Je zcela jasný, na koho tahle motorka z roku 2012 od Triumphu míří a který zákazníky chce ukrást pro sebe. Bude mít nový německý uberbike (a spol.) skutečně problém, nebo je Explorer jen výkřikem do tmy? Uvidíme

Porovnání s tolik diskutovaným  BMW GS se v tomhle testu prostě neubráníme, protože to je opravdová ikona cestovních endur, a i samotná britská továrna přiznává, že během pětiletého vývoje do posledního šroubku rozebrala právě géeso a učila se od něj, jak by se to mělo dělat.

Triumph by mohl uspět, nic mu totiž nechybí. Má silný motor plný unikátního charakteru, sekundární pohon bezúdržbovým kardanem a celou armádu elektronických fičur – takže přesně to, co udělalo GS tolik populárním. Třída cestovních endur je i v týhle nelehký době na vzestupu, takže je tady i řada dalších potenciálních konkurentů. Triumph potenciál má. Zmáknutou techniku, jméno i charakter. To by mělo stačit…

MH Test: Triumph Tiger Explorer

Je ho kus

První věc, které se okamžitě všimnete, je jeho velikost. Explorer je obrovská motorka, která by svojí masou mohla zprvu piloty menšího vzrůstu vyděsit. Jo, přiznám se bez mučení – moc se mi do jeho sedla nechtělo. Dneska už ale umí továrny hmotnost dobře schovat, nebo spíš ji centralizovat tam, kde nebude vadit. Takže bázlivý přístup není vůbec potřeba.

Zprvu mě maličko vyděsila šířka motorky v oblasti nádrže, protože pocitově je tady strašně moc materiálu kolem jezdce. Tímhle ale „trpí“ všechny adventure motorky, takže to neberte jako nějakou velkou výtku. O jeho technice jsme vám už psali (MH 6/2012), takže jenom ve zkratce – v jeho útrobách se ukrývá řadový tříválec o objemu 1215 cm3, který se chlubí výkonem 137 koní a točivým momentem 121 Nm. To vše na slušných 259 kilogramů suché hmotnosti.

MH Test: Triumph Tiger ExplorerMH Test: Triumph Tiger Explorer

Příhradový rám je svařen z ocelových trubek, což by mělo nahrávat jeho tuhosti a odolnosti. Podvozek je značky Kayaba, vpředu najdete vidlici USD, vzadu centrál s odděleným zásobníkem oleje – obojí s bohatou možností nastavení. V rámci doplňkové výbavy můžete Explorera dovybavit vyhřívanými hefty a sedačkou, bodovými světlomety, satelitní navigací Garmin a kontrolou tlaku v pneumatikách. Naopak – již ve standardu se potkáte se zásuvkou na 12V.

MH Test: Triumph Tiger Explorer

Sebevědomí mu nechybí

Je tady i spousta dalších fičur, se kterými si za jízdy můžete hrát. Nechybí v několika stupních nastavitelná kontrola trakce, vypínatelné ABS. Na dlouhých štrekách potěší (a mě obzvlášť) tempomat – to je výbava jako hrom. O jezdcův komfort se postará rozměrná kapotáž, pohodlné sedlo umístěné v 860 mm (volitelně možno i 810 mm, na které jsem si ho nechal přehodit) nebo nastavitelná řídítka.

Ani za podvozek se nemusí Explorer stydět, přední otočená vidlice Kayaba působí velmi bytelně (průměr 46 mm, zdvih 190 mm), dává dobrou zpětnou vazbu a dá se jí v pohodě důvěřovat jak při rychlé jízdě na silnici, tak v terénu, do kterého je tahle motorka sekundárně určená. Brzdy dodal Nissin, dvojici 305 mm kotoučů na předku obsluhuje standardní čtyřpístek, zadní 282 mm má dvoupístek. ABS se dá vypnout, zaplaťpánbůh…

MH Test: Triumph Tiger Explorer

Chraplák

Když poprvé nastartujete, okamžitě poznáte, že tohle je docela unikátní motor. Řadový tříválec má nádherně chraplavej zvuk a s ničím jiným si ho nespletete, to je obrovská výhoda, protože v týhle třídě záleží na každém detailu. Při každým prohrábnutí plynu zakašle jako vysloužilej rockovej zpěvák a taky je v něm ukryto opravdu dost síly.

Není to ale žádná exploze výkonu, jede naprosto linerálně a použitelný otáčky jsou už těsně nad volnoběhem. Kolem tří tisíc zabírá a nejvíc šťavnatý pásmo je kolem šesti – tam 260 kilo těžká motorka řádně upaluje za doprovodu neobvyklýho soundtracku, za kterým se hodně lidí otočí.

Líbila se mi převodovka, která je sice docela hlučná, ale ocenil jsem její přesnost. Úplnou pohádkou je vyladění vstřikování, které s motorkou neškubne ani při agresivním otevření plynu v nízkých otáčkách, jež jde opravdu hodně zlehka.

MH Test: Triumph Tiger Explorer

Teď asi to nejdůležitější, o co hlavně jde – pohodlí. No, je tady opravdu štědře (a sympaticky) doslova plýtváno prostorem a strádat nebudou ani postavy s tělesnou výškou citelně nad 190 cm! Prostor pro nohy je maximální, sedlo kvalitně polstrované, i když je v místě u nádrže docela úzké, tak ho stejnak neprosedíte.

Tak, a teď kauza řídítka, který jsou z mýho pohledu největší slabinou nového Explorera. Respektive jejich tvar a šířka. Jsou zkrátka moc široký, takže máte při jízdě úplně napnutý ruce. Myslel jsem si, že si na to zvyknu, ale ani po dnu ježdění mi to nesedělo. Nutí vás to mít úplně rovný záda, což je bezesporu zdravý, ale na motorce je potřeba se i občas maličko „nahrbit“, což tady prostě nejde. Při jízdě ve stupačkách ale tvar řídítek oceníte, protože jsou přesně tam, kde mají být, a máte nad motorkou pocit absolutní kontroly.

MH Test: Triumph Tiger Explorer

Fičury

Za jízdy je pořád s čím si hrát. Všechno se dá pohodlně ovládat z řídítek a na motorce se toho dá hodně nastavit, aniž byste k tomu museli do ruky vzít šroubovák. On-board menu obsahuje třístupňovou kontrolu trakce, vypnutí ABS, automatické vypínání blinkrů nebo jednotky, ve kterých chcete budíky zobrazovat. Menu je přehledné a po chvilce budete vědět, kam a jak sáhnout.

Trochu mě mrzí, že když si vypnete ABS nebo kontrolu trakce, po vypnutí klíčku motorka „spadne“ do defaultního nastavení, takže se vše opět aktivuje. Ale co si stěžuju, hlavně, že máme možnost volby – některé motorky ji v případě ABS nemají, a to považuju za ohromnou škodu… Praktickou věcí je tempomat, který se na dlouhých přesunech hodí. Maličko mě ale zklamalo, že mu chvilku trvá, než se ustálí na zvolené rychlosti.

Jak už bylo řečeno, z podvozku mám pocit absolutní jistoty. Explorer je sice těžší, než původní vzduchem chlazené BMW, ale zatáčí neutrálně, rychle a přesně. Je stejná radost posílat ho plynule do série zatáček, jako se díky velkému rejdu otáčet na úzké polňačce. Tlumiče si toho poberou hodně a jízda je naprosto „plyšová“. Vidlice se zbytečně nepotápí a motorka si „kecne“ na přední kolo pouze při krizových brzdách.

U motorek by se moc nemělo koukat na spotřebu paliva, ale Explorer je cestovatelská motorka, u které se počítá s nájezdem desetitisíců kilometrů, takže tady má smysl ji zmínit. Náš průměr byl 6,2 l/100 km, což mě potěšilo. Při rozumném používání nebude Triumph rozežraný a v pohodě bude jezdit kolem pěti litrů, což dává reálný dojezd přes 300 km na nádrž.

MH Test: Triumph Tiger Explorer

Uspěje u vás?

Naše žalostně krátké svezení ukázalo, že Explorer je úplně jiný než staré vzduchové GS. Úspěch německé ikony je oprávněný a pochopitelný – GS bylo vždycky o fous pohodlnější, promyšlenější, lehčí, hbitější a mělo menší spotřebu než konkurence. Pokud vám ale německá unifikovanost vadí a nesnesete se se sterilní dokonalostí, máte tady alternativu.

U Triumphu je ovšem testovací jízda absolutní nutností, určitě budete tříválcem překvapeni a bude na vás, jak moc vám pásne do ruky, jak moc ho dostanete do srdce. Mám pocit, že v pomyslném hodnocení třídy sedí svými vlastnostmi přesně někdy mezi „rozumným GS“ a „rozmařilým KTM Adventure“.

Plus pro Explorer je určitě jeho prostornost a vstřícnost pro jezdce vyšších postav – to bude jeden z jeho největších trumfů. Zbytek už necháme na vás, určitě ho ale vyzkoušejte, ten zážitek za to stojí…

MH Test: Triumph Tiger Explorer

Foto: Honza Karásek

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno