Jak jezdit: cestování na motorce

Dnešním tématem je „cestování na motorce do vzdálenosti dosažitené za jeden den“. Nějak se s ním v poslední době setkáváme mezi našimi kamarády častěji a častěji. Ono je to láká, dráždí, ale pro hodně z nich je vidina dvou propršených dní a nocí ve stanu nepřekonatelně odrazující.

A proto dáváme vzniknout téhle malé miniporadně. Podle svých vlastních zkušeností jsme sepsali několik postřehů, jak se s tím vypořádat – a jak to úspěšně přežít. Začneme od toho nejjednoduššího, na co skoro nejsou potřeba ani přípravy. Pak půjdeme o level výš, a když se nám to v některém z příštích čísel podaří, tak si od někoho necháme poradit, jak se dělají i takový ty „doopravdovský“ výpravy…

Ale jak již bylo naznačeno, pojďme hezky od začátku, po lehoučku, ať zbytečně ničím složitým hned na úvod nevylekáme nováčky!

Styl: „NA GERMÁNA“

Jak se úplně nejjednodušeji vydat na motorce za hranice všedních dní? Sedněte hned nad klávesnici svého on-line připojení a najděte si zhruba v okruhu 700 kilometrů od vašeho bydliště nějaký atraktivní ubytování (sorry, přímo se tady nabízí, že by to měly být Alpy). Na týden si objednejte pokoj, ráno hoďte svou partnerku na sedačku a můžete skoro bez obavy vyrazit.

V horském středisku na vás bude čekat horká vana, čistý povlečení. Vlastně ani není potřeba toho s sebou vozit moc. Tankvak hravě pojme dvě trička a dvoje džíny. Pro úplný pocit „zajištění“ přibalte ještě sprej na píchlý pneumatiky a pro úplný komfort na cesty třeba ještě dešťovky…

*Co je na tom příjemný

– kdo má za rok dost starostí, rozhodně si tímhle nepřidělá další

– cestování na lehko neubírá nic z radosti ze samotného svezení

– stačí prodloužený víkend – a je zážitků do sytosti…

*Co je na tom nepříjemný

– je to dražší, za dvojku na noc se ale dá sehnat dvoulůžák skoro všude

– když už to mám někde zaplacený, nemůžu jet jinam…

*Jak to řešit s jídlem

– rozhodně zapomeňte na nějaký zavařeniny a konzervy. Na co to s sebou tahat. Dneska už není venku až tak draho a dá se všude přes den vystačit ze zásob z místního supermarketu a večer se dojít někam najíst

*Co uvidíte

– můžeme říct, že všechno, kam zvládnete dojet za jeden den. Takže, nejjednodušší jsou při tomhle ohledu asi Tatry a vůbec celé Slovensko. V klidu se dá dosvištět do Alp. Ale taky třeba k západní části Chorvatska, k moři. Všechno jde, když se chce. V průběhu pobytu už to pak vypadá spíš na kratší každodenní výlety, ale to už je podle toho, jak si to každý zařídí sám

8 věcí, který stačí mít s sebou:
… platební kartu a na ní nějaký finanční prostředky
… cestovní pojištění a vůbec doklady
… nějaké potvrzení o rezervaci ubytování
… tričko a gatě na převlíknutí
… mapu, totální klid je s navigací
… sprej na opravu pneumatiky
… nepromokavou kombinézu
… kartáček na zuby, možná i pastu

P. S.: Ještě dlužíme vysvětlení, proč tento styl nazýváme „Na Germána“… Pochází z dob, kdy jsme jako malí kluci se závistí očumovali borce v Brně na Grand Prix, kteří opravdu dokázali přežít tohle víkendový běsnění pouze za pomoci kreditní karty…

Styl: „NA NADŠENCE“

Druhá fáze – dejme tomu tři neděle volna a v plánu je cesta kolem celé Evropy. Jde to, žádný problém. Na motorku jen přibývají postranní kufry a řeší se ten nejtěžší úkol, a to kam dát spacáky a stan. Takovýhle způsob vandrování se už většinou jezdí bez rezervovaného ubytování, což je na tom ale zas ta největší svoboda. Kam dojedu, tam dojedu… Večer si najdu kemp, postavím stan, pokecám s kámošema. A čím víc na jih, tím větší pravděpodobnost, že nezmoknu a že bude větší idylka.

