Monster 821
První novinku sice Ducati ukázala už před pár týdny, ale pro většinu z nás to bylo první setkání naživo. Speciální žlutá barva u faceliftovaného modelu 821 odkazuje na původní M900 a Ducati slaví 25 let řady Monster. Nejmenší vodník dostal nádrž z větší dvanáctistovky a shodné je také přední světlo. Zcela nový je pak TFT displej sdružující nejen jízdní informace, a za příplatek také multimediální systém DMS, který se pomocí Bluetooth umí propojit s telefonem. Zadek nového Monstera je drobnější a nové jsou také dvojité výfuky.
V motoru se žádné velké změny neodehrály, kvůli splnění emisní normy Euro 4 přišel Monster o dva koně a usídlil se tedy na 108 koních a 86 Nm. Tlumiče jsou plně nastavitelné, vpředu samozřejmě s USD vidlici (43 mm). Nešetřilo se ani na brzdách, přední kolo obsluhují radiální čtyřpístky Brembo M4-32 na 320mm kotoučích. Ve výbavě 821 je také paket Ducati Safety Pack jehož součástí je nejen nastavitelné ABS a kontrola trakce, ale také volitelné jízdní režimy.
Scrambler 1100/Special/Sport
Rodina Scramblerů si u Ducati ukusuje stále větší kus koláče prodejů a bylo jasné, že Ducati nezůstane pouze u dvou motorů. Nyní se tak objevuje řada Scramblerů s motorem vycházejícím ze staršího Monsteru 1100. Vzduchem chlazený dvouválec je naladěn na 86 koní a 88 Nm, což se nezdá jako příliš velký rozdíl od osmistovek, ale je jasné, že motor bude silnější v celém spektru otáček. Navíc celá motorka vyrostla a samozřejmě nabrala na hmotnosti – 189 kg je 19 kg nahoru oproti srovnatelné osmistovce Icon. Navíc jiná geometrie, takže tohle bude jiný, dospělejší zážitek.
Nový Scrambler je prozatím představen ve třech provedeních. K základnímu modelu na litých kolech se přidává Speciál s drátěnými, která navíc doplňují chromované výfuky, broušená kyvka, hliníkové blatníky, nižší řídítka, jiné sedlo a pár dalších doplňků. Třetím do hry je pak model Sport, který se kromě barevného provedení liší podvozkem. Na rozdíl od standardního modelu s tlumiči Kayaba zde předek i zadek pochází z dílny Öhlinsu a jsou plně stavitelné. Shodný je pak zdvih tlumičů 150 mm, je tedy jasné, že tady půjde primárně o silniční použití. Tomu odpovídají také použité pneumatiky Pirelli MT60 RS na předních 18″ a zadních 17″ kolech.
Všechny tři modely pak spojuje další novinka, kterou je použití elektroniky. Zatímco osmistovky kromě povinného ABS elektronické berličky ignorovaly, zde připravila Ducati slušnou nálož. V základní výbavě se tak objevuje Cornering ABS Bosch 9.1 MP, tedy systém zvládající funkci ABS i v zatáčkách. Špatnou zprávou je, že systém nemůže být zcela deaktivován. Doplňuje ho kontrola trakce nastavitelná ve 4 stupních, kterou vypnout lze. Do třetice pak trojice jízdních módů (Active, Journey a City) spolupracující s elektronickým plynem.
Multistrada 1260/S/Pikes Peak
Další velmi důležitou řadou jsou u Ducati jejich cestovní endura Multistrada a vývoj se nezastavuje. Kromě jízdního zážitku se Ducati zaměřuje na kombinaci komfortu a použitých technologií, což u nové 1260 předvedla ve velkém. Mozkem motorky je nová jednotka od Bosch sdružující funkce Cornering ABS, jízdní módy, tempomat, Wheelie Control, kontrolu trakce a pomocníka rozjezdu do kopce. U vyšší specifikace S se k tomu navíc přidává rychlořazení nahoru i dolů a semi-aktivní podvozek Sachs Skyhook Evolution. Všechno to pak ovládá nový 5″ TFT displej.
Elektronika samozřejmě není jedinou změnou na nové Multistradě 1260. Tou nejzásadnější je použití motoru Testastretta DVT 1262 vycházejícího z modelu X Diavel. Jasný je tedy nárůst objemu a použití technologie variabilního časování ventilů. Výsledkem je potom 158 koní a 129,5 Nm, což sice není tak rapidní nárůst oproti předchozímu modelu, ale Ducati se chlubí tím, že 85% točivého momentu je k dispozici od 3500 otáček neustále a pravda je, že pohled na křivku točivého momentu je fascinující. Motor pak doplňuje nová spojka s jednodušším ovládáním.
Kapoty se na první pohled tváří skoro shodně, pár změn se ale všimnout dá. To podstatné se ale odehrálo pod nimi. Kromě motoru je totiž zcela nový také rám a o 48 mm delší zadní vidlice. Spolu se zvětšením úhlu hlavy řízení je pak motorka o 55 mm delší, díky čemuž bude stabilnější ve vyšších rychlostech. Podvozek Kayaba je v základní verzi nastavitelný, u eSka ho nahrazuje semi-aktivní Sachs. Do výroby se pak dostávají také verze D Air s ovládáním airbag systému od Dainese a především skvostná Pikes Peak s karbonovými doplňky a hliníkovými ráfky, která je o pár kilogramů lehčí (206 kg suchá, oproti 209 kg u základu a 212 u verze S). Nová Multice je již ve výrobě a první kusy by se měli objevit na showroomech ještě před koncem roku.
Multistrada 1200 Enduro Pro
Dalším přírůstkem je upravená verze Enduro Pro. Stejně jako základní Enduro zůstává na rozdíl od ostatních Multistrad jako dvanáctistovka a k základu přidává pneumatiky Pirelli Scorpion Rally, padací rámy z ocelových trubek, nižší štítek a výfukovou soustavu od Termignoni.
Panigale 959 Corse
Než se pustíme do nejočekávanější Panigale, máme tu ještě malou ve speciální limitované edici. Kromě barevného provedení tu hrají hlavní roli komponenty. Podvozek dodal Öhlins, na předku TiN vidlice NIX30, na zadku TTX36, takže solidní náčiní. K tomu pak tlumič řízení od stejného výrobce. Zdá se, že cílem bylo dostat 959 s provozní hmotností pod 200 kg, což se pomocí titanové výfukové soustavy od Akrapoviče a lehčí Li-Ion baterky povedlo, jsme na 197,5 kg. Ale nejvíc jsou stejně ty barvy ala MotoGP.
Panigale V4/S
Většina příznivců Ducati pak nejvíc čekala, jestli se na tiskové konferenci objeví také finální podoba nové Panigale. Čtyřválcový motor představila továrna už před pár týdny, ale stále nebylo jisté, zda se ukáže i celá motorka. Ukázala . Motor V4 o objemu 1.103 cm3 sice neodpovídá superbikovým specifikacím, ale je jasné, že se objeví verze R s nižším objemem. Každopádně ta silniční se může pochlubit fascinujícím výkonem 214 koní (13.000 ot./min.) a téměř rovnou křivkou výkonu. Důležitý je také údaj o maximálním točivém momentu – 123,6 Nm v 10.000 ot./min. Více o motoru jsem si řekli už dřív zde.
K novému motoru kompletně nové šasi v čele s lehčím (174 kg suchá hmotnost celé motorky) a kratším rámem. Ten pak doplňují nové podvozkové komponenty. U základní verze vidlice Showa BPF a zadní tlumič Sachs, V4 S pak nadopovaná Öhlinsem a jeho NIX30 vpředu a TTX36 vzadu. Pochlapilo se také Brembo, které speciálně pro tuto motorku připravilo nové monobloky Stylema. Završuje to pak Pirelli s novými pneumatikami Pirelli Diablo Supercorsa SP. Dodavatelé se očividně neflákali.
A svoje si odmakali taky ajťáci, kteří připravovali elektroniku pro novou Panigale. Tne výčet je opravdu nekonečný, nová jednotka 6D sdružuje Cornering ABS (jen na předním kole), kontrolu trakce DTC EVO, Slide Control, Wheelie Control EVO, Power Launch pro rychlé starty, nastavení brzdění motorem a rychořazení DQS EVO doplněné tlačítky na řídítkách pro rychlé řazení. U verze S se k tomu přidává ještě elektronicky nastavitelný podvozek a tlumič řízení a také sběr dat a GPS. Rozhodně jedna z nejnadupanějších motorek současnosti, co se elektroniky týče. Ovšem jde samozřejmě především o motor. Minimálně jeho zvuk naznačuje, že Ducatisti mohou být v klidu. Žádná čtyřválcová nuda se konat nebude.
Panigale V4 Speciale
Na závěr pak ještě jeden bombónek, kterým je nová V4 ve speciální limitované edici. Ta přichází s tradiční trikolorou a řadou šperků v čele s karbonovými díly, lehčími magnéziovými koly a alcantarovým sedlem. Závodní svět připomínají nastavitelné stupačky nebo ochrana přední brzdové páčky. Ducati navíc vyladila motor na 226 koní, což při hmotnosti snížené na 164 kg znamená poměr 1,38 koní na 1 kilogram. A to už si zaslouží naše: “Wau!”.
Tě taky nikdo nenutí!!! 😀
JÁ NECHCI ŘADIT ČUDLÍKAMA!!!!!!