V roce 1948 dokázal dvouválcový britský stroj překonat hranici 240 km/h. Je potřeba vysvětlovat, proč si Vincent zaslouží být označen za legendu

Vincent předběhl svou dobu, a to rozhodně ne o pár let. Black Shadow se objevil v roce 1949 jako nastavená verze modelu Series B Rapide. Už tehdy, krátce po 2. světové válce oplýval několika technickými řešeními, která se používají dodnes. Blok vidlicového dvouválce tvořil součást podvozku, byl zavěšen na páteřovém rámu, jehož součástí byla olejová nádrž. Kyvná vidlice byla přišroubována k převodovce a zadní tlumič byl umístěn centrálně pod sedlem. Samotný dvouválec (úhel válců 50°) o objemu 998 cm3 s OHV rozvody dokázal vykouzlit výkon 55 koní, což bylo na tehdejší dobu velmi slušné. Společně s nízkou hmotností 208 kg a promyšleně poskládanou čtyřstupňovou převodovkou to znamenalo, že nejvyšší stupeň se řadil v rychlostech kolem 160 km/h a sériový motocykl dosahoval maximální rychlosti přes 200 km/h!

Velmi kvalitní bylo i přední odpružení. Modely Series B byly vybaveny paralelogramovou vidlicí Brampton, kterou u Series C nahradila kombinace této konstrukce s nejnovější hydraulickou technologií. Zadní třecí tlumiče byly namontovány na sedlových trubkách a kyvné vidlici. V neposlední řadě byly velmi chváleny též sedmipalcové bubnové brzdy.

Značně netradiční byl Vincent Black Shadow i po stránce designu. V době, kdy bylo zvykem vídat na motorkách velké množství chromu, zvolili Britové opačný postup a celý stroj včetně motoru nabarvili na černo. Z toho také název motocyklu. Dodnes není jasné, zda byla černá barva zvolena pouze kvůli vzhledu, nebo měla svou funkčnost při přenosu tepla. Světlo světa spatřila také omezená série 16 kusů White Shadow, které měly specifikaci Black Shadowa, ale barevnost modelu Rapide s hliníkovým dekorem. Samotných Černých stínů bylo do roku 1954 vyrobeno necelých 1700 kusů, všechny byly vyráběny ručně.

Rychlostní rekord

Ráno 13. září 1948 se podivín jménem Rollie Free vydal na dráhu na solném jezeře Bonneville. Pod sebou měl právě Vincenta (dodnes není jasné, zda šlo o model Black Lightning nebo Black Shadow), na sobě jen přilbu, plavky a boty. Ve své velmi neobvyklé poloze se vydal vstříc rychlosti. Motocykl patřící Johnu Edgarovi byl vybaven závodními vačkami a vodorovně umístěnými závodními karburátory. Pokus se podařil a Rolliemu byla změřena rychlost 150,313 míle za hodinu, tedy 241,905 km/h. O dva roky později se Rollie Free na Bonneville vrátil, tentokrát už na novějším Vincentovi. Navzdory havárii se mu nakonec podařilo dosáhnout rychlosti 251,99 km/h.

 

Vincent-HRD

Historie značky začala roku 1924, kdy Howard Raymond Davies začal produkovat první motocykly HRD, tehdy ještě s motory JAP. Motocykly byly sice úspěšné na závodech, samotná firma ale neprosperovala a v roce 1928 padla do likvidace. Následně ji koupil Ernest Humphries z OK Supreme Motors, který ale obratem prodal jméno, nářadí a zbylé komponenty za 450 liber Philu Vincentovi. Firma byla přejmenována na Vincent HRD Co. Ltd. a její produkce přestěhována do britského Stevenage. První motocykly používaly dále jednoválcové motory JAP, později motory Rudge-Python. V roce 1931 ale zaměstnal Vincent australského inženýra Phila Irvinga. Ten o tři roky později vypustil do světa první motocykl (Meteor) s vlastním jednoválcem o objemu 500 cm3. Rok 1936 pak byl u Vincentu v podobě prvního dvouválcového litru.

Během druhé světové války se Vincent primárně zabýval výrobou munice, Irving odešel do Velocette. Když se ale blížil konec bojů, hlavní inženýr se vrátil zpět a pustil se do vývoje Serie B. Přestože patřily motocykly Vincent mezi nejvýkonnější ve své době, produkce šla pomalu dolů a v roce 1955 vyjela z továrny poslední motorka. Nepomohly ani pokusy uživit se výrobou lodí a v roce 1959 zanikla továrna Vincent nadobro.

Foto: archiv, youtube

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno