Pavel Kuzma je jeden z úplně prvních lidí v tomhle oboru, se kterým jsem se osobně seznámil, když jsem začínal s motoristickou novinařinou. A upřímně, kdyby tady byla většina lidí mezi motorkama, tak pohodová jako on, bylo by na světě skvěle. Krom toho je s ním fakt neskutečná sranda. Jeho firma PP Tuning vyrábí a prodává závodní komponenty na motorky. Za dobu svojí existence se stala známou jak u nás, tak především v zahraničí, kam směřuje většina produkce. Jeden den jsme se tedy s Carlosem sebrali a vyrazili Pavla vyzpovídat.
PP Tuning se nachází v malé vesničce Dolní Kounice asi 20 kilometrů jižně od Brna. A jelikož sem rozhodně nejedeme poprvé, nebloudíme. I když jedna neplánovaná objížďka nás trochu znervóznila. Jak bývá v těchto krajích zvykem, tak celá výrobna je hodně nenápadně zašitá na konci vesnice a neznalého by ani nenapadlo, že se tu něco takového nachází. Pavel už je na nás nachystanej s hrnkama kafe a čaje a my můžeme začít…
Víťas MH: Nazdar Pavle! Tak nám tady hezky řekni, co jsi vlastně zač? My to samo sebou moc dobře víme po těch pár povedených akcích s tebou, ale teď se tu můžeš veřejně prásknout sám, tak do toho…
Pavel Kuzma: Je mi 42 a jsem majitel, vývojář a konstruktér firmy PP Tuning Racing Parts. Děláme závodní přepákování, řidítka, páčky, padací protektory, víčka nádrže a opletené brzdové hadice. Sám o sobě ale říkám, že jsem spíš prodavač. Dál nevím, si něco vymysli.
Víťas MH: No ono je toho trochu víc ne, ale dobře, jdeme dál. Chtěl si odjakživa dělat něco sám na sebe, mít něco svýho? Prošel sis kolbenkou nebo si skočil rovnou do podnikání?
Pavel Kuzma: Všechno to přišlo až časem. Dělal jsem v Zetoru, kde jsem se vyučil mechanikem a seřizovačem CNC strojů. To bylo někdy v roce 1989, takže vlastně ještě za totáče. Potom jsem měl zmrzlinárnu na Prýglu (pro Pražáky: Brněnská přehrada). To byly časy… Hektolitry zmrzliny, drinků a spousta „vlastiček”(pro Pražáky: hezký ženský). Brno je zlatá loď, ale to ty musíš moc dobře vědět, když si tu studoval, ne? Další vzpomínka se jmenuje Vakumoto a znamená 3500 přivezených motorek z Itálie. To jsou léta 94-99. Napiš to ale až do roku 2000 ať si někdo nemyslí, že jsem se rok flákal, i když i to je vlastně lidský, ne?
Víťas MH: Jak Tě napadnul tenhle obor? Jak to celé vzniklo?
Pavel Kuzma: Když jsem jezdil do Itálie pro motorky, tak jsem taky spolupracoval s firmou Arrow. Jednou jsem si u nich všimnul ve skladu závodních stupaček. Slovo dalo slovo a dohodli jsme se, že bych je pro ně zkusil vyrábět. Zadali nám kompletní zakázku, podrobné výkresy a z jakého materiálu to musí být. Koupili jsme mašinu a prostě se to udělalo. Bylo to dobrý, ale Arrow přišel s tím, že se jim to láme a hodili nám to na hlavu. Přitom jsme to udělali přesně jak chtěli. Celá vyrobená zakázka v trapu, takže nám nezbývalo nic jiného než to celý vzít a hodit do sběru. Dostali jsme za to zpátky nějakých 25 tisíc. Ty jsme vzali a nechali je celý v jednom nejmenovaným nočním podniku. Tam jsme si se společníkem konečně mohli říct, teď jsme teprve na dně a je od čeho se odrazit dál. To nás nakoplo. Už jsme taky byli daleko chytřejší, začal vlastní vývoj, spousta práce, atd. První větší věcí bylo asi deset setů přepákování pro závodní tým Ten Kate, to bylo v roce 2002. Na tomhle místě bych strašně rád poděkoval Jirkovi Šemberovi ze Sebimota, který mi v začátcích neskutečně pomohl s kontaktama.
Víťas MH: Takže ze začátku jsi to kompletně navrhoval a vyráběl sám?
Pavel Kuzma: Jasně, od začátku jsem si to vymyslel, nakreslil a pak to šel dělat ke stroji. Takhle to samozřejmě nejde dělat pořád, protože postupem musíš mít víc času na obchod a další věci. To ale nic nemění na tom, že když něco prodáváš, měl bys to umět i vyrobit. Prostě vědět o všem.
