Jak to dopadne, když se do redakce Motohouse na jednu sezónu nastěhuje velký skútr? Bude vůbec k užitku? Přežije? Na to nám odpověděla Yamaha se svým TMaxem, kterého jsme měli možnost otestovat na víc jak osm tisíc kilometrů
Když přišla na jaře zpráva, že se k nám tenhle kluk nastěhuje na celé léto, zavládlo všeobecné nadšení. A to už je samo o sobě divná věc, protože u nás to většinou všeobecné není, alespoň jednoho z nás ta zpráva nechá vždy klidným. Dáno rozdílnosti našeho vnímání. Jenže TMax byl jiný případ, všichni se těšili, že se na něm alespoň nějaký ten kilometr sklouznou. A stalo se.
Karas:
“Miluju věci, který fungujou a pokud je to motorka, potřebuju tam nějakou zábavnost. A tenhle skútr splňuje obojí. Pánové mi ho sice na moc dlouho nepůjčili, ale necelou tisícovku jsem měl možnost natočit a řeknu vám, že většinu času s úsměvem na tváři. Podvozek jak med, motor krásně táhne a ještě je to celý pohodlný a příjemný jak lehátko u bazénu.”
Odkud začít? Nejspíš tím, co vnímáme, dokud jen tak tiše stojí a čeká, až přijdu a navrknu ho – designem. Ten se pro letošek hodně změnil, trocha ladnosti ubylo, naopak je zde víc agrese. Oblé křivky byly vystřídány hranami. A víte co? Já v tom prostě vidím Lamborghini Reventon. Nahrává tomu nejen matná černá barva (na výběr ještě lesklá černá), ale třeba také tvar budíků, na které prostě rád koukám i po půl roce, jsou nádherné.
Nasedám a všechno je na svém místě. Nohy si mohou najít tři polohy a jediné s čím mám trochu problém je, že ve dvou z nich mi při prudkém zatáčení lehce drkají stehna o řídítka. Což ovšem nelze považovat za chybu stroje, holt měřím dva metry. A mezi námi, vyklonit nohu lehce do strany, když v malé rychlosti zatáčíte neni zas takový problém. Jinak je všechno tam, kde potřebuju. Řídítka tak akorát vpředu, aby mě nebolela záda, štít tak aby nefoukalo a zároveň abych v klidu viděl.
První vrknutí napoví, že tohle opravdu není jen tak nějakej obyčejnej šoural. V motoru slyšíte tu sílu, která se vám záhy potvrdí, když za to vezmete a nestíháte se divit, jak rychle jste ve městě i mimo něj nad hranicí povolené rychlosti. O to více se pak jeden jak rychle to jde i na dálnici, 130 km/h je tam taky hned a tachometr stoupá stále stejnou rychlostí až na 150 km/h, kde trochu zpomalí, aby se pak zastavila někde nad stoosmdesáti.
Není to ale zdaleka jen o rychlosti v přímce. U skútru se počítá, že se bude podstatnou část své provozní doby trávit ve městě, takže potřebnou vlastností je i mrštnost, ovladatelnost. Nebudu vám namlouvat, že se TMax vodí jako padesátka, to rozhodně ne, ale jeho podvozek považuju za etalon všech skútrů a i dost velkých motorek by se od něj mohlo učit. Jednoduše řečeno, několikrát jsem sledoval rychlosti, jakými se na TMaxu pohybuju a byly vyšší, než jakými na stejné trase jedu s motorkou. Nevěříte? Svezte se.
Carlos:
“Já na Maxe samozřejmě pohlížel trochu jiným okem. Je sice pravda, že začínám dost pohodlnět a na každodenní přesuny už si taky vezmu nějaký to křeslo, než nasupeného supersporta. Jenže na druhou stranu mam ještě pořád potřebu tahat, když je pěknej den. Bez řečí, tady to jde a moc dobře. Kdybych před sebou pořád neměl tu hromadu plastu a nechyběla mi nádrž mezi nohama, stoprocentně bych chvílema zapomněl, že je to skútr. To všechno při průměrné spotřebě 6,3 litrů na sto, což při neustále svižné jízdě považuji za rozumný výsledek.”
A můj chvalozpěv nekončí, ještě jsou na pořadu dne brzdy. U Yamahy často používané čtyřpístky, které sloužili na staré R1 brzdí dva disky o průměru 267 mm, vzadu pak najdeme 282 mm s dvoupístkem. Funkce? Naprosto bezchybná. Předek nabízí perfektní cit i zákus a v podstatě stačí brzdit s ním. Zadek pak docela flekuje, takže, když přijde krizová situace, hodí se. Celý skútr je pevný, takže není problém si ho vodit v brzdném driftu.
Komfort je druhým jménem TMaxe. A nemluvím zdaleka jen o posazu, který opravdu neunaví ani po pár stech kilometrů denně. Jde i o ten uživatelský. Pod sedlem najdete dost místa na velký batoh, nebo jednu integrálku a ještě pár věcí k ní. Na nákup tedy ideál, nemusíte do krámu tahat helmu a nákup můžete mít opravdu velký. A pokud se chystáte na delší cestu, není problém na zadní sedačku přidělat bagáž, háčky je kam chytit.
Zápory
Už jste se báli, že je Max naprosto dokonalý? Není. Osobně jsem na něm najezdil víc jak pět tisíc kilometrů, tak jsem přeci něco najít musel 🙂 Jediná výrobní vada bylo neustále se odchlipující gumové těsnění prostoru pod sedlem, ale stačilo trochu lepidla a bylo po problému. Jestli ale Japonec něco nedomyslel, pak je to odklápění sedla, ke kterému potřebujete obě ruce, takže nákup holt musíte položit. A stačila by jedna malá pružinka. Naopak sám od sebe se pak občas otvíral kastlík pod řídítky, chtělo to dávat pozor na jeho dovírání a lépe ho zamykat. Za lehký nedostatek považuji komplikované nastavení výšky předního skla, vůbec by neškodilo elektrické, které by se dalo měnit za jízdy. Posledním nedostatkem je nemožnost chytit na řídítka nebo kamkoliv navigaci. Yamaha sice nabízí v příslušenství držák na navi, ale já jezdím s nepromokavým obalem na mobil a u toho jsem prostě nepřišel, jak ho na TMaxe přidělat. Tím ovšem bohužel/bohudík s kritikou končím.
Doplnění – 26.9.2012
Tímto se Yamaze omlouváme, přeškrtnutý text nebyl pravdivý. Když jsme u importéra tento problém zmínili, Yamaha rychle zareagovala a bylo nám ukázáno, že otevírání sedla jednou rukou funguje, jen se musí klíček dotočit v zámku až na konec. Potom sedlo lehce odskočí a dá se zvednout. Předvedeno na více kusech nového TMaxe.
Servis
Náš dlouhodobý test prozatím skončil na čísle 8.339 km, motorku jsme měli od nuly, sami jsme si zajížděli. Zvládli jsme tedy pouze první garanční prohlídku na tisíci. A to bylo prostě vše. Žádné výměny řemenů (na fórech se píše, že je nesmrtelný) ani pneumatik, které nevykazují zásadní známky opotřebení. Olej jsme kontrolovali stále, ale nebylo potřeba ho ani jednou dolít. Pro přehled uvádím několik servisních intervalů:
Kontrola a seřízení vůle ventilů: 40 tis. km
Výměna vzduchového filtru: 10 tis. km a pak vždy po 20 tis. km
Výměna olejového filtru: každých 20 tis. km
Výměna hnacího řemenu: dle opotřebení (20 tis. km)
Příslušenství
Yamaha samozřejmě na TMaxe nabízí řadu příslušenství. Můžete si ho udělat víc do sportovna s odlehčenými a designově propracovanými díly a krátkým plexi, nebo ho naopak nastrojit do hypercesťáka. Tady je na výběr turistické vyšší plexi, nosič, top case, brašna mezi nohy nebo třeba v zahraničí tolik oblíbená dečka.
Náš pašák dostal během testu titanovou koncovku výfuku od firmy Akrapovič, také z nabídky originálního příslušenství Yamaha Genuine Accesories. Lehká změna nárůstu výkonu je znát, ale především jde o snížení hmotnosti, design a hlavně…ten zvuk! Zní jako ostré enduro a to je do města opravdu nenahraditelné. Naopak ale není problém vychytat otáčky, kdy výfuk neřve a tak vás neotravuje při dlouhých cestách. Poslechněte jak parádně zní na tomto videu:
Resumé
Nebudu to dlouho okecávat. Pokud potřebujete praktický a pohodlný dopravní prostředek na dopravu z bodu A do bodu B, pak tohle je maximum, co můžete mít. Pokud se k tomu chcete občas parádně sklouznout a nevadí vám, že to není motorka, pak jste tu také správně. Já osobně už nikdy v životě neřeknu proti skútristům křivé slovo a v budoucnu budu hodně zvažovat, zda si nějakého staršího Maxe na přepravu nepořídit.
Článek o tom, jak se náš kolega Ondra vydal s TMaxem ve dvou na dovolenou do Alp si přečtěte v aktuálním čísle Motohouse 10/2012 (zde).
Foto: Jan Karásek, Yamaha
