V katalogu dnes najdete v kategorii cestovních endur obrovské množství strojů. Ale pokud si chcete vybrat jednoválcovou šestistovku, která bude schopná v terénu a zmákne i cestování, pak je výběr minimální. Motorky jako Yamaha Ténéré už prostě nejsou…

Je zvláštní, jak se člověk dokáže za pár let změnit. Kdyby mi někdo ještě tak o půl desetiletí dozadu řekl, že budu uvažovat o koupi cestovního endura, vysmál bych se mu a odkázal ho na bohnickou léčebnu. Jenže dnes jsem v pozici, kdy koupi právě takové motorky doopravdy zvažuju. A pravda je, že až dodnes ten souboj probíhal mezi velkým GS a KTM 990. Jenže i to se mělo změnit.

 

Hmotnost hraje prim

V kategorii cestovních endur jde vždy o to, vhodně vyladit poměr mezi cestováním a endurem. Litrová motorka má sice dost koní a díky velikosti je komfortnější na silnici, jenže pokud to porovnáme s malou Tenerku, bavíme se najednou o nějakých padesáti kilech hmotnosti rozdílu. A to už v lese zkrátka cítíte! A přesně tohle jsou myšlenky, které se mi v momentě, kdy se hrnu promáčeným lesem za bandou géesařů, valí do mozku. Váha, Somiku, váha!

MH Test: Yamaha XT660Z Ténéré

Abyste pochopili, kde jsem se v tom lese vzal – s Tenerkou jsem vyrazil na Enduroškolu, a čekal mě tedy dvakrát půlden cvičení v malých rychlostech a pár hodin v ostrém terénu. To by nebyl problém, kdyby celá noc nepropršela a kdybych jako jediný z celé bandy nedorazil na silničních gumách. A tohle je přesně ten bod, kdy mi dochází, jak moc je ta hmotnost důležitá. Totiž aniž bych se chtěl nějak vychloubat (bo to nebylo o umění jezdce, ale o motorce), na rozdíl od většiny ostatních jsem za celý víkend ani jednou nešel k zemi, a to právě jen a pouze díky 208 kilogramům pohotovostní hmotnosti.

Vraťme se zpět k tomu potenciálnímu výběru motorky, se kterou se můžete vydat na dlouhou cestu, ale také do lesa. Tím totiž vlastně vyjmenujeme hlavní rysy Yamahy Ténéré. Takže předně, chce to velké přední kolo, optimálně 21″. Dlouhé zdvihy tlumičů, určitě nad 200 mm. A tady jsme na 210 vpředu a 200 vzadu. Vysokou světlou výšku, pořádné okrytování motoru, výfuky zvednuté co nejvýš, tohle všechno se mi teď hodí víc, než camel bag na zádech.

MH Test: Yamaha XT660Z Ténéré

Pokud budeme hledat jednoválec s objemem nad půl litru splňující všechny tyto parametry, a navíc neoželíme nějakou tu kapotáž zaručující komfort na delších cestách, dostaneme se na dvojici motorek. Krom Ténéré splňuje už jen Sertao od BMW. Jenže pokud jste v mládí trochu víc baštili a narostli do nadstandardních rozměrů, malé GS vám svou stavbou nebude vyhovovat. Takže pro mě zbyla jediná alternativa?

MH Test: Yamaha XT660Z TénéréMH Test: Yamaha XT660Z Ténéré

 

Vysoký XTéčko. Co umí?

Omlouvám se tímto našemu drahému Gasovi, rozhodně nemám potřebu ho shazovat, ale s tím, co napsal o malé Tenerce do letošního katalogu prostě nemůžu souhlasit! Jak to, že jí nejdou dálniční přesuny? Proč by se měla trápit? Motor a převody jsou vyladěny tak, že rychlost 150 km/h dává naprosto bez problému a víc (já) teda po dálnici jezdit nepotřebuju. A pokud vy ano, pak to holt nebude na jednoválec. Víckrát to opakovat nebudu…

Motor jde s chutí a jemností do otáček a jízda po silnici vás s ním bude prostě bavit. Navíc se průměrná spotřeba drží lehce nad pět litrů, což s 23litrovou nádrží znamená fakt obří rádius. O podvozku vám nebudu tvrdit, že je to nějaká závodní špička, je endurově vyměklý a ano, je to rozpočtovka, ale nezapomeňte, že se tady bavíme o motorce, která stojí nová tolik, jako GS nebo Adventure ojeté.

MH Test: Yamaha XT660Z Ténéré

Totéž platí i mimo asfalt. Do 4 tisíc otáček je jednobuch sice ucukanej, takže pokud jedete trialové pasáže rychlostí chůze, bude si to chtít hrát se spojkou, ale to už prostě u jednoválce lepší nebude. V základě je tenhle motor jedním z nejlepších, co se dá mezi velkými jednoválci pořídit, o čemž mluví nejen hromada spokojených uživatelů, ale také to, že Yamaha zdaleka není jedinou značkou, která tuhle jednotku používá (že, Jawo?).

Budete-li procházet různá fóra a zkoumat, na co je u Ténéré nejvíce stížností, dospějete k tomu, že je to podvozek. Jenže já o něm nemůžu říct jediné křivé slovo. Jo, v terénu nestíhá to, co třeba ostrá endura, ale to snad ani nikdo nečekal. Za celé dva dny ježdění jsem se ani jednou nedostal do situace, kdy by mě zradila. A víc mi prostě netřeba.

MH Test: Yamaha XT660Z Ténéré

Z počátku jsem trochu bojoval s brzdama, na asfaltu mi přišly slabé. Jenže – co jim chybí na silnici, to naopak předvedou v terénu, kdy prudký zákus není výhodou, a naopak oceníte jemný nástup a lehce naleznutelný bod, kdy začínají zabírat. V testu jsme měli model bez ABS, ale není problém pořídit si motorku s ním (vypínatelné!).

Co k ní ještě povědět? Hodně mě potěšil komfortní posez a na sériovou motorku dobrá ergonomie při jízdě ve stupačkách, dobré ovládání a také to, že na spoustě detailů vidíte, že u její konstrukce někdo přemýšlel – ochranné plasty na bocích, oko na tahání na předních brýlích atd. Jedinou výtku mám ke schránce pod sedlem, která není tepelně izolovaná, takže když jedete delší dobu a pak potřebujete použít nářadí, musíte počkat, až vychladne.

MH Test: Yamaha XT660Z Ténéré

 

Bude mou?

Žádná zbytečná elektronika, jednoduchá stavba, funkční detaily, offroadové sklony, rallye design a v neposlední řadě také nízká cena, to všechno jsou argumenty hovořící pro Ténéré. Takže pokud jste ve stadiu jako já, kdy chcete lehkou motorku, se kterou se bude dát jezdit po lese, ale také na delší štreky po silnici, máte vlastně jen dvě možnosti. Buď si ji postavíte z nějakého ostřejšího endura (Huska TE630, KTM 690 Enduro atd.) a smíříte se s krátkými servisními intervaly, vysokou pořizovací cenou i menším komfortem, anebo si prostě koupíte tuhle Yamahu. A věřte mi nebo ne, já jsem hodně zviklanej k tomu druhému. Hodně zviklanej…

MH Test: Yamaha XT660Z Ténéré 

P. S. Vzkaz do Iwaty: „Nepřestaňte ji prosím vyrábět. Ukažte světu, že si můžete dovolit dělat to jinak než ostatní. Takhle je úžasná.“


 

Kam ji posunout?

Každá motorka se dá vylepšit a enduristi o tom vědí svoje. Taky Ténéré prochází různými úpravami, i když překvapivě ne tolika jako některá jiná cestovní endura. Takže co na ní udělat, pokud ji budete chtít používat na expedice, do ostrého terénu? Základní úpravou jsou samozřejmě pořádné padací rámy, které najdete jak v nabídce originálního příslušenství Yamaha, tak u výrobců enduro doplňků, stejně tak jako hliníkový kryt motoru. Stejná písnička se odehrává u nosičů a kufrů. Je libo hliník nebo plast?

 

Originální výfuky jsou hodně tiché, což ne každému vyhovuje, takže tu máme třeba Akrapoviče, Lasery nebo třeba Leo Vince. Často je k vidění také svedení do jediné koncovky. Narostlejší postavy ocení vyšší plexi, i když já třeba s originálním žádný problém neměl. Zubaté stupačky jsou v základu, tady není třeba měnit, takže ještě tak kryty rukojetí a pro opravdové bahňáky vysoký přední blatník, který jí mimochodem dost sluší. Nejdál to pak dotáhli pánové z německé firmy Off The Road (www.off-the-road.de), kteří na základě Ténéré postavili parádní bike ve stylu dálkových rallye. Co vy na to?

MH Test: Yamaha XT660Z Ténéré


Foto: archiv, Milan Holý

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here