Víťas MH: Jakým způsobem vymýšlíš a připravuješ výrobek na novou motorku?
Pavel Kuzma: Tak pro příklad. Rozhodnu se, že budu dělat stupačky na nového Baworáka. Tři měsíce ho sháním po všech čertech, fakt neskutečná anabáze. Pak seženu jednu motorku z první stokusové série, kterou vrhli na trh. Vyrobím na něj padesát setů a odešlu je svým dealerům. Následuje desítka telefonátů, na jejichž konci je to, že to celý můžeš nacpat do kontejneru. A to z toho důvodu, že BMW udělalo první sérii, nutnou pro homologaci závodního superbiku, trochu jinou než je současná sériovka. Prostě to nepasovalo. Ne, ale teď už vážně… Základní postup je přibližně následující: Vezmeš origo stupačky, změříš základní trojúhelník, což jsou dva šrouby uchycení plus poloha stupačky. K tomuto trojúhelníku následně přidám variabilitu 3×10 mm dozadu a nahoru. Následně musím vymyslet a nakreslit tvar, který to přepákování bude mít. To celé si promítnu do 3D programu, který vytvoří základní kód pro výrobu. Vypadá to sice docela jednoduše, ale věř, že není.
Víťas MH: Vyrábíš si kompletně všechno sám, nebo spolupracuješ ještě s někým jiným?
Pavel Kuzma: Všechno si samozřejmě nevyrábím. Třeba na šrouby, ložiska a pár dalších soustružených polotovarů, mám dodavatele, to jo. Například elox všech vyrobených dílů, dělám externě. Ale převážnou většinu práce a celou kompletaci si děláme samy.
Víťas MH: Co tvoji zaměstnanci? Kolik jich máš? Jsi na ně hodnej?
Pavel Kuzma: Zaměstnávám dohromady 8 lidí z toho 6 holek, dá se říct, že s ženskejma se mi pracuje po těch letech líp. A jestli jsem na ně hodnej? Jasně že jo, a moc. Říkám jim kuřátka:-D.
Víťas MH: Jaká je teď situace na trhu u nás doma tak v zahraničí, dřív nebylo tolik firem který vyráběly komponenty na motorky. Jak to vypadá teďka?
Pavel Kuzma: Konkurence byla, je a bude, ale faktem je, že těch firem spousta vzniká a pak rychle zanikají. Dneska už taky nerozhoduje výhradně cena. Důležitá je kvalita a zákaznická podpora.
Víťas MH: Jakým způsobem funguje sponzoring zahraničních týmů. Jak se k tomu člověk (výrobce) jako ty dostane?
Pavel Kuzma: Všeobecná představa o tom, že dovalíš krabici produktů a jsi automaticky sponzorem týmu se všemi jeho výsadami, je naprosto scestná. Ty závody jsou děsivě drahý a z něčeho ty týmy musí žít, takže logicky, sponzoring týmu jsou kromě materiální podpory i nemalé finance. Jinak všeobecně vzato, všechno je o kontaktech. Musíš mít osobní kontakty, lidi ze závodů se s tebou musí znát. To samé platí i o obchodu. Já všechny svoje dealery velmi dobře znám osobně.
Víťas MH: Chtěl by se dostat se svýma výrobkama až do Grand Prix?
Pavel Kuzma: Pro mě například GP není vůbec důležitý. To není sériová produkce, všechny díly jsou prototyp. Je to sice velmi prestižní záležitost ale pro mě je daleko důležitější, když je něco na závodní motorce, tak aby si to můj zákazník mohl koupit a dát na svoji motorku.
Víťas MH: Je nějaký rozdíl mezi výrobkama, který máš běžně v katalogu a tím co dodáváš závodním týmům třeba do Mistrovství světa?
Pavel Kuzma: Není, nebo alespoň já to tak nedělám. Někdy je jen potřeba jen drobná úprava kvůli konkrétnímu pilotovi, například kvůli jiným tělesný dispozicím. Ale to je všechno. Podle mého názoru je nesmysl schovávat nejlepší nápady a technologie před běžným lidmi. To se ti vymstí…
Víťas MH: Jezdíš ještě teďka na motorce?
Pavel Kuzma: Ne, nejezdím, jenom na skútru. Jak to tak obvykle bývá, kovářova kobyla chodí bosa. S přibývajícím věkem by taky měla vzrůstat i nějaká zodpovědnost, ne?
Víťas MH: No, jak u koho… teď pár otázek od celé redakce. Prej máš hezký dcery. Kdy nám je přivedeš ukázat?
Pavel Kuzma: Jste je ještě neviděli? To se divím. I když, ani jedný motorky nic neříkaj, tak myslím že máte smůlu.
Foto: Karel Táborský
