Jízda po předním mě odjakživa fascinovala. Ten dokonalý balanc na absolutní hranici toho, co zvládne motorka a její řidič.

Je to boj s přilnavostí předního kola a vyvážením motorky, když se zadní kolo pohybuje ve výšce a chce vás předběhnout. Riziko toho, že to člověk přežene a plácne sebou, je obrovské.

Všechno je navíc znásobené tím, že tady není prakticky žádná šance blížící se průšvih odvrátit, když se dostanete za bod rovnováhy a motorku převrátíte. Je to nebezpečná, ale neskutečně efektní věc, když to správně trefíte. A když k tomu navíc přidáte otočku, je to něco úžasného. Obrátili jsme se proto na toho nejpovolanějšího, aby nám pomohl s tréninkem.

 

 

Speciál

Adam „Special“ Peschel patří k naší absolutní kaskadérské špičce, a kdo ho někdy viděl jezdit, určitě potvrdí, že to tam posílá krutě. Jeho jízda dokonale kombinuje agresivní prvky, při kterých přestanete dýchat, s jemnou akrobacií, která vyžaduje perfektně zvládnutou jemnou motoriku a ovládání motorky v malých rychlostech.

„Hele, úplný jelito nejsi, takže když mě budeš poslouchat, měl bys otočku na předním po několika hodinách tréninku zvládnout,“ dává mi na úvod povzbuzující pohlazení. „Začneme pěkně od základů, abys měl motorku na předním pod kontrolou.

Teprve pak budeme pilovat otočku.“ To mi přijde jako rozumný, protože vážně nechci, aby mě to někde zmuchlalo. „Absolutním základem je, abys dokázal mašinu zvednutou na přední kolo ovládat pohybem ramen. Ruce jsou v tu chvíli skoro úplně natažené, koleny pevně svíráš nádrž a sedíš na sedačce.

Když máš potom motorku stabilizovanou v určité výšce, začneš zatáčet nejprve pohledem hlavy a potom k tomu přidáš ruce a nohy. Abys byl schopný na předním kole zatočit, musíš dát výrazný protirejd a současně motorku zlomit pod sebe do náklonu. Pokud náklon a úhel řídítek nebude dostatečný, motorka tě zahodí a půjdeš na držku.“ Jo, to dodá jistoty…

 

 

Když to trefíš

Jako tréninková motorka ze začátku posloužilo dvackové Cebro, které kluci používají na své motoškole po zadním. Malá lehká mašina, která sice není tak stabilní, ale má ochranné rámy pro případ, že by ambice převýšily talent.

„Párkrát si to projeď, rozbrzdi si ji, ať máš ohřátou gumu a neklouže,“ dává mi poslední rady Adam. „Hodím ti na zem gumu a to bude místo, ve kterém si motorku hodíš na přední, já půjdu kousek za ní, a jakmile budeš mít zadek v luftě, budeš svůj pohled směřovat na mě a začneš tlačit motorku protirejdem pod sebe. Tak ti to bude zatáčet.“ No dobře, Adamovy instrukce se zdají být jasné.

Realita je ale samozřejmě jiná a první pokusy mám problém vůbec motorku vyhoupnout na přední kolo, protože předek mi po zmáčknutí brzdy jde do smyku a občas to docela zavánělo crashem. Adam ale okamžitě přispěchal s pomocí: „Nejdřív ji prohoupni a teprve pak začni brzdit, ne najednou. Tak líp rozložíš váhu a motorka se zvedne s větší lehkostí.“

A vážně to funguje. Další pokusy už jsou jistější a předním už mi jede Cebro docela rovně. Jako u všeho na motorce je klíčem k úspěchu uvolnění a správný pohled. Jakmile mám motorku na předním stabilní, impulzem ramen a vnitřní paže tlačím motorku kontra a ona začne sama zatáčet. Teď to musím ještě chvíli podržet, jinak mě to zahodí do boku a bude to bolet. Je to tam!

 

 

Jak to dopadlo

Sice to chvíli trvalo a nedá se mluvit o otočce, ale nějakých 100° jsem dal a hlavně s pocitem, že to mám všechno relativně pod kontrolou. Pocit je to naprosto skvělý a nejdůležitější je, že máte někoho, kdo vám dá správné informