Jsou motorky, které jsou už v základu natolik specifické, že si málokdo troufne do jejich přestaveb. Jednou z nich je třeba Griso od Moto Guzzi. Pokud tedy zrovna náhodou nejste Filippo Barbacane, protože tomu tahle motorka jako základ vyloženě sedla

Naštěstí je mezi námi ještě dost bláznů, pro které jsou motorky z městečka Mandello del Lario modlou. Koukejte na ně klidně přes prsty, ale ten jedinečný vzduchem chlazený motor s válci do stran je prostě nenahraditelný.

Jedním z velkých milovníků Moto Guzzi je také Filippo Barbacane, který už pěkných pár let provozuje v italském městě Pescara svoji firmu Officine Rossopuro. Že vám ten název něco říká? Pokud jste pravidelnými čtenáři Motohouse, zapátrejte v archivu, najděte číslo 12/2011, tam jsme už jednu motorku z jejich dílny měli. Jak jinak než Guzzi, tehdy to byl velký motard s kompletně upraveným motorem.

Proč Griso?

Podívejte se na sériové Griso – výrazná motorka s mnoha specifickými prvky. Pokud budete uvažovat o tom, jak by se dala přestavět, nejspíš narazíte na rám, respektive jeho vrchní část obepínající válce a prapodivně dělící kryt nádrže na tři díly. A pak se na to vykašlete a začnete koukat po jiné Guzzi, tak jako většina těch, kterým tato myšlenka přišla do hlavy. Je pravda, že customů z Guzzi je mraky, ale přestavěné Griso, to je jiná písnička, těch je jak šafránu na Václaváku. Jenže…

Proč nevyužít specifický prvek, nezatáhnout ho do celkového konceptu? Proč se nepostavit výzvě? Navíc dostal Filippo jasné zadání – zákazník chtěl sportovně založenou Guzzi. A v současné nabídce této značky sportovnější motorku nenajdete. „Bylo nám samozřejmě jasné, že z Grisa nepostavíme okruhový speciál pro závody Battle of the Twins, v základě jsme chtěli motorku co nejvíc odlehčit a dát jí sportovní podvozek,“ vyvrací spekulace Barbacane. „S Grisem jsme už párkrát dělali a byla to zajímavá práce, takže jsme se na tuhle výzvu těšili.“

Co se designu týče, zadání bylo jednoduché. Elegance, trocha retro nádechu, precizní detaily. A na to je Filippo specialistou. Protáhlé tvary kapotáže jsou dominantní, ale pokud zabloudíte pohledem k drobnostem, zklamáni určitě nebudete. Koukněte na stupačky, uchycení řídítek nebo na zadní podsedlový rám a jeho uchycení, kochačka. Díky černému lakování se navíc v Officine povedlo trochu utlumit masivnost motoru.

Hmotnost je klíčem

Je to jednoduché. Jsou dvě cesty, jak se tam dostat. Tou první je síla, tedy pořádná nálož výkonu nebo točivého momentu, tou druhou pak nízká hmotnost. Jelikož tady zůstal originální motor (1200 cm3) bez velkých úprav, první cesta se nekonala. Otevřený filtr a sportovní výfuky (návrh ORP, výroba Mass) sice asi pár koníků přidaly, ale bavíme se tady o cca 120 kobylách, takže žádná konkurence pro Panigale.

Tedy flexa a nářadí. Jako první to odnesl rám, jehož celá zadní část zmizela, aby byla nahrazena svařencem z hliníkových trubek s parádními frézovanými úchyty. Karosérie komplet vlastní výroby je z laminátu, takže taky nic neváží, a hlavně jí není nějak přehnaně moc. Brýle a řadu dalších dílů frézoval z hliníku na CNC Filippo sám, šlo se do detailů, jako jsou lehké šrouby nebo kevlarové hadice brzd. Velkým luxusem jsou pak lehká kovaná kola Marchesini. Přeci jen neodpružená hmota je neodpružená hmota.

Když jsme u toho odpružení, ani podvozek nebyl ošizen. Na předku použili u ORP USD vidlici Marzocchi (58 mm), kterou známe třeba z exkluzivních Bimot. Vzadu ji pak doplnil centrální tlumič Bitubo XXF11, což je jeden z nejlepších modelů tohoto italského výrobce, který toho o podvozcích rozhodně ví nemálo. Skvělý podvozek pak doplňují perfektní brzdy, konkrétně mluvíme o Brembech, na předku radiální čtyřpístky s 320mm kotouči, na zadku pak zůstal originální dvoupístek.

Mořský vánek

Úplně ho vidím, Taliána, jak si tam během siesty popíjí kafíčko na terásce před dílnou, nasává vůni moře a přemýšlí, co s tím Grisem tedy udělá. Trocha retrošmrncu, sportovní duch, ladné křivky, krásné detaily. Pak se zvedne a jde to prostě udělat. Dobrá, takhle jednoduché to Filippo Barbacane s touto motorkou rozhodně neměl, sám udává dobu stavby 8 měsíců, což není zrovna málo.

Každopádně se povedla hodně zajímavá motorka, skvěle technicky vybavená, rozhodně raritka, na které se její majitel luxusně povozí a ještě má jistotu, že kam přijede, tam bude středem pozornosti. Lakování (provedli sami v ORP) jí jen dodalo na kráse, kombinace stříbrné, stejné fialové, jako je na vidlicích, a černého motoru a kyvky skrývá nedostatky a vytahuje to podstatné. Filippo, těšíme se na tvoje další stroje.


3x Officine Rossopuro

Vybrat to nejzajímavější z práce této firmy rozhodně není jednoduchý úkol. Filippo Barbacane má za sebou víc než tři desítky staveb a překvapující je, že u něj najdete zajímavý mix stylů. Od kafíček přes bobbery k cestovním endurům a ulítlým streetům. Koukněte na www.officinerossopuro.it a nám zatím dovolte, abychom stručně představili další tři kousky od ORP.

Ještě jednou na téma Griso, tentokrát ale hodně jinak. Sci-fi úlet s hodně neobvyklou technikou. Motor Big-Bore od Millepercento disponuje objemem 1420 cm3, což znamená hodně slušnou nálož výkonu i točivého momentu (140 koní a 146 Nm). Tím to ale zdaleka nekončí. Na první pohled musí každého praštit letmé uložení obou kol s hodně neobvyklou přední vidlicí. K tomu spousta hran, jak napovídá samotný název, zajímavě schovaný výfuk, přední světlo à la MT-03, nádrž pod sedlem, krátká zdvižená podsedlovka. Co ten kluk baští, to nám řekněte.

Tipli byste, co je to za motorku? Kdo hádá Moto Guzzi Bellagio, hádá správně. Podle nás hodně opomíjená motorka, a to jak v sérii, tak mezi customéry. Vždyť se na to podívejte. Typický motor s nezvyklým objemem 935 cm3 doplňuje jednoduchý rám, drobná stavba a drátěná kola, přičemž zadní je letmo uchycené. Skvělý základ! Filippo z malého cruiseru postavil jakéhosi trackera, scramblera, pohodovou vyšší motorku pro každodenní použití. Naprosto nic komplikovaného, jednoduché tvary, správné rozměry ráfků, široká řídítka, drobný výfuk. Velká nádhera.

Nejen Guzzi živ je Barbacane. Sem tam se u něj objeví nějaký ten Harley a krásnou výjimku tvoří také tento Buell, původem model X1. A zase tu máme skvělou kombinaci odlehčení, vyladění motoru a sportovního podvozku (USD Marzocchi a tlumič Öhlins). To vše zabaleno do parádního oblečku, ORP udělali z X1 vážně krásnou motorku. Svařovaná hliníková podsedlovka jako by se pomalu stávala poznávacím znamením této italské firmy.

Foto: Officine Rossopuro

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here