*Co je na tom příjemný

– fakt ta volnost, nikdy nevíš, kde budeš druhý den spát

– ještě lepší je si vůbec nic neplánovat a brát věci tak, jak přijdou – ale tenhle přístup není úplně každému dopřán

*Co je na tom nepříjemný

– zima a déšť. Když se nepodaří týden a pořád prší, je to skoro na provaz. Ale zas se člověk naučí vyhledávat možnosti „alternativního ubytování“.

– s plně naloženou motorkou to někdy v hustém provozu nemusí být zrovna sranda

– a masakr je každý den všechno vybalit a zase zabalit… Pokud se tedy touláte tak, že jedete každý den jinam. Je tu samozřejmě možnost rozdělit si cestu po několika dnech, ale zkuste si pak třeba tímhle způsobem dojet na Gibraltar

*Jak to řešit s jídlem

– už se musí trochu myslet. V zásobě by mělo být neustále jídlo (a hlavně pití) alespoň na přežití jednoho večera. Ale zase!!! Vykašlete se na dvě igelitky konzerv, už tak je motorka přetížená. Stačí voda, bageta, kus sýra…

*Co uvidíte

– úplně nejlepší je dát si volnost. Můžete jet kamkoli

– nechte si čas i na pozorování obyčejného života místních lidí (třeba na vesnicích) – určitě je to lepší než procourat to celý po památkách

– naučíte se, že všude je chleba jen a jen o dvou kůrkách

*A dva šikovný fígle

– máte mokro v rukavicích? Zastavte na benzince a na ruku si navlečte igelitový jednorázovky z nejbližšího stojanu – pod ty namočený rukavice. Udělá se takový mikroklima, a je to v pohodě

– nečekali jste, že v průběhu cesty bude tak chladno? Rozhodně nejlíp to vyřeší obyčejný denní tisk a tím se jednoduše pod kombou vycpěte. Dělal to už tak i Franta Štasný a ten, panečku, něco věděl o světě :o)

4 věci, který stačí mít s sebou:
… všech 8 věcí z předchozího seznamu
… stan a spacáky jsou největší žrout místa
… alespoň jednu možnost „převléknout se do suchého“
… znalce řady cizích jazyků, anebo alespoň malý slovníčky

Styl: „NA PANKÁČE“

Do toho už ne každý spadne, ale taky to má něco do sebe. Největším rozdílem oproti druhému stylu je nepřítomnost stanů v pakování a „ještě větší podpora nejasného cíle“. Nerozumíte? Jednoduše vynecháváte kempování a na přespání poslouží jakákoliv louka s hvězdným nebem nad sebou. A když počasí nepřeje? Přístřešky u silnic, zavřená hospoda, ve které jste se skamarádili s majitelem, a pro případ největší krize plachta z Baumaxu chycená gumicuky na postavené motorky. Takže stačí jen spočítat finance na benzin, určit si možné ujeté kilometry a ráno podle nálady vyrazit jakýmkoli směrem. Osud už to zařídí.

*Co je na tom příjemný

– pocit absolutní nevázanosti

– spacák nezabírá místo a plachtu veze jen jeden pro všechny

– díky tomuhle stylu dost často narazíte na zajímavá místa a ještě zajímavější lidi

*Co je na tom nepříjemný

– občas je to trochu drsný, obvzlášť při nepřízni počasí, nebo když vám docházejí finance

– v některých státech policajti moc neschvalují přespávání mimo kempy, ale když to hodíte na kámošovu nevolnost, a tím pádem nemožnost pokračování v jízdě, nezastřelí vás

– jinak je to podobný jako u nadšencova stylu

*Jak to řešit s jídlem

– každý den samoška a večer oheň. Pár dní se dá na salámech, bagetách a opečených buřtech přežít. Potřebu večerní dávky alkoholu vyřeší lahev rumu v tankvaku, pár plechovkáčů místního pivního dreku nebo petka s vinným střikem v pakování (pozor, dobře přidělat, koupit to za jízdy kámošovou lahví není sranda).

*Co uvidíte

– díky tomu, že nic neřešíte, se dost často dostanete ke krásám, které byste v mapách a průvodcích nenašli

– když se nepodaří poldy ukecat, mrknete se i do místní basy :-))

3 věci, který stačí mít s sebou:
… plachtu pro sichr
… nějakej peníz
… a hlavně lidi, který snesou hodně

Foto: Archiv