Po vyjití listopadového MH mi v mailu přistála řada vašich reakcí a popisů chvály na TDM. Je vidět, že národ český motorkářský má tuhle motorku rád a že v nás je ten správný smysl pro tradici

A protože výroba tohoto modelu doopravdy končí, rozhodli jsme se udělat výjimku a překlopíme test do elektronické podoby už teď, abyste si třeba jednou nestěžovali, že jste o derniéře tohoto modelu nevěděli. Takže nezapomeňte, YAMAHA TDM900 je tu už přes 20 let a jedním z nejdéle prodávaných modelů současnosti…


 

O čem to je:
* nemá ani jeden USB vstup
* i tak žila přes 20 let
* a měla 150 mm zdvih na předku!

Možná jste právě dočetli v časopise předchozí testy BMW HP4 a nové Ducati Multistrada a je vám trochu smutno. Semi-semišové inteligentní podvozky, mašiny řízené komputery. Lidská dovednost a síla jako by se najednou staly nepodstatnými.

Ať se na mě nikdo nezlobí anebo ano, ale mě se to nelíbí! Je toho už moc. Tohle není svět, tak jak jsem ho měl rád. Něco tady končí a možná (pro druhé) právě začíná. Najednou se těším, až budu o moc mladším lidem okolo sebe vyprávět, že jsem zažil doby, kdy k odpružení motorky stačila jen trubka, trocha oleje a pružina – a u těch fajnovějších kousků šroubovák.

Co ale nadělat, pokrok nezastavím. A proto si ještě jednou udělám radost a projedu se na TDM900. Na motorce, kterou jsem měl vždycky hrozně moc rád.

 

Jiný svět

Když si sednete na TDM, pochopíte úplně přesně, jak obrovský skok se ve světě odehrál za posledních dvacet let. Pamatujete dobu bez otevřených oken, Nirvany a mobilního telefonu permanentně přilepeného u ucha? TDM ano, a proto je úplně jiná. Tady se nebavíme ani tak o stylu, jako spíš o formě.

Charakteristika: Má podvozek měkký jako vodní matrace, přední kolo se utápí tak hluboko, že až vylézají oči z důlků, a pozice pilota je rovná jako pravítko v aktovce (v těch letech) právě do čtvrté třídy nastupujícího Somika. Přesně tak, abychom mohli říct, že tahle motorka je dnes již zcela mimo jakékoli vžité konvence. A přesto tu TDMky pořád jezdí, ba co víc, bez jakékoli nadsázky se jedná o jeden z nejúspěšnějších modelů motocyklové historie. Kdo ji má, ten se nechce pustit, je to něco jako klub znalců, kteří na své TDM nedají dopustit.

 

Real jízda

Vlastně všichni ji milujeme, jen už někteří tak úplně nevíme, proč… Jak se tedy jezdilo na motorkách před dvaceti lety? Základní princip je samozřejmě stejný. Dojeli jste k zatáčce, dobrzdili a pak v náklonu dodali plyn. Rozdíl u TDM je v tom, že po celou dobu kýženého oblouku tak trochu (a svým způsobem slastně) nevíte, jak to celé dopadne.

Motorka se pod vámi trošku kroutí, poskakuje a dovede si i svéhlavě vymýšlet. Troufnu si tvrdit, že pro současné chlapce skoro až neuvěřitelný zážitek – pro nás vyžilejší, spíš něco jako comeback.

YAMAHA TDM900  – dejte poslední like i na Facebooku

Ba co víc, čím víc a dýl teď znovu na TDM v rámci tohoto testu jezdím, tím víc mi to dává smysl. Vysoký posez dává přehled, a když začnete na motorce s jakýmkoli manévrem, neřešíte rychlost, nýbrž možnosti. Navíc z vysokého sedla nemáte pokaždé na brzdách pocit, že si zaryjete v oblouku nosem v zemi, jak se to dost často stává u řady současných motorek.

