Bratrovražedný souboj dvou závoďáků, u kterého kromě potu poteče i krev. Najít jasného vítěze mezi BMW a Yamahou není snadné. Obě nabízejí zážitky a rychlost, které byly ještě v nedávné době vyhrazeny pouze pro čistokrevné závodní motorky
Motor – BMW
Má krásně intenzivní zátah už od volnoběhu, a to na jakoukoliv rychlost. Na šestku se dát v pohodě jet i 30 km/h, ze kterých se i po přidání plného plynu bez protestů sebere. Lehké vibrace jsou cítit kolem čtyřech tisíc a v celém pásmu otáček je motor o kousek hrubější než zbytek čtyřválcové konkurence. Není to nepříjemné ani protivné – jen o chodu motoru trochu víc víte. Zatraceně moc je zesíleno střední pole, kde RR mocně zrychluje, aby těsně nad deseti tisíci doslova explodovalo jako protitanková střela. Spojení plynu a motoru je sice výborně dávkovatelné, ale je jakoby umělé.
Všichni jsme se shodli, že má nejlepší převodovku ze všech současných litrů – výborný pocit na páčce, mimořádně krátký a přesný chod, a navíc i rychlořazení, které funguje nahoru i dolů. Jako bonus má i precizní a jemné reakce vstřikování na jakýkoliv režim, které jsou pro plynulou jízdu stěžejní. V každé chvíli máte pocit absolutní efektivity k tomu, aby byla co možná nejrychlejší. Nevyžaduje žádné speciální zacházení a při ubrání plynu si naštvaně odplivne do výfuku. Cool.
Motor – Yamaha
R1 dokáže brnkat na ta správná nervová zakončení pomocí jedinečného zvuku. Z obyčejné okresky dokáže udělat soukromou erzetu, kde si nebudete jisti, jestli kolem náhodou neproletí Valentino na svém speciálu MotoGP. V celém spektru otáček běží velice jemně a tiše, ale ve spodní polovině otáčkoměru vyžaduje opatrné ovládání plynu, jinak nepříjemně chrčí. Díky dlouhým kvaltům (na jedničku dá 170 km/h) je příjemná ve vyšších rychlostech – i při stopadesáti máte pocit, jako kdyby se převalovala na volnoběhu.
Převodovka je přesná s pozitivním chodem, ale postrádá vytříbenost BMW. Do osmi tisíc se toho moc neděje, potom následuje drtivý výbuch výkonu až k jemně zasahujícímu omezovači. Dá víc práce, abyste trefili ideální otáčky pro jednotlivé zatáčky, ale následná odměna je uspokojující na hranici sexuálních zážitků. Spojení mezi plynem a tím, kolik výkonu reálně posíláte na zadní kolo, je jednoduše perfektní. Dokáže zprostředkovat pocit, že jste řidičský bůh.
Podvozek a brzdy – BMW
Oproti Yamaze má výhodu v semi-aktivním podvozku, který má pouze limitovaná edice R1M. Funguje to tak dobře, že dokáže udělat z rozbité okresky třetí třídy zábavnou silnici. Reakce šasi jsou přesné, předvídatelné a bezchybné. Pomocí jízdních režimů se dají reakce tlumičů jemně doladit podle vašich preferencí.
Osobně mám na silnici podvozek nastavený na největší měkkost, na okruhu naopak přitvrdím, protože jinak na tvrdých brzdách přední vidlice vibruje. Řízení je rychlé, ale ne zbytečně jankovité a hyperaktivní. Tlumič řízení je nastavitelný a plní svoji funkci, aniž by sebral řízení odezvu. Brzdy jsou silné se spoustou citu, pocit na páčce je vynikající. Na silnici nevadnou, na okruhu se po dvou třech kolech páčka o centimetr propadne a zůstane tam. Zadní brzda by mohla být citlivější.
Podvozek a brzdy – Yamaha
Je to závoďák, který se nějakým nedopatřením dostal na silnici. Celkový setup je okruhově tvrdý, takže nepočítejte s pohodlnou jízdou. Skvělé je řízení, které poskytuje rychlou odezvu a milimetrovou přesnost. V první fázi zatočení je úžasná, uprostřed zatáčky se pak cítíte doslova nezranitelní! Řídítka jsou klidná i na rozbité silnici, ze zadního péra není cítit téměř žádné přikrčení. Na kvalitním asfaltu je jistota celé motorky absolutně dech beroucí.
Brzdy mají slušný zákus i sílu, i když jsme celkem po právu čekali trochu víc. ABS zasahuje méně citlivě než u BMW, kde o něm prakticky vůbec nevíte. I u Yamahy je znát citelné zvadnutí brzd během jejich agresivního používání. Výborná je zadní brzda, díky které můžete poslat zadek motorky na nájezdu do zatáčky do smyku a nasměrovat tak čumák dovnitř oblouku. Díky krátkému rozvoru je to taky pořádný janek, který se rád zvedá na zadní i v rychlostech začínajících dvojkou…
Elektronika – BMW
Má všechno, na co si vzpomenete. Nejsou to jen dnes už téměř povinné palivové mapy a kontrola trakce, ale dokonce i takové vychytávky jako omezovač rychlosti v boxech nebo launch control, který dokáže při závodním startu udržet otáčky na ideální hodnotě. Intervence asistentů jsou mimořádně jemné, často prakticky neznatelné a jediné, čeho si všimnete, je blikající oranžová kontrolka vlevo na budících.
Veškerá nastavení jsou funkční a ovládání je blbu vzdorné, budíky mají analogový otáčkoměr doplněný o digitální displej. Grafika je dobře čitelná, ale postrádá šmrnc plně digitálního panelu Yamahy. Skvělý je ukazatel maximálního dosaženého náklonu. Funguje jako výborná pozvánka na nemocniční lůžko, až se budete snažit udělat ty čísla co největší. Přepínače jsou kvalitní, blinkry by ale mohly klást trochu větší odpor. Veškeré nastavení lze měnit za jízdy. BMW má naprosto devastující účinnost a rychlost při jakýchkoliv podmínkách.
Elektronika – Yamaha
Veškeré elektronické systémy řídí inerciální jednotka IMU pomocí gyroskopů. K dispozici jsou různé palivové mapy (4 možnosti, výkon je stále stejný, mění se pouze agresivita jeho nástupu), kontrola trakce s devíti polohami, slide slip control pro zamezení uklouznutí pneumatiky ve velkém náklonu, systém pro rychlořazení, launch control pro rychlý start nebo lift control pro zamezení zvedání předního kola. Ten funguje mimořádně dobře – dokáže i při plném plynu na jedničku udržet dlouhé nízké wheelie bez cukání! Všechna nastavení mají několik poloh, které si vybíráte z menu pomocí otočného kolečka na pravém řídítku.
Nový digitální displej s parádním rozlišením má dva režimy zobrazení – silniční, nebo závodní. Nechybí tady prakticky nic. Je tady vše od základních věcí jako spotřeba paliva až po akcelerometry ukazující míru zrychlení v reálném čase – další skvělá fičura k tomu, abyste s ní brzy vymetli škarpu. Přepínače i jejich logika jsou bezvadné. Všechno funguje svižně a intuitivně, informací je ale na malém prostoru docela hodně. Pokud chcete změnit jednotlivé módy, musíte zastavit (OVĚŘIT PIČO!!!) I přes záplavu techniky je to pořád analogově působící motorka, žádné honítko pro nadržené techno-freaky.
Použitelnost/praktičnost – BMW
Z hlediska výbavy a použitelnosti na silnici jasně vyhrává BMW. Má tempomat, vyhřívané rukojeti a mnohem pohodlnější jezdeckou pozici. Řídítka nejsou tak utopená, sedíte víc v motorce, a tím pádem není tolik váhy na rukou. Na zakrajování velké porce kilometrů je to jednoznačně vhodnější motorka. Motor nepotřebuje otáčky k tomu, aby dodal požadovaný výkon, a to je při běžné jízdě fajn.
Jednoduše se na něm tolik nenadřete. Spojka je progresivnější, motorka se s jistotou dokáže rozjet i na volnoběh beze strachu, že chcípne. Zrcátka jsou na poměry superbiků vcelku použitelná, ochrana proti větru je o fous lepší než u R1. Spolujezdec má k dispozici sice malé, ale na kratší pojezdy vcelku použitelné sedlo. Pod něj se vejde v pohodě peněženka i pár drobností. Na takhle ostrý superbike je každodenní použitelnost jednoduše excelentní.
Použitelnost/praktičnost – Yamaha
R1 na silnici naráží na limity toho, jak závodnicky je postavená. Neposkytuje takový komfort jako BMW, máte více váhy na rukách, stupačky jsou ale o kousek níž než na BMW. I tak je posez stále hodně „racing“. Představte si R6 s velkým motorem a jste skoro tam. Baťůžek sedí hodně vysoko, a i když je tvar jeho sedla téměř směšný, nesedí se na něm tak strašně.
Místo pod ním ale nečekejte skoro žádné – vejde se pod něj tak tak techničák. Ochrana před větrem sice není tolik efektivní jako na BMW, ale i tak je skvělá. Plexi se však v rychlosti nad 150 km/h trochu třepe, což může být při delších cestách protivné. Zrcátka jsou větší než na RR, vidět je v nich ale stejně.
U obou motorek musíte uhnout s loktem, abyste měli dobrý výhled do míst, která jste právě minuli zcela nelegální rychlostí. Trochu nás štvala spojka, která není tak dobře dávkovatelná, a motor si řekne při rozjíždění o trochu otáček, jinak občas chcípne. Při rozjíždění už ale necuká, což byla charakteristika předešlé generace R1. Jízda po městě není kvůli delším kvaltům a až příliš citlivému plynu tak příjemná, je to prostě motorka, která chce rychlost. Čistota zážitků je ale krystalická. V každém směru je to výjimečný počin.
Verdikt není snadné najít
Najít jasného vítěze mezi BMW a Yamahou není snadné. Obě nabízejí zážitky a rychlost, které byly ještě v nedávné době vyhrazeny pouze pro čistokrevné závodní motorky. Z hlediska celkové dotaženosti, každodenní použitelnosti, výbavy a výkonu je RR bezkonkurenční. Pokud chcete motorku, která zvládá úplně všechno a s absolutní precizností doplněnou o děsivou rychlost, právě jste ji našli.
Nová R1 je ale výjimečně žádoucí, na japonskou motorku až neuvěřitelně charizmatická a okruhově orientovaná střela. Jestli žijete pro absurdní rychlost v zatáčce, dlouhé jízdy po zadním a zamilovali jste se do zvuku jejího motoru, jenom těžko vám ji budeme vymlouvat. Jízda na ní je událost.
Foto: autor
