší stopu. Tohle všechno má pomoci lepší stabilitě při zachované ovladatelnosti.

Motor má pořád prapůvodní základ v GSX-R750 a inženýři ho pro tentokrát pustili o 500 otáček výše, takže výkon je o cca 8 koní v plusu. To spolu se zkrácenými převodovými stupni má za následek daleko pružnější akceleraci. Z elektronických asistentů vyzdvihnu krom povinného ABS třístupňovou kontrolu trakce a asistent rozjezdu. Tolik teorie a jdeme na to.

 

 

V sedle

První možnost, kde jsme ji měli šanci protáhnout, je okruh ve Vysokém Mýtě, takže ideální místo na vyzkoušení běžné pohyblivosti a ovladatelnosti. Už při prvním otočení plynu se mi rozjede úsměv na tváři. I přes ty nesmyslné hlukové normy je to pořád ten jadrný chrčák, který známe.

Plyn jde přesně, bez sebemenší prodlevy, řídítka mají příjemný tvar i šířku a všechny ovladače jsou po ruce. Díky systému SDTV se dvěma klapkami ve vstřikování jde motor sametově hladce už od nejnižších otáček a lineárně táhne bez jakéhokoli propadu až k omezovači. Ve špičce bych si sice představoval větší rokenrol, ale asi by tím utrpěla jeho pružnost. Avšak potenciál na menší zvýšení výkonu tam určitě je.

 

Na silnici je to pak zcela dospěle projevující se mašina, která dělá to, co má. Motor je krásně jemný bez náznaku vibrací, což umožňuje delší svezení bez mravenčení v rukách. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že by mohla líp táhnout v nižších otáčkách. Když chci, aby měla jízda trochu švih, musím hodit točky až někam nad sedm, kde se teprve naplno projeví. A to mi na objem sedmpade přijde trošku moc.

Na druhou stranu, když ji tam pošlete, dokáže se do asfaltu pořádně zakousnout a udělat jízdě razanci, kterou si naháč od Suzuki zaslouží. V každé chvíli působí klidně bez známky nervozity – je to takový „hondí“ projev, ale to myslíme v dobrým. Dává důvěru, je na ni spoleh a řízení je přesné bez jakéhokoliv pohybu. Nejlíp se ale cítí v zatáčkách, kde vůbec nezná náznaky zavírání řízení při pomalé rychlosti a naplno se dá využít její hbitosti.

Velice slušně je nastavené ABS, které sice nejde legální cestou vypnout, ale alespoň není přehnaně zbrklé a nekope do páčky při jejím sebemenším ostřejším stisku. Elektronika je vůbec na vysoké úrovni a kontrola trakce dělá to, co má a při správném nastavení jízdu vůbec nijak neomezuje. Navíc jde úplně vypnout, což dovoluje přizvednout si předek motorky, když byste dostali chuť maličko zlobit.

 

Verdikt

GSX-S je povedená motorka, už z ní nemám ten pocit trochu chudé příbuzné, je pečlivě udělaná a jízda na ní je příjemná. Pořád je to stroj, na kterým si užijete jak kratší ostřejší vyjížďky zatáčkama, tak delší výlet a ani na trati se úplně neztratí. Chyběla mi na ní ale špetka větší zlobivosti, která by víc korespondovala s jejím streetovým lookem. Prostě podle toho, jak celá motorka vypadá, byste čekali většího chuligána, nebo alespoň víc takové vnitřní lehkosti a veselosti.

Mně celou dobu přišlo, jako kdyby v tý motorce seděl nějakej šotek, kterej ji při každým náznaku vylomeniny klepne přes ruce. Moc by chtěla, ale jako by věděla, že se někdo dívá a že se to nesmí. Ale abych jí tolik nekřivdil, pořád to je motorka s nějakejma koulema a drivem. Naproti tomu, co za bezpohlavní podivnost udělala Honda z božskýho Horneta v podobě CB650, to je pořád chlapskej stroj, se kterým si užijete. Za mě určitě palec nahoru

 

Kup si ji, když…

  • máš rád lehkost,
  • nejsi 60letej páprda (v hlavě)
  • a rád se koupeš v otáčkách.

 

Nekupuj si ji, když…

  • kupuješ motorky podle čísla max. výkonu
  • a manželka má víc než 60 (myšleno kilo).

 

Možnost otestovat si tuhle motorku máte právě teď…

 


text: Víťas Gola ft. Carlos Táborský, foto: Jan Stárek(okruhari.cz)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here