Příchod nové motorky od MV je pokaždé něco, co je očekáváno s velkým entuziazmem. Ikonická značka z města Varese je známá tím, že nedělá jenom motorky. Ona dělá umění na kolech.
Turismo je výjimečná motorka, i na poměry MV Agusty. Při prvním pohledu by se mohlo zdát, že je to jenom osmistovková Brutale s vyššími řídítkami a novou prdelkou, která je při odstrojení nádherně integrovaných bočních kufrů víc sexy než namydlená Angelina ve sprše.
Jenže myslet si to by bylo hodně daleko od pravdy. Veloce má zcela nový dedikovaný rám, přepracovanou geometrii a vnitřnosti motoru byly upraveny tak, aby jeho charakter víc vyhovoval turistickým potřebám. Výsledkem je výkon 110 koní, ale taky o 20% navýšený točivý moment, jehož maximum je položeno níže v otáčkovém poli. OK, při pohledu do tabulky vás musí nutně napadnout, že oproti konkurenci bude mít MV jasnou výkonovou nevýhodu.
Jenže Turismo drží jeden hodně velký trumf a tím je hmotnost. Se suchými 191 kg přímou konkurenci absolutně deklasuje a jak moc dobře víme, váha zhoršuje jízdní vlastnosti, dynamiku a zvyšuje spotřebu paliva. Jaká tedy Veloce je?
Kousek nebe
Tak především je překrásná. Na fotkách vypadá přední maska s bočními kapotami možná jako přehnaně velká plocha, ale naživo je úžasná. Jako bonus je pak i aerodynamicky efektivní. Hodně povedený je až neskutečně jasné přední světlo s denním svícením a když se pak podíváte na zadní partie, který dominuje letmo uložené kolo a trojice výfukových koncovek, můžete cítit tlak v oblasti trenýrek. Je to frontální útok na smysly, nic jiného. Nehodlám se tou krásnou nechat unést a daleko víc mě zajímá, jak novinka jezdí. První dojem je takový, že je vysoká a kompaktní.
Trojúhelník ruce-zadek-nohy je dobře promyšlený, i když tady není tolik místa na přesun jezdecké pozice, jak byste od cestovní motorky možná čekali. Ačkoliv byl jezdecký komfort jedním z hlavních cílů, MV nemohla odolat pokušení a zachovat i nadání pro sportovní jízdu. Posez je víc jako na civilnějším supermotardu, než na uprděném cesťáku, což je dobrá věc. Konzultoval jsem to i s kolegy, kteří měří kolem dvou metrů a ani ti si nestěžovali.
Ovládací prvky jsou nové, ale schází jim trochu odporu, takže nikdy přesně nevíte, jestli jste tlačítko zmáčknuli a TFT displej je sice efektní s celou řadou užitečných informací, ale za jízdy se čte opravdu špatně. Trvalo mi snad 10 sekund, než jsem našel hodiny schované nad tacháčem a rozlišit během ježdění trip od doby výjezdu je na hranici nemožného. Jinak je ale struktura menu a ovládání v pohodě, jen ta mizerná čitelnost mě štvala. Nechybí tady ani možnost propojení vašich mobilních zařízení přes modrý zub.
Kámoška
Kdo čekal plameny šlehající monstrum, toho teď musím trochu uklidnit. Není to vzteklá motorka, naopak. Projev tříválcového motoru je čistý a bez znatelných výkonových skoků. Reálně se dá používat už kolem tří tisíc otáček, odkud se bez výraznějších protestů sebere i na šestku. To se u motorky na cestování hodí, protože ne každý má na delších cestách chuť neustále skákat po řadičce, aby se dostal na požadovanou rychlost.
Výborné je rychlořazení, které funguje jak nahoru, tak nově i dolů a i když nedává tak přesné meziplyny jako nejlepší systémy od konkurence, je vítaným přídavkem, který ušetří mačkání spojky. Jsou tady i vibrace motoru kolem dálničních rychlostí, které se přenášejí do sedla, ale ty mě kupodivu ani nevadily. Štvala mě sedačka, které je zbytečně měkká a vybrání v oblasti stehem znamená, že po 250 km po cestách kolem Monaca jsem cítil znatelné otlačeniny. Je pravda, že po zimě jezdcova prdel zátěži odvykne, ale tady je prostor ke zlepšení.
MV jakoby pořád říkala, že je spíš sportovní motorka, protože v zatáčkách je naprosto fenomenální. V hbitosti s ní nemůže přímá konkurence vůbec soupeřit, tohle je jiná liga a jasně to ukazuje na fakt, že nevozit s sebou zbytečné kilogramy je cesta k lepším zážitkům.
… celý test si přečtete v Motohouse 6/2015.
Foto: Jan Stárek (okruhari.cz)
