Letošní novinku do bavorských specialistů už jsme vyzkoušeli na okruhu, ale jak se bude chovat na našich silnicích, kde bude trávit asi většinu svého života? S prvním příjemným sluncem jsme to jeli vyzkoušet.
Jestli v něčem BMW RR skutečně vyniká, tak to musí být nadhled. Jakoby se ani nemuselo moc snažit a všechno dělalo tak nějak automaticky. Kdy jste naposledy zažili ten pocit, že řídíte naprosto brilantně vybroušený stroj, který se nezalekne vůbec ničeho? RR tyto výjimečné chvíle dokáže zprostředkovat častěji, než by se vám mohlo zdát, že je možné. To, že nás svým nekompromisním podáním rychlosti na španělském okruhu naprosto rozbouralo, asi víte, ale jedna věc je dokonale hladký povrch a něco jiného pak rozbitá okreska osliznutá od zbytků silničářského řádění se solí, která dokáže rozežrat naprosto všechno. Dokáže si s tím až komicky rychlé RR poradit? Nezbývá, než to vyzkoušet.
Alles in ordnung
Takže pěkně popořádku. Motor. Ten motor. Tady je všechno naprosto normální a přesně v duchu doposud nejbrilantnějšího superbiku z Mnichova. K devastující rychlosti ale letošní model přidal i rafinovanost a klid, který minulým ročníkům přece jenom v určitých chvílích scházel. Pryč jsou otravné vibrace kolem čtyřech tisíc otáček, které sice byly chvilkové, ale dost silné na to, abyste je zaregistrovali. Nový motor jede jemně, tiše a odhodlaně. Při zavření plynu si parádně odkašle do výfuku (ten moc krásy nepobral, to je pravda), jako to už vloni uměl naháč S 1000 R. Maličkost, a i když je to možná dětinské, tak se neubráníte cukáním koutků pokaždé, když v něm zabublá. Motorka by přece měla umět rozesmát, a tahle nepostradatelná vlastnost tady rozhodně je. Super. Půlka radosti je doma.
A pak je tady chuť, jakou jde do otáček. Naše mašina má zatím najeto jen pár kilometrů, takže ji nehodláme nijak honit, ale jasně cítíte ten obrovský potenciál, který se v ní skrývá. Je nad slunce jasné, že tahle motorka je volba opravdových fajnšmekrů.
Na silnici jako v peřince
Plná výbava tady dává opravdový smysl, protože příplatkové položky nejsou jen chytrý způsob, jak by z vás továrna vydyndala víc peněz. Všechny fičury mají svůj důvod, logické opodstatnění a stojím si za tím, že dokážou zpříjemnit nejednu delší jízdu. Ano, můžete namítnout, že na téměř hotovém závoďáku nemají tempomat a vyhřívané hefty co dělat, ale až pojedete v zimě po temné dálnici, vzpomenete si na mě. Nejenom, že je tím motorka mnohem komfortnější, ale ona je i bezpečnější. Díky tempomatu nebudete zbytečně překračovat rychlost a promrzlé prsty nejsou zrovna něčím, co by přispívalo k pohodové jízdě…
A pak je tady semi-aktivní podvozek. Jakkoliv na eRkovém naháči fungoval dobře, vždycky jsem měl pocit, že s HP4kou byla jízda ještě o kousek plyšovější. A nové RR je na tom ještě o kousek líp! V civilním režimu Sport dokážou tlumiče vyžehlit i tu nejhrbolatější okresku, kterou dokážete najít. Vím to, protože jsem to zkoušel. Dobře si rozmyslete, až budete své RR u prodejce specifikovat, abyste na semi-aktivní odpružení nezapomněli, protože by to byla obrovská chyba. Je to vážně až neuvěřitelně dobrý! Díky změnám v geometrii je letošní motorka hbitější a doslova si libuje v tom, když může honit vrcholy zatáček. Pocit z řízení a ovladatelnosti je jednoduše špičkový.
S dalším reportem se přihlásíme, až bude motorka zajetá a budeme ji moci pořádně naložit…
Foto: Karel Táborský