Na rovince pak už neřešíte vůbec nic. Je to až nakažlivě pohodlné a logické. Budíky a kaplička utopená v záplavě plastu působí sice maličko archaicky, ale i to sem patří. Je tu velký bílý otáčkoměr s červenými číslicemi, který při svižné jízdě na okreskách neustále honíte tak nad 5000 otáček, jsou tu vysoká a široká řídítka, která jakoby přímo ukazovala na to, jak se to má dělat. Tak má vypadat cestovní motorka, která ví, jak bojovat proti řidičově únavě. Štítek je malý, ale stačí, výhoda celé koncepce je i v tom, že na sobě nenosí tolik váhy, je mnohem zvladatelnější než super-touring koráby v posledních letech.

 

Užití ve všech módech

Dneska, když chcete na motorce, aby byla sportovní, zmáčknete čudlík a on je z ní superbike. Pak zas chcete jet chvilku na dovolenou, tak pohnete stejnou páčkou opačným směrem, a ejhle, on je z toho samého železa tourer-bike. TDM je ale ještě z doby, kdy tohle všechno musely motorky zvládnout tak nějak samy od sebe. Možná bych řekl, že intuitivně.

A tady právě někde bude zakopaný pes, proč devítka TDMka přežila ze všech nejdéle. Protože se jí to prostě povedlo všechno perfektně zkombinovat. Řadový dvouválcový motor (ponejprv s objemem 850 ccm), byl ve své době skoro zjevením, měl dostatečné množství koní, chtělo se mu heroicky šplhat do otáček. Byl živočišný. Když jste se to naučili správně trefovat, pak jste byli na běžné silnici bez konkurence.

A přitom to stále byla plnohodnotná cestovní motorka. Necuká, neskáče, stále se dere vpřed. Občas jádro musíte sice nechat sklouznout po spojce, aby se ty dva hrnky nerozkoktaly, ale o to víc máte radost z toho, jak sametově a téměř v přímce výkon narůstá. Maximálka je slušná, spotřeba je někde u 7 litrů v průměru, rychlosti pro dálnice okolo 150 km/h jsou pro ni potěšením, zatáčky v horách zábava.

Totéž platí o brzdách, ty jsou z R6, ale to možná není tak důležité, jako spíš to, že motorka je lehčí než většina současných turistických motorek, a proto zastavíte ostře, s přehledem, a to i bez asistence ABS (i když i to v nabídce je). Znovu opakuji, že tohle vše ovládáte jako by z výšky, takže se dvojnásobně těšíte každým dalším povedeným náklonem.

 

Nesmrtelná?

V týdnu, kdy jsem měl k testu zapůjčenou tuhle starou dámu, jsem prolezl fakt desítky webů a debat na téma TDM. Hledal jsem plusy a minusy, hledal jsem informace. Z negativ byla zmíněna snad jen narážka na občasné hlasité zvuky z motoru, které bývají způsobeny napínákem rozvodového řetězu (což by měl být pokyn k jeho výměně), a pak se pár lidí ještě ne moc hezky zmiňovalo o převodovce, která má přeci jen tvrdší chod (alespoň oproti současným zvyklostem).

Na druhé straně tu ale byly desítky lidí, majitelů TDM, kteří hlásili 80 000 (a víc) kilometrů bez jediné komplikace. Výtečně byly hodnoceny i náklady spojené se spotřebním materiálem (gumy, řetězovky), hlavně bylo všude zdůrazněno to, že je to motorka pro všechno, ale neřešená kompromisem.

 


‘Resumé

Resumé tohoto testu bude snadné a jasné jako facka. Dnes už to není motorka pro masy, protože se její design a projev neslučuje se současným všeobecným vkusem – dnešní motorky jsou zkrátka jiné. Přesto věřím, že se mezi našimi čtenáři najde řada lidí, které finální rozlučková cena TDM900 (184 990 Kč) nahlodá a budou tak trochu uvažovat. Jestli přeci jen…

Protože právě tohle je ta jediná poslední motorka, která opravdu dokáže vše, je pohodlná, spolehlivá a dnes už díky své dlouholetosti i opepřená určitým charismatem. Mít tenhle kousek doma znamená, že jste exemplář tvora, který modernu sice taky rád, ale peníze raději utratí za něco, co je dobré a užitečné. A když teď víte, že TDM900 definitivně končí, asi vám rázem taky dojde, že jiná taková motorka se nikdy, nikde a pro nikoho už v budoucnu vyrábět nebude. Ano, tohle není lastminute, tohle je vážně poslední vstupenka…

Foto: Karel Táborský

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno