Dnešní 6. etapa Dakaru posádce žlutého kamionu týmu Big Shock Racing výborně sedla, vybojovala v ní 6. místo a získala tak 5. celkovou pozici.
Konečně byly na programu oblíbené duny, které Martin Macík se spolujezdci Františkem Tomáškem a Davidem Švandou mají rádi. A možná se etapa českým jezdcům vydařila i proto, že šlo o poslední část závodupřed zaslouženým dnem volna a pospíchali do bivaku. Karel, jejich kamion, letěl od startu až do cíle jako blesk a posádka neudělala žádnou zásadnější chybu. Dakarskou karavanu tentokrát zavedla písečná trať do Rijádu, kde závodníci dostanou šanci načerpat nové síly, spojit se v klidu s rodinami doma, uklidit si v kabinách svých speciálů a hlavně se pořádně dospat.
I motocyklový jezdec týmu Big Shock Racing Jan Brabec se v pátek těšil do cíle, aby mohl po 6 perných dnech seskočit z motorky, které říká Anežka. Honza se konečně chystal dopřát delší klid kolenu, které mu během Dakaru jistí několik voperovaných šroubků. Aktuální 6. etapu Dakaru dokončil neohrožený závodník z Nosislavi u Brna na 42. místě, v celkovém hodnocení je i po několika profesionálně zvládnutých pádech a penalizaci 37.
Brabec už se nechce rozvěsit
Motocyklista týmu Big Shock Racing Jan Brabec 6. etapu Dakaru nejdříve rozjel naplno, po 100 km se ale ozvala noha. To Honzu zklidnilo, ubral plyn a s klidem a rozvahou dojel až do cíle. „V předchozí etapě bylo dobrodružství až moc, takže jsem tentokrát nasadil stabilní tempo, abych neudělal navigační chyby a nepostaral se o další nezapomenutelné zážitky. Teď už si nemůžu dovolit někde se rozvěsit. Dotáhl jsem to dneska úplně v klidu a pohodě až do bivaku,“ popisuje Jan Brabec. „Jinak ráno jsem po 10 km myslel, že to otočím a pojedu zpátky, protože byla taková kosa, že se to nedalo. A to jsem si půjčil vestu od mechaniků,“ uzavírá Brabec a těší se, že se během volného dne také trochu zahřeje.
Macík si brousil zuby na dunu
Posádka Martina Macíka v kamionu s číslem 504 aktuální etapu zvládla s přehledem a ani po dojetí do cíle v Rijádu nevypadala příliš unaveně. Rozjaření závodníci si konečně užili jízdu v písečných dunách, kterou měli natrénovanou z pravidelných afrických testování, a na kterou se celý Dakar těšili.„Od startu do cíle jsme letěli bez většího zaváhání. Každý kamion, který jsme předjeli se s námi chvilku snažil závodit a pak nás nechal jet. Projížděli jsme krásné písčité roviny a duny. Potkali jsme i jednu nádhernou vysokou, ale bohužel jsme ji jen štrejchli. Já už jsem si na ní brousil zuby, David už mi aktivně podfouknul, abychom byli připravení, a nakonec nic. Neposlali nás do ní. Škoda,“ popisuje Martin Macík páteční jízdu. Etapa byla perfektně zvládnutá i navigačně. „Zatím mi vůbec nepřijde, že by navigace byla zásadně obtížnější, jak pořadatelé varovali. Buď mají tak dobře udělané roadbooky, že všechno dobře sedí, nebo už jsme vytrénovaní. Půlku Dakaru máme za sebou a mně zatím nepřijde, že bychom měli nějaký větší navigační stres nebo problém,“ dodává navigátor František Tomášek.
zdroj: TZ týmu