Tvář motocyklové historie určuje zákazník. Právě jemu se snaží výrobci trefit do nálady, vkusu a aktuální potřeby. A chutě se časem zkrátka mění
Mám tu čest onu dobu, kdy se narodila tahle CB1300, už aktivně motorkářsky pamatovat (novinkou byla v roce 2003, námi testovaný kus byl vyroben v roce 2005). Vybavuju si přesně profil naší zmagořený redakce tý doby. Sídlila v Záhřebské ulici v centru Prahy, patřila nám tam docela rozsáhlá podkrovní část a byl to takovej malej bordel na kolečkách – však si to asi dokážete představit sami, co se může dít, když necháte čtyři mladý kluky někde o samotě „ordinovat“.
Byla to ale zároveň doba vysloveně boží marnotratnosti. Frčely velký motory, mamutí čísla v naměřených výkonových křivkách – čím víc, tím líp – taková byla tehdejší matematika. A tak jsme dělali do časáku fotky plný spálený gumy, motorek na zadním a fejků z hořícího benzinu vyplendanýho na letištních rampách. Fascinovalo nás to.
Koleno na zemi byla už tenkrát frajeřina, ale bylo taky nad slunce jasný, že musíš bejt trochu magor, abys ho na zem na monstrech z Dino-parku poslal. Milovali jsme V-MAXe, zlatý Öhlinsy na XJR1300, Kawa měla nádhernou repliku ZRX1200 a Honda právě tuhle CB1300 s motorem, který by svými 111 Nm do protipohybu roztočil i nukleární tank.
Face to face
Teď jsme zas tak nějak o dvanáct roků dál a mě jak mokrý hadr plácne ten obrovský rozdíl, jak radikálně se za těch pár let změnil náhled na naháč. Lidé už nepotřebují tolik omdlívat nad absolutními čísly, není ani potřeba, aby motorka od prvního okamžiku ohromovala svalstvem a velkými plochami ze železa. Daleko víc než na ohromující celek se totiž dnes sází na jemnost efektu a na detail.
Zatímco CB1300 dávala na odiv svůj obří motor, vystrkovala ho ven a mírně dehonestovala své majitele svou hmotností (255 kg s nádrží!), tak letošní CB1100 se už na stojánku jeví jako daleko prostší, skromnější a do minulosti zahleděnější motorka. A ještě jeden postřeh – zatímco před deseti lety se nejlépe prodávala stylizovaná moderna, dnes je daleko víc žádané retro a výrobek okořeněný jemně nasládlou chutí kouzelného slůvka „klasika“.
Přesedání je radost
První pocit při přesedávání ze sedla jednoho motocyklu na druhý mi tento můj první dojem jen potvrzuje. Z černé CB1300 je cítit nemotornost, motorka vás obejme a nepustí, je trochu problém ji třeba jen postavit ze stojánku pouze na kola. „To je asi trochu pravda,“ potvrzuje mi současný majitel tohoto krasavce Michal, „nejsem zrovna kdovíjak vysoký postavy a občas s tím musím doopravdy bojovat.“
Nechávám tedy i jeho přesednout na CB1000 a je jasné, že na letošní novince od Hondy je všechno spíš naopak. Nová Honda je o poznání menší, Michal došlápne na zem v pohodě i v zahradních žabkách. Velký rozdíl cítíte také v tom, jak s motorkou lehko přehoupnete z policajta na kola, jak se s ní dá lehko zajet například do přístěnku pod garáž. Ano, tady se majitelé Hond doopravdy doberou toho, proč je současné motorky potřeba centralizovat (tedy jejich váhu) – protože letošní CB je ve skutečnosti jen o 8 lehčí než její starší sestřička, a přitom se s ní dá tak o poznání jednodušeji pohrávat…
A o tomhle mírně všeobjímajícím pocitu je to i v prvních zatáčkách. Na nové CB1100 jste doma hned a všude. Zaznělo to už při mnoha testech této novinky, ale teprve dnes při tomto porovnání dostáváme nejjasnější a nejevidentnější důkaz. Velké CB1300 se musí do zatáčky daleko víc přemlouvat, musíte si na něho zvykat, jízdu se učit. Jenže všechno má samozřejmě i své proti. „Já mám z té nové CB1100 ale bohužel dojem, jako bych seděl na lavičce v parku, daleko víc fouká, cestovně není tak ideální jako moje stará,“ komentuje můj dnešní parťák, který se nedávno vrátil na CB1300 z Rumunska.
Motor a brzdy
Při porovnání obou motorů by se museli všichni příznivci značky Honda doslova tetelit radostí. Zátah, průběh, nástup, špička – u deset let staré mašiny (najeto 34 000 km) i u nového kousku zcela srovnatelný. Oba motory mají jemný tichý, až sametový chod, práce s plynem je absolutně čitelná prostá jakýchkoli překvapení a hluchých míst. Řadička cvaká jednotlivé kvality absolutně tiše, ať je to stará nebo fungl nová motorka.
Michal na tomto místě dodává: „Samotného mě to překvapilo. Jediný rozdíl mezi nimi v tomto ohledu bude jen to, že já musím ještě při prvním startu vytáhnout sytič, to samozřejmě nová CB už postrádá.“
Možná namítnete, že třináctka by měla mít papírově pomalu o dvacet koní víc a že jako z Muscle-Biku by z ní měla vyzařovat daleko větší síla. To asi jo, ale my tady nejsme v tuto chvíli obklopeni speciálními měřicími přístroji, aby se nám to podařilo změřit a porovnat, jedeme jen na srdce a oči a tyto dva smyslové orgány nám jasně říkají, že deset let stará Honda je stejně svěží a dobrá jako ta nová. Skvělé vyvážení.
Hodně se ale například liší spotřeba obou strojů. „Mně se teda moc nedaří dostat se s CB1300 pod nějaký průměr 6 litrů,“ přiznává Michal, „a to se klidně může stát, že se toho spolyká ještě o něco víc, to když jedeš víc na doraz nebo ještě ke všemu přidáš nějakou cestovní bagáž.“ T
ady tedy nově vyladěná jednotka s moderním vstřikováním jasně vyhrává, protože nám CB1100 uměla jet i za 4,7 litru a existují testy ve světě, kde se podařila ještě přijatelnější číslovka (hodně si s tím hráli například letos v létě v italských médiích, kde díky ceně benzinu 47 Kč nakonec korunovali tuto motorku na jediný v současnosti použitelný naháč). Testovat jsme chtěli i brzdy obou strojů a vůbec jejich vlastnosti při krizové situaci – bohužel, tady se k srovnání nedostaneme, protože Michalova CB čekala v době testu na výměnu kotoučů a hned po dvou tvrdých dobržděních můžu potvrdit, že to rozhodně bylo potřeba!
Pneumatiky, zatáčky
V předchozí době se soudilo, že zadní guma musí být co nejvíc široká. Jednak z toho pohledu, že motorka tím pádem opticky jakoby ještě víc zmohutněla, a také proto, že se na zadní pryže pohlíželo jako na obrovský polštář, na kterém se budete moci převalovat. Velká 180milimetrová u CB1300 tedy vůbec nikoho nepřekvapí.
Přesto se na CB1100, kde je obutá vzadu „jen“ 140, a to ještě na osmnáctipalcových ráfkách, zatáčí daleko líp a ochotněji. Čím to je? Doba se totiž posunula, už dávno víme, že o vlastnostech motorky nejvíc rozhoduje vyvážení a hmota. Nová CB to dává znát už od prvního momentu na stojánku, i když je jen o 10 kg lehčí než její robustnější starší brácha, ten rozdíl se zdá být „v rukách“ daleko větší, je to vlastně jen taková větší hračka a vy s ní máte chuť si hrát. Zatnutí kolene do hranaté nádrže velice brzo vyšle signál protějšímu kolennímu kloubu, že se má těšit na náraz, i samotná rychlost v zatáčkách je poněkud překvapivá. Vyšší, užší a dobře profilovaná guma tomuto souznění jenom nahrává.
Zkoušíme i těžké otáčení na pětníku. I tady je nová retro klasika o jeden celý level dál. A to rozhodně ne jenom díky 25 mm kratšímu rozvoru. Prostě se lépe zvládá a například tolikrát v minulosti kritizovaná uzoučká řídítka na CB1300 nejsou u CB1100 o nic moc širší, a přesto to pilotovi tentokrát jako žádný větší problém nepřipadá.
Takže kterou?
Dělat seriózní verdikt jako u dvou běžných nových (tedy srovnatelných) motorek nemůžeme. Tyhle dvě motorky dělí 10 let u konstruktérského prkna a hlavně záměr, s kterým každá z nich vznikla. Ta první měla trhat asfalt, ta druhá dostala za úkol pohladit po duši. Z tohoto pohledu je tedy naopak až víc než zajímavé, jak se jedna druhé nakonec podobá. Užijte si je obě, ať už máte v garáži kteroukoli z nich…
Co se vám bude líbit:
Honda CB1300
*velká poctivá mašina
*tichý chod motoru
*jeden z nejkomfortnějších naháčů v dějinách
Honda CB1100
*design à la 80. léta
*žebrovaný motor
*skvělé jízdní vlastnosti
Co se vám nebude líbit:
Honda CB1300
*uzoučká řídítka
*pocit vysoké váhy
*nepřehlédnutelná žízeň
Honda CB1100
*bude malá pro vysoké jezdce
*některé detaily působí až trochu čínsky
*pro někoho retro až moc
Foto: Jan Somerauer
