Jenom těžko se dá popsat pocit, který vámi projede, když vám někdo vrazí do ruky klíčky od týhle věci. Stačí jeden pohled a víte, že Midnight Star je věc, kterou prostě chcete alespoň jednou za život řídit.

Chopperů s velkým motorem jsem už vyzkoušel spoustu a ten zážitek byl vždycky hodně podobný. V rukách široký „větve“, pořádně rozměrný sedlo, roztažený nohy na masivních plotnách. A pod zadkem obrovskej dvouválcovej buchar, kterej vám na požádání udělá hodně „velký sebevědomí“. Ano, je to síla okamžiku. Moment, pro který tý motorce rádi odpustíte celou řadu nedostatků. Věci, na které byste normálně ukázali prsem, jako by najednou nebyly vůbec podstatný.

Devatenáctka Midnight Star je ale chopper tak trochu z jinýho těsta. On totiž tak nějak… no, prostě funguje. Nebojím se dokonce říct, že se na něm dá opravdu jezdit a užívat si ho častěji než tu jednu prosluněnou neděli v roce, kdy na všechno zapomenete a necháte se unášet touhou si jen tak „zabrblat“. Asi se ptáte, co tím myslím. Prosím, čtěte dál…

Je jiný

Tak především, srdcem týhle mašiny je její motor. Masivní dvouválec s rozvodem OHV, kterej dává maximální krouťák 155 Nm už od necelých třech tisíc otáček. V praxi to znamená, že máte v pravý ruce kdykoliv k dispozici nekonečnou vlnu gigantickýho tahu. A je jedno, jakej máte zrovna zařazenej kvalt – když ten buchar naplno otevřete, vždycky se dočkáte drtivýho zrychlení. Občas jsem měl až pocit, jakoby se pode mnou protočila zeměkoule a já stál na místě, a to opravdu nekecám!

Dokonce se mu líbí, i když ho budete točit do bezvědomí. Ten motor má zkrátka pořádnej charakter a rozhodně se od něj nedočkáte nějakýho sterilního projevu. Na volnoběh celou mašinou hezky klepe, ale není to nic tak dramatickýho, jako to umí u svých véček Harley, kdy máte občas pocit, že ty vibrace shodí motorku ze stojánku.

I tady je cítíte, jsou ale potlačený na takovou míru, aby to nebylo nepříjemný. Navíc je ten motor opravdu krásnej kus poctivýho železa a na nádherně zpracovaný tyče rozvodu OHV bych dokázal koukat celý hodiny. Dokonce jsme se vzácně shodli i s naším chopper-velmistrem Somikem, který i jakožto věčný kritik všeho japonskýho schovívavě uznal, že tohle je vážně moc pěkně udělaný jádro.

Radost na silnici

Motor ale není tou jedinou věci, která dělá z yamaží devatenáctky tak výborný svezení. U týhle motorky se totiž povedlo něco, co se jen tak nevidí. I přes všechnu to váhu (necelých 350 kg plně natankovaná) a délku (rozvor 1715 mm) se Půlnoční hvězda hodně dobře řídí. Už dávno neplatí, že taková motorka bude sice velmi rychlá v přímce, ale „zatáčka“ bude skoro sprostý slovo.

Ne, tohle železo se vede parádně a jakmile se rozjedete, ucítíte jenom obrovskou jistotu z každého pohybu. Je tady pořád cítít velká hmota, což je u tohohle typu motorky žádoucí, ale celé se to ovládá jak jistě, že ani prcek jako já nemá s jízdou žádné trable. Ty nevyhnutelně přijdou, když ji máte vytlačit z garáže, ale u chopperů mám pocit, že to tak nějak má být a nebudu na to nedávat. Nemělo by to cenu.

Přesto je tady jedna věc, kterou pomluvit musím a tou je výška ploten, na kterých si budete válet svoje kopyta. Vím, mají s tím problém všechny motorky tohohle druhu, ale tady mi to přišlo nejvíc protivný. Když totiž jedete na něčem, co zatáčí jako vozejk v Tescu se čtyřma basama zrzavýho štěstíčka, tak zkrátka nebudete chtít jezdit rychle. Jenže v tomhle je právě Yamaha jiná a nebojím se říct i lepší než její konkurence.

Ona i přes svoji velikost zatáčí velmi dobře a je škoda, že vás nedostatek světlé výšky nepustí do hlubších náklonů. Podvozek i gumy by s tím trable neměly. Takhle jsem se totiž neustále přistihnul přitom, že chci jet rychleji, ale nejde to. Je to i maličko nebezpečný, když v zatáčce nemůžete kvůli stupačkám přitáhnout stopu. Jasně, není to žádná sportovní motorka a je nutný ji přispůsobit rychlosti jízdy, ale tuhle limitaci prostě nemám rád. Na co si určitě stěžovat nebudete, jsou brzdy. Klasický čtyřpístky z Fazera si v pohodě poradí i s touhle těžkou váhou.

Má cenu?

Pokud chcete opravdickýho a nefalšovanýho choppera, který funguje i ve skutečném světě a ne jenom při vyjíměčných příležitostech, s XV1900A chybu neuděláte. Není moc motorek, které by mu mohly konkurovat. Je to poctivý kus hmoty, do kterého se zamilujeme. A jestli bych ho chtěl? Kdybych byl starší, tak se přiznám, že asi trochu jo.

 


Foto: Karel Táborský, TEXT: Víťa GOla

1 komentář

  1. Dobry den
    Chcel by som sa informovať ,prečo už predajcovia na slovensku neponúkajú veľké japonské choppre/cruisery ako Suzuki Intruder M1800R ,Yamaha XV1900 A midnight star ,Kawasaki Voyager a pod?
    Tieto motorky už nebude možné na slovensku kúpiť u predajcov?
    Viete mi dať odpoveď ,kedže u žiadnych predajcov na slovensku som ich nenašiel.Prečo sa už nepredávajú?

    Ďakujem za odpoveď Daniel.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno