T-MAX byl po dlouhou dobu bestsellerem ve třídě maxiskútrů a pro rok 2012 přichází s novým designem i technikou. Má pořád na to být nejlepší?

Yamaha to udělala chytře, takže to dobré zůstalo a přibylo něco navíc. T-MAX pořád nabízí ovladatelnost a výkon na úrovni motorek střední třídy, vše kromě toho zabaleno do příjemného balíčku klasického maxiskútru s automatickou převodovkou. Novinka se zaměřuje na styl, design a také na to, proč jsme pěli na T-MAXe v minulosti taková slova chvály – na tu porci výkonu, hbitosti a schopnosti jezdit rychle.

 

Co je nového?

Motor byl pro rok 2012 převrtán na 530 kubíků, má nové vstřikování, lehčí písty, jiné vačky a další drobná vylepšení, které vedly ke zvýšení točivého momentu o celých 10 %. Ten je teď k dispozici o 1500 otáček níže, což zlepšuje odpich a snižuje spotřebu paliva. Další důležitou změnou je výměna uzavřeného řetězu za bezúdržbový převod ozubeným řemenem.

Nová zadní kyvka je přišroubována k hliníkovému rámu, což dohromady snížilo neodpruženou hmotu o celých 35 %. Celkově skútr zhubnul o 4 kilogramy. Přehlédnout nejde nový design, který je naprosto peckový (osobně ulítávám na budíkách, které jako by někdo odšrouboval z Lamborghini Reventón) a v grafitové barvě vypadá skútrák majestátně a draze. A on taky je – za model bez ABS chce Yamaha 254 990 korun.

 

Jak jezdí?

Žádné překvápko se nekoná, protože tohle je pořád absolutní král velkých maxiskútrů, alespoň co se jízdních vlastností týká. Motor je krémově jemný, bez vibrací a s pořádnou chutí zrychlovat. Změny na motoru jsou znát a T-MAX dokáže ze světel vypálit s parádní razancí. Prodleva mezi otočením heftu a zrychlením je nepostřehnutelná, odezva je přesná a okamžitá.

Na stovce je skútrák rychleji než 99 % aut, které na silnici potkáte, takže tady musíme jenom chválit. I na dálnici máte pořád dostatek výkonu na bezpečné předjetí, protože T-MAX se v pohodě dostane i na 180 km/h. Do nějakých 150 km/h je na něm ticho a klid, ve vyšších rychlostech už začne trochu foukat a i v řídítkách cítíte lehký pohyb. Jakmile ale přijdou zatáčky, do Maxe vjedou všichni čerti.

Jakékoliv vingly zařezává rychle a s jistotou, kterou má vyhrazenou pouze on a novinka C600 Sport od BMW. Světlost v náklonu je vynikající, a tak se nemusíte bát ani o centrální stojan. Naprosto špičkové jsou brzdy, ale to jsme při pohledu na třmeny čekali. Jsou to totiž výborné čtyřpístky z Fazera nebo původní er-šestky. Příjemně mě překvapilo, že zadek se zbytečně brzo neblokuje a na tomhle druhu motorky má cenu ho používat. ABS mi osobně nechybělo, i když v nabídce Yamahy samozřejmě je.

 

Všechno dobré?

Jízdní pozice je hodně sportovní, ale přesto pohodlná. Sedlo je relativně vysoko (a má příjemnou opěrku) a ten, kdo má krátké nohy, to asi nebude mít úplně jednoduchý. O nádherných budíkách už jsem vám říkal, tak jenom doplním, že je tady i digitální panel, který umí ukazovat i momentální a průměrnou spotřebu (první zajížděcí kilometry nám ukazoval 5,5 litru na sto). Pod sedlem je místa dost, ale dvě integrálky sem nenasoukáte – praktické je jeho osvětlení. Jediné, co mě štve (nebo spíš mrzí), je zpracování odkládacích zásuvek u řídítek. Pokaždé když otevírám tu pravou, mám pocit, že mi zůstane v ruce – ale zvyknete si.

T-MAXe si necháváme v rámci dlouhodobého testu na celý rok, takže se s ním budete na stránkách Motohousu setkávat pravidelně a budeme vám referovat, jak se s ním v reálu žije. A plánujeme i drobné úpravy – lahůdkový výfukový systém Akrapovič už nám leží pod stolem…

 

Foto: Honza Karásek

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno