Svezte se a pochopíte, proč nám Kawasaki pořádně zamotala hlavu. Jestli hledáte motorku, která má pořád úsměv na rtu, je to právě maličká ER-6n. Nestačíme se tomu divit, ale ono je to vlastně logické.

Řadová koncepce motoru prošla za ty roky obrovským vývojem a dnešní dvouválce už nejsou protivný cukatůry, který pro rozumný fungování potřebují alespoň pět tisíc otáček.

MOTOR
Papírově nevypadá motor nijak bombasticky, ale věřte nám, že jeho 72 koní je to nejlepší, co za tyhle peníze můžete koupit. Radostně letí do otáček, a i když někde přesně netrefíte tu správnou zařazenou rychlost, díky slušnému točivému momentu se z toho v pohodě vylžete. Musíme se ale vrátit k tomu, co je na ERku to nejlepší – ta motorka má radost, že ji udělali a že může jezdit.

Motor příjemně pobrukuje a pokud by vám sériový zvuk připadal nudný, doporučujeme montáž laděné koncovky Arrow, která z Kawy udělá ještě o kousek větší zážitek, i když nějaký znatelný nárůst výkonu čekat nemůžete. Tohle je spíš o efektu a jako takový funguje skvěle. Malá ER dokáže slušně upalovat jak na okreskách, tak i na dálnici, což jenom zvyšuje její univerzálnost.

 

PODVOZEK
Obyčejný podvozek by měl motorce dávat i obyčejné jízdní vlastnosti, ale tady se opět povedlo něco, co není tak úplně běžné. Ono to jako celek prostě funguje a to ve všech situacích. Uchycení zadního péra je nestandardně asymetrické a máme za to, že to má motorku udělat spíš zajímavou, než aby to mělo nějakou speciální funkci. Pohlcování děr je v pohodě, ale zadní tlumič by chtěl trošku přitvrdit. To je ale na chlup stejné u všech motorek v téhle grupě, takže si vlastně není na co stěžovat.

Na Kawě jsme se svezli i na okruhu a musíme s rukou na srdci říct, že to nebylo úplně ztracený. Motor radostně zpíval a podvozek v rozumných rychlostech v pohodě stíhal. Pro rok 2010 jsou tlumiče o kousek lépe naladěné – továrna poslechla stížnosti majitelů prvních modelů. Dokonce se zapracovalo i na uchycení motoru, který teď už tolik nevibruje. Nadávat tak můžeme jenom na zatraceně nepovedený řídítka, který jsou v téhle skupině zdaleka nejhorší. Nemají dostatečnou šířku a zbytečně škodí jinak suprové ovladatelnosti.

 

 

 

MÁ NĚCO NAVÍC?
V téhle cenové hladině asi budete mít problém najít podobnou nabídku, která by spojovala tolik uživatelské přívětivosti, zábavy a vzhledu. ER je teď díky pozměněnému designu přední masky dospělejší a už není tolik „holčičí“. Jo, málem bychom zapomněli. Holky by tuhle motorku měly dát rovnou na první místo svých favoritů, pokud se zrovna po nějakém stroji poohlíží.

Sedlo je totiž opravdu nízko, což u některých malých naháčů nebývá pravidlem. Spolujezdec zase ocení madla na držení a i polstrování sedačky patří k tomu lepšímu ve své třídě. Kawasaki ER–6n je vážně obrovské překvapení. Chcete se při jízdě bavit? S touhle motorkou chybu neuděláte.

Přidaná hodnota:
Kvalita zpracování je v pohodě, a když se kouknete na její cenovku, tak třeba metalický lak vypadá jak u těch nejluxusnějších mašin. Pokud se o ni nebudete starat, bude náchylná ke korozi. O žádných zásadních problémech jsme ale neslyšeli. Neumí si držet tak dobře cenu jako třeba Honda nebo Ducati, a proto zachovalý kousek seženete za velmi příjemnou cenu. Nový model stálv roce 2009 už jen 175 000 Kč.

 

 

 

 

 

 

OPROTI ER-6n JE:
Aprilia SL750 Shiver
– elegantnější a větší
Yamaha XJ6
– klidnější
Ducati Monster 796
– ne tolik vyhraněný
Suzuki Bandit 650
– mnohem méně funky
Honda CB600F Hornet
– dospělejší


text: Radek GAS Michna; Foto: Honza Karásek, Kawasaki

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here