Tajemství krásy dvouválcových in-line motorů je ve spektru jejich použitelných otáček a v nezměrné slasti, s jakou tihle dravečci onu „pravidelnou dávku emocí“ dokážou poskytnout.
Kdo nepoznal, nepochopí – a bylo nebylo – zákazník se jednoho dne v rámci předváděčky sveze na nějakém čtyřválcovém litrovém naháči a pomyslí si: „Panečku, to to sviští a jak roztomile ta potvůrka vrčí…” Pak vyndá baťovských 8999 éček a už si to brblá domů s pocitem, jaký se mu dneska povedl prima kauf.
Za pár dní přijde jeho holka s nápadem, že by se taky ráda přidala, vždyť přece než jeden bike v baráku jsou lepší biky dva… A tak se vezme trochu míň eur a začne se shánět něco vstřícného, na čem by se ta květinka mohla naučit jezdit a zároveň se hned na prvním víkendu nerozmašírovala.
Často pak vedou kroky těchto zákaznic na prodejny firmy Kawasaki, kde na ně dlouhý léta čekávala populární ER-pětka. Hezká a hlavně lehounkatá pětistovka.
Idylka… Ale nic netrvá věčně. I Kawa potřebovala posunout koncept „girl mašinky” někam dál. Už na konci léta 2005 ohlásila příchod čehosi, co mělo být hlavně pro méně náročné zákazníky (sorry, teda i pro některý holky) opravdovou bombou.
A taky že jo. Jednoduchý ocelový svařenec, to byl rám. Trochu moderně vypadající design plus hodně nízká stavba i váha. Pro nezkušený anebo postavou menšího jezdce motorka jako dělaná. A navíc svůdně a neodolatelně levná!
Asi takto se odehrávala dějová linka téhle „kawa story” zhruba před dvěma lety kdesi nedaleko našich západních hranic. Od té doby uplynul nějaký čas, slečna si nečekaně našla jinýho frajera… a její osiřelá ojetá ER-6n se bude patrně prodávat na inzerát. Hurááááá, konečně nadchází naše chvilka!
Motor je chuťovka
Nebudeme znovu rozehrávat tu scénku o chtivé přítelkyni, která se zamilovala do levné a hezké motorky. Co platí venku, to bude platit i u nás… Pojďme se rovnou přenést k bodu, kdy je motorka zakoupená a my si poprvé vyrazíme na týhle kočičce zarajtovat. Protože to je úplný blaho, co vám tahle hračička dá… Neskutečnej první kontakt!
Po nastartování se z netradiční koncovky výfuku nevyhrne žádné dívčí kuňkání, ale přinejmenším čerstvý ranní opilcův chraplák – ale nelekejte se, je to Kawasaki, motorka zrozená pro všechny barvy života.
Krátké zahřátí, při kterém občas leckde leccos ťukne, ale i to je v pohodě. Šestpade motor rychle získá provozní teplotu, a pak už to bude fakt jen pohoda… (nevím proč, ale už při pouhý vzpomínce se začínám lehce usmívat – pozn. aut.).
A pak konečně samotná jízda. Skutečná paráda. Dvouválcový řadový motor umí věci, který ostatní fakt nedávaj. Zkušený chlapec supersportař, který veze svý přítelkyni tuhle motorku domů, si musí připadat jako Alenka v říši divů (a i on se začíná pod fousy v přilbici usmívat). Sakra. 72 koní a ono to úplně stačí. Na okreskách se odráží z vinglů jak nadržená luční kobylka… A když to držíš trochu pod krkem, v klidu prožiješ i chvilky, kdy dostaneš regulérně strach (dobře, tak tedy respekt, přiznávám…).
A co teprve když se přiblíží oblouček a začneš po závodnicku odkládat (kvalty). To je neskutečný, dvouválec brzdí motorem jako o život, ručička otáčkoměru se v kleci malého větrného štítku vrtí jako pološílená. Prima – to si dám s chutí ještě jednou – nebo radši ještě dvakrát…
Podvozek je lama
No nebo spíš takovej malej velbloud. Žádnej dostihovej kůň, žádná šlechtěná plnokrevná kobylka. Vpředu klasický teleskop o nepříliš přesvědčivém průměru (41 mm) – ale ani to není problém, při úplně normální jízdě funguje všechno tak, jak má. Unreal je spíš to zadní péro, na něj si dejte u ojetin malinko pozor. Hlavně u kapotované cestovní verze (f) bude brzy znát, jestli někdo jezdil hodně dlouhý štreky ve dvou a s přeplněnýma báglama.
Jaký je tedy rozdíl mezi cestovní a turistickou variantou? V čem je ER-6f vlastně jiná? O pět milimetrů delší rozvor a o půl stupně tupější úhel hlavy řízení, což mělo dát týhle verzi větší stabilitu na rovinkách (takže lepší na cestování) – a je kapotovaná, jak je vidět na obrázku. Diferenci pěti kilogramů na váze bychom v tomto případě nebrali jako ten nejdůležitější údaj. Ale při nákupu ojetiny bych neváhal ani na pár minut zaměstnat nějakýho odborníka, který by se dokázal zodpovědně zhoupnout na oněch zmiňovaných pružinách. Jinak snad nic. I motoricky vycházela v Anglii tahle motorka z dlouhodobých testů docela O. K. 
Rám
Trubky a svařování – co byste asi tak řekli, že tady může nastat… Ano, není problém přiznat trochu koroze, ale nutné je postižená místa co nejdřív objevit a ošetřit.
Výfuk
Hóóóódně netradiční, alespoň v době svýho zrodu. Dává stroji trochu zastřený zvuk a při koupi ojetiny dávejte pozor na množství koroze.
Komfort
Zvednutá prdelka má jednu nevýhodu – sune jezdce směrem k nádrži a pozadu v tomhle sáňkování nezůstává při brzdění ani spolujezdec.
Ochrana pilota
U nahé verze nulová. U kapotované verze jde o výšku pilota. Malá postava se skutečně schová, ale středně velký majitel se bude naopak napřimovat, aby mu vítr necloumal přilbou.
Spotřeba
Jako u každé motorky záleží na tom, jak budete tahat. Ale jezdit okolo čtyř litrů se dá.
Řidítka
Vibrace na dvouválcových motorech jsou lahůdka. Jak vám budou chutnat na tomto strojku, poznáte, až usednete za řidítka.
Přední vidlice
Průměr 41 mm není moc, ale pokud budete jezdit jako příčetný Středoevropan, je to dostačující, takže se motorka pod vámi nebude vlnit ani kmitat.
Maska
Světlo nás potěšilo, svítí hodně dobře. U nahaté verze je hezčí palubovka.
Brzdy
Dva kotouče 300 mm a dvoupístek, to je na její váhu tak akorát. Pro nováčky doporučujeme ABS.
KONKURENCE
Honda CBF500 – ono je dost těžký hledat konkurenci. Šestpade v in-line dvouválci je tak trochu unikát. CBF je oproti němu trochu hodnější, ne tak výrazná, ale hlavně pomalejší motorka.
Suzuki GSF650 – to je právě ono. Čtyřválce mají už trochu jiný průběh na motoru a hlavně jsou na ovládání jako z másla. Ovšem Bandit je už od pohledu dospělejší motorka.
ZA KOLIK
Nahatá se dá sehnat už pod 80 000 tisíc, což není za čtyři roky starou motorku tak moc.
ŘEKLI O NÍ na motohouse.cz
Nowas: Má ji přítelkyně a úplná paráda. Na patnáctilitrovou nádrž se dá najet až 200 kilometrů, lehký vibrace nejsou nic nepříjemného. Snad jen v zrcátkách není nic vidět.
666s999: Jel jsem na tom a taky doporučuju vyměnit zrcátka.
Bali: Motorka je milá do 6000 otáček, pak je to peklo. Maximálka 215 km/h, víc jsem z ní nedostal. Sedlo je fakt skluzavka.
Kompletní článek v PDF si můžete přečíst ZDE.
Foto: Archiv
