Takové to psaní pro kluky středního věku, kteří mají dojem, že už se vybláznili a teď by měli vstoupit do nějaké klidnější a klasičtější části svého života.

…a protože jsem to samozřejmě psal sám o sobě, tak mi to „škatulkování“ pěkně nakynulo mezi prstama…

Proto se na samotný test Bonnevilla s novým velkým vodou chlazeným motorem dostane až dnes a brát to můžeme i jako takové volné pokračování testu z MH 11/2016, kde se na verzi Black nové T120 projel po Brně můj mladší kolega Roman. Rozhodně neprohloupíte, když se teď na chvilku zastavíte a zasníte se. Začíná test, který jsem si později s odstupem – tak nějak sám pro sebe – nazval Bohéma…

 

První dojem, zacílení

Moc dobře vím, že Bonneville je motorka s kořeny v šedesátých letech a respektuji na rock and roll navazující kultury, které se k němu hlásí. Přesto (a nemohu si pomoci) můj první pocit je o trochu jiný. Nevím, jak to co nejpřesněji formulovat, ale na mě působí, jako by se narodila ještě o něco dřív – jako by byla celá taková „prvorepubliková“. Tedy v tom nejlepším slova smyslu, jak onu dobu dnes chápeme. Poctivé zpracování, podíl ruční práce, sázka na železo, cit pro detail. I určitá vznešenost té doby. Meziválečná společnost byla plná elegance, nonšalance, grácie, ale také velkých gest i slušného vystupování. A přesně takhle na mě působí i tenhle nový Bonnie. Zkrátka slušňák a elegán.

Obhlížím si ho ze všech stran. Vím, že má nově dvanáctistovkový motor, a ptám se kolegy Somika – a bylo mu to třeba? „Museli to tak udělat,“ odpovídá mi náš redakční specialista na heritage, „je tady BMW s fenomenální a hodně žádanou nineT, objem na motoru přidala u V9 i Guzzi a Harley do Roadstera narval motor z velkého Sportstera.“

Zkrátka starý vzduchovkový T100 s objemem 865 kubíků už byl málo. Bylo potřeba to poslat zase o level dál. Dospět. T120 proto přišel jako novinkový model pro rok 2016 a vyjma zvětšeného objemu motoru na 1200 cm3 má také vodní chlazení, motor, který se bude i díky nejmodernějšímu vstřikování tak dobře ovládat.


Líbí se mi to. Konstruktéry nového Bonnevilla neobyčejně šlechtí i to, že nepodlehli úzkoprsému velikářství a odolali svodu udělat jádro pro oko namachrovanejší, prezentovat dvanáctku jako mastodonta. Ne, oni zůstali skromní a díky tomu se jim nakonec docela dobře podařilo i zamaskovat onen „radiátor“, který je vnímán pro klasické pojetí přeci jen tak trochu jako přítěž, nebo spíš až ostuda.

Naopak, oba válce dál zdobí drobné žebrování a příjemné je i to, že na svém místě zůstala i imitace karburace. To všechno jakoby podtržené dlouhými doutníky dvou chromovaných výfuků – protože symetričnost, to je u klasických motorek vlastnost taky více než důležitá.

Skvěle odvedená práce. Obrovský respekt. Nezkazili to. A to tady dostala dosytnosti nažrat i neukojitelná Euro 4 norma!

První chvíle za řídítky

Bonneville neměl nikdy za lubem nám nabízet něco fantastického. Jízdně je to hodně ukryto v pocitu skromnosti. A tak si sednete na rovné polstrované sedlo s bílým lemováním, zadek necháte zapadnout do relativního pohodlí a ruce položíte na střízlivě vyvýšená řídítka. Nesedíte kdovíjak vysoko nad zemí. Pozice je příjemná.

Nádrž (14,5 litru) je široká tak akorát, ale sedíte spíš „na motorce“ než jakoby v ní. Řídítka jsou pevná, jsou i drobně natočená vůči jezdci, což velmi pomáhá při jízdě krokovou rychlostí a otáčkách okolo pětníku (například před garáží). Naopak jako zkušení jezdci tu ale ani na desetinu vteřiny nepodlehnete klamnému pocitu, že byste snad byli vůči čemukoli (větru, dešti, rychlosti) chránění, není to cestovatelská motorka.

Miluju však naprostou čistotu všech těch detailů tady – tohle je přesně to, proč volit Triumph, pro to jeho zpracování. Zrcátka na tenké chromované stopce, kulaté budíky s jemným modrým podsvícením, logo Triumph neustále před očima, kulaté víčko nádrže, dlouhé a zaoblené páčky. Máte přesně dojem „tady už jsem byl“, což je dobře. Pouštím startér a vedle mě se ozve sice syté, ale poněkud udušené bublání. Jen tak z čiré škodolibosti dávám za doutníkovou koncovku ruku a jde mi na ni doopravdy jen teplo, žádný olej, nespálený benzin, podezřelý dým – ano, je to už moderní a současná motorka.

A když už jsme u té modernosti, přidám ještě součet všeho, co lze číst na LCD displeji. Potěší indikace zařazeného rychlostního stupně, propočet dojezdu v návaznosti na aktuální stav paliva, servisní indikátor, denní počítadlo, volba jízdního módu. Komu se bude chtít jezdit od jara do podzimu, tomu bude ku prospěchu i vyhřívání v řídítkách.

První chvíle na silnici

Udělám si teď ještě jednu radost a ťuknu si kloubem ukazováčku do blatníčků. To je takový rituál nás lidí z minulého století. Jsou plechový – oba! Usedám na motorku s jemným spokojeným úsměvem na tváři, není to už jenom dojem, tady je skutečně všechno tak, jak to být má

A to už je vážně všechno k teorii a jdeme doopravdy jezdit. Střídáme se a popravdě se neděje nic, co by nás mohlo nějak výrazněji překvapit. Motor o tomto objemu už má dostatečný potenciál k tomu, aby si dokázal s 216kilogramovým strojem poradit. Těch 105 Nm není nikterak zběsilých, hodně se dá vsadit na plynulý nárůst síly. Výhoda velká je, že ve městě nemusíte moc řadit. Bonnie se tak nějak docela rád ze všeho vyhrabe sám. Což může být hodně příjemné například pro leckterého nováčka.

Spotřeba benzinu se na počátku testu pohybovala nad hranicí 5 litrů, ale jak jsme postupně najížděli kilometry, začali jsme podvědomě zpomalovat, uklidňovat se a to se samozřejmě promítlo i na spotřebě. Ostatně celková finanční nenáročnost provozu, to bude další vlastnost, kterou se bude tento motocykl vyznačovat.

Přidáme informaci o ABS a kontrole trakce, která je zde rovněž přítomná. K čemu je to dobré a proč nad tímto výdobytkem doby neohrnovat nos? To pochopíte právě ve chvíli, když přijedete k mokrým a rozvlněným malostranským kostkám. Zkrátka je to pojistka.

Tak a ještě jeden velice nečekaný objev. Jak je motorka nízká, nesedíte vysoko a máte nohy poměrně pokrčené s narovnanýma zádama. Stalo se mi, a ne jednou, že mě zkrátka chytla do nohy křeč, jak byla noha nepřirozeně zkroucená. Menší jezdci asi nebudou mít problém, ale mých 180 cm už je asi hraničních – jak se zdá.

 

VERDIKT – T120

U mě to vyhrála. Díky velkému motoru je taková hutnější a dospělejší než všechny Bonnevilly, které jsem doposavad poznal a projel. Ten dojem je dokonce tak silný, že se mi jevila i tak nějak příjemněji a poctivěji zpracovaná. No, přesně ten typ motorky, kdy máte chuť si vzít kus hadříku a pucovat a čistit a pulírovat.

A až to bude úplně dokonale vyčištěné a rozsvícené, tak se dobře obléct a vyrazit někam na čaj. Alespoň myslím, že ta prvorepubliková Bohéma z loňského TV seriálu by to také tak udělala…

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here