David Zima není na české customové scéně žádnou novou tváří. Ač mladej kluk, už se kolem přestaveb motá dost dlouho, a pokud čtete Motohouse už nějaký ten rok, určitě si vzpomenete na jeho fantastického streetfightera se základem z Fireblada s letmákem z VFR (pokud ne, hledejte na www.motohouse.cz hesla „zima blade“). Po letech se ale jeho styl změnil a dneska jsou z toho zajímavé kafáče, braty a scramblery pod značkou ROD Custom Cycles.

Tahle Honda se dá vlastně označit za první motorku, která k téhle značce přišla. Na začátku totiž byla plánovaná spolupráce s kamarádem z Třebíče, majitelem reklamky Alešem Jandou. Ten měl nápad, že vytvoří customovou dílnu, a oslovil Davida, jestli by do toho šli spolu. V tu dobu Aleš přivezl Hondu CB500 (1975) s motorem 550 s tím, že z ní společně postaví jednoduchou motorku pro každodenní ježdění. Jenže postupem času ze spolupráce sešlo a David se rozhodl postavit na vlastní nohy. Vznikl tak ROD a z Aleše se stal první zákazník. Design dělali kluci na začátku spolu, ale postupem času to přešlo jen na Davida a z obyčejné motorky na každý den se stal elegantní café racer.

Motorka byla v totálně dezolátním stavu, rezavá stará mrcha, takže totální rozborka. David samozřejmě začal motorem, ve kterém našel zarezlé písty. Všechno tedy očistit, válce převrtat a z Japonska objednat kit sportovních pístů s větším objemem. Z pětistovky (rám a papíry) s motorem 550 se tedy stala šestistovka, která už hodně slušně šlape. Karburátory zůstaly původní, jsou ale po kompletní očistě, s novými střevy a otevřeným sáním vlastní výroby. Převodovka bez úprav, s nutnou repasí.

Další šel na řadu rám. Ořezat, co nebylo třeba, a pěkně začistit. Originální zadní část se k designu nehodila, takže se poroučela do šrotu a místo ní David vyrobil vlastní se zajímavým detailem oblouku pod sedlem. Předek zůstal bez úprav a šlo se na podvozek. Samozřejmě komplet nová ložiska a repase středů kol. Ráfky jsou hliníkové od Akront Morad, krásnej komponent. Přední vidle zůstala, ovšem s novými střevy a hlavně zkrácená, aby se celá motorka snížila. Původní jsou i brýle, ty vrchní to chtělo hodně ořezat a vyleštit. Zadní tlumiče byly na kaši, takže David otevřel katalog a objednal nové. Hodně se laborovalo nad brzdami, protože ty původní samozřejmě nějak extra nebrzdí. Design ovšem zvítězil nad formou, a tak brzdiče zůstaly. Pro lepší funkci se na řídítka nastěhovala pumpa z novějšího CB. Kotouče jsou původní, ale řádně navrtané.

Já na bráchu, brácha na mě

Jedním z dominantních detailů podle označení sedmé Davidovo motorky je určitě nádrž. Vychází z té původní, ovšem s trochu upraveným tvarem a hlavně vyklepanými prolisy. Nádrž byla po bouračce, takže práce na ní bylo víc než dost. Pro sichr je vylitá kaučukem, aby netekla. Krásné je také kupované víčko, kvůli kterému se muselo upravovat hrdlo. K nádrži pak tvarově ladí zadní bobek, který David vyklepal z hliníku a povedlo se mu pod něj napasovat veškerou elektriku včetně malé lithiové baterky. Původní elektrika byla totálně mrtvá, takže se dělala nová, do obvodu navíc přibyl Blackbox ovládající světla a blinkry. Hodně povedeným detailem je zapasování zadního světla do bobku. Přední světlo a do něj zapuštěný analogovo-digitální budík nesou značku Daytona, stejně jako parádní držáky světla.

Z velkých dílů zbývala výfuková soustava. Tu si David natahal sám a nechal zkompletovat u kamaráda. Podle mě by si tahle motorka spíš zasloužila pěkné leštěné svody než pásku, ale to je samozřejmě otázkou osobního vkusu. Pak už se kluci pustili do detailů. Píšu kluci, protože v průběhu stavby přibral David do dílny bráchu Martina a dělají na tom spolu. Stupačky, držáčky, kryt za motorem s logem firmy, to je všechno ruční práce. Stejně tak přední blatník, držák SPZ a kryt řetězu, které jsou spolu se zrcátky v koncích řídítek součástí silničního kitu, který k motorce patří. David totiž striktně trvá na tom, že jeho motorky musí mít STK a jezdit.

Hlavní Martinovou prací bylo nalakování celé motorky. Kluci se dlouho nemohli shodnout na barevném provedení, David chtěl něco výraznějšího. Nakonec se nechal ukecat a dneska uznává, že dobře udělal. Vzhledem k tomu, v jakém byla motorka původně stavu a kolik se toho repasovalo, byla lakýřina a hlavně kytování pěkná dřina, ale rozhodně to stálo za to. Celkově nechali u ROD Custom na téhle motorce cca 700 hodin práce, ale vidět to fakt je.

 

 

ROD Custom Cycles

Že David Zima není u customů nováčkem, jsme si už řekli v článku. Dlouhá léta pracoval v Třebíči jako servisák a potom chvíli působil v týmu MR43, který měl na svědomí pár luxusních kousků. Pak si chtěl ale David od motorek trochu odpočinout, a tak se zašil do elektrárny Dukovany jako elektrikář, což je mimochodem jeho původní povolání. Po dvou letech ho zlákal zmiňovaný projekt s Alešem Jandou a následně vlastní dílna. Pro tu si vybral hodně zajímavý prostor – bývalou cihelnu stojící uprostřed ničeho kousek za Třebíčí.

Ta samozřejmě nebyla ve stavu, že by se mohl hned nastěhovat, a tak si musel pěkně máknout. V roce 2016 tam ale otevřel krásnou dílnu, kde nejen staví motorky, ale věnuje se i klasickému servisování. Mimochodem se dost vyzná v Buellech. S tím taky souvisí to, že má momentálně na dílně dva rozestavěné. První, jeho vlastní, bude velkej extrém s letmákem, druhý staví na zakázku po vzoru skici od Holographic Hammer. To budou obě hodně zajímavé motorky, stejně jako kafáč z Monstera 900, který by měl být hotový do jara.

www.rodmotorcycles.cz

 


text: Jan „Somik“ Somerauer, foto: Petr Moško (Prague Harley Days) a archiv ROD Custom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here