Ideální stopa v zatáčce je takový svatý grál všech motorkářů. Není vlastně nic blbějšího, co můžete na motorce udělat, než blbě projetá zatáčka

legendaSprávná stopa v zatáčkách určuje jak vaši rychlost, tak i míru bezpečí. Pojďme si tedy projít pár modelových příkladů zatáček, na kterých vám ukážeme, jak a kudy správně zatáčku najet a v jakém oblouku ideálně projíždět. Naše rady se opírají o mnoho let našeho redakčního testování a poznatky zkušených pilotů z několika  manuálů správné jízdy.


Utahující se zatáčka

Na nákresu je vidět hlavní pravidlo, kterým se projíždí utahující se zatáčka. Neuspěchejte zatočení a nikdy nepřidávejte plyn před tím, než uvidíte na její konec. Tohle je nečastější chyba, kterou lidí dělají při jízdě na neznámé silnici. Často pak končí v protisměru, kde na ně může bafnout rozvášněná Avie. V tomto případě má zatáčka svůj vrchol až ve své druhé třetině, a k němu je nutné motorku nasměrovat.

Zatáčka se utahuje, přidejte plyn, až když vidíte její konec!

Pokud jste na okruhu, můžete viset na brzdách až k apexu, ale tady je nutné mít absolutní cit a důvěru v pneumatiky – je tady velké riziko pádu na přední kolo. Při jízdě na silnici byste měli mít před zatáčkou vždy odbrzděno a zařazenou správnou rychlost, kterou pak zatáčku projedete.


Rychlý protahovák

Všichni jsme lidi a děláme chyby – pokud máte strach při nájezdu do zatáčky, často úplně zbytečně uspěcháte prvotní zatočení, což vás ve výsledku vyžene do protisměru (tlustá přerušovaná čára). Tímto způsobem si zaděláte na problémy v druhé části zatáčky a je tady ještě jedno nebezpečí – při předčasném zatočení do zatáčky nevidíte!

Rychlá zatáčka - nazatáčejte příliš brzy!

Pomoct si můžete nasměrováním motorky až k dělicí čáře, ale určitě byste neměli najíždět až do protisměru, pokud nevidíte hodně daleko před sebe.


180° zatáčka s konstantním rádiusem

Tohle je názorný příklad, kdy jezdec zvolil dobrou stopu (tlustá přerušovaná čára). Neuspěchal zatočení, správně vybral nájezdový bod z levého kraje své stopy a přesně trefil vrchol (apex) zatáčky – z něj se už plynule přidává plyn. Dejte si pozor na obvyklou chybu, kdy se často stává, že přidáte moc brzo a motorka vás vyžene do protisměru (tenká přerušovaná čára).

Správně vybrat nájezdový bod z levého kraje své stopy a přesně trefil vrchol (apex) zatáčky

V tomto bodu je nutné přidávat plynule bez trhání, jinak má motorka tendenci se stavět. K ideální stopě přistupujte tak, jako byste byli na okruhu – pouze s tím rozdílem, že šířku okruhu berte jako polovinu vašeho jízdního pruhu.


180° zatáčka s dvěma vrcholy

Při projíždění zatáčky s dvěma vrcholy je nutné, abyste správně trefili nájezd. Zatočte motorku tak, aby protnula bod A – to vám dá čas a možnosti na případné řešení problémů, které mohou v zatáčce nastat. Nepřepalte to s nájezdovou rychlostí, protože potom se může stát, že sice dobře trefíte bod A, ale vaše rychlost bude tak velká, že vám nedovolí motorku zatočit ke správnému projetí druhé části zatáčky. Většinou se stává, že budete „dlouzí“ a motorka bude ve velkém náklonu. Bod B je na tomto nákresu nejdůležitější. V tomto okamžiku směrujete motorku na výjezd za zatáčky a tady už byste měli mít přidaný plyn.

Nepřepalte to s nájezdovou rychlostí, protože potom se může stát, že sice dobře trefíte bod A, ale vaše rychlost bude tak velká, že vám nedovolí motorku zatočit ke správnému projetí druhé části zatáčky

Nezapomeňte, že je lepší být v nájezdu do zatáčky pomalejší, abyste z ní o to rychleji mohli vyjet. Tohle funguje jak na okruhu, tak i na silnici. Často je vidět, že dobrý pilot jakoby „prodá“ první část zatáčky – o to rychlejší je potom na výjezdu a ten určuje jeho rychlost na další rovinku. Tady se nahání čas při jízdě na okruhu a na silnici vám to pomůže k plynulejší a tedy i bezpečnější jízdě.

 


Jízda po neznámé silnici nemusí být nutně uhrkaná. Stačí se soustředit na to, kam silnice vede. Dobrou nápovědou můžou být stromy podél silnice, které ji většinou lemují. Stejně tak vám mohou pomoci svodidla. Klíček k úspěchu je vnitřní klid a vyrovnanost. Jezděte plynule, nedělejte trhavé pohyby jak plynem, tak řídítky, a hlavně – dívejte se tam, kam chcete jet. To znamená co možná nejdál, kam uvidíte.

 

 

 

autor: Karel Táborský, ilustrace: Jirka Jaroš

8 KOMENTÁŘE

  1. nemáte ten nákres u 180 zatáčky blbý? Kde je tam tlustá přerušovaná čára a tenká přerušovaná čára ? je to dost chaoticke.

  2. Teď se to propíchlo, čtenáři motohouse zřejmě najíždějí do zatáčky krokem a nejlíp s nohama na zemi.

  3. No, stručně řečeno. Nova bude jako první u toho kdo jel podle této rady. Zbytek se dozvíte na TN.cz

  4. Ok, tak proto je tolik bouraček u motorek, protože se píšou tyhle hloupý články. Každýmu kdo najezdil aspoň 50 000 na motorce musí bejt jasný, že tímhle stylem se tak po tejdnu vymele, protože v každý druhý zatáčce je na kraji listí, díra, nebo štěrk. V protějším pruhu je potřeba počítat s náklaďákem, případně aspoň osobákem, protože fůra zatáček je nepřehlednejch. Ostatně i tady na těch nákresech je uprostřed dům a jezdec nemůže vědět, jestli zatáčka má jenom 30° nebo 180. Musí tedy počítat se 180°. Za tu délku brždění, která tu je vyznačená stihne člověk zpomalit tak o 10km/h přičemž tohle fakt nejsou zatáčky, který by se daly projet 80km/h. Aspoň prosím někam do úvodu připište, že tenhle styl se hodí na závody, ale ne na silnici.

    • Tento článek poukazuje na ideální projetí ideální zatáčky v podmínkách které jsou znázorněny na obrázku. Je jasné, že když proti poletí kamion že si nenajedu na střed silnice.. Nemusíte být hned tak negativní 🙂

  5. Ne nadarmo se říká, že “ze zatáčky tě má vytáhnout plyn a ne sanitka” (větší cynikové místo ‘sanitky’ dosazují “havrany” čili pohřebák) …
    ovšem na nákresech výše bych si dovolil doporučit těch čar trochu více (pneu+hlava a občas se kreslí i pomyslný střed těla), ty schémata jsou na můj vkus až příliš zjednodušená, nepočítají totiž s náklonem: tak například v té 180 zatáčce je začátek čáry spíš o tom, co kudy mají jet kola (zatímco vlivem náklonu hlava padá někam vpravo od pomyslné středové čáry jízdního pruhu), pak k (v příkladu pravé) hraně vozovky se blíží hlava, zatímco pneumatiky jedou +/- právě po tom středu vozovky a pomalu “vycestují” opět směrem k dělící čáře celé vozoky, jenže to už se pomalu ruší náklon, takže závěr křivky už zase sice odpovídá všem 3 stopám (pneu,hlava,střed těla) ale to díky tomu, že tyto se pomalu stávají opět stopou jedinou. Tak, jak je čára nakreslená to podle mě spíš odpovídá širokému okruhu, kde už ty rozdíly gumy/hlava nejsou tak patrné, ale na obyčejné silnici, která je na schématech, je to opravdu hodně rozdílné.
    Do toho bych si dovolil ještě jednu poznámku: asi se to opět stalo zjednodušením, ale brzdit v okamžiku, kdy už zahahuji manévr, mi přijde dost nevhodné, ty červené čáry bych viděl spíš před zatáčkou jako takovou. Naopak v okamžiku, kdy se začíná motorka naklánět a přechází tak na menší rádius kol, musí – pro zachování požadované rychlosti a zabránění “pádu” dovnitř zatáčky – jezdec spíš přidat plyn/ zvýšit otáčky, podle informací od závodních jezdců z telemetrie to bylo tuším až ke 30% (či, asi přesněji, zejména pro silniční ježdění, to bude spíš využití tohoto fenoménu pro finální zpomalení – tedy že už s touto ztrátou rychlosti počítám dopředu a tam, kde bych podle schématu “brzdil” tak ve skutečnosti jen použiji ztrátu rychlosti vlivem menšího rádiusu kol na finální “doladění” rychlosti, kterou očekávám a pro kterou vlastně připravuji náklon).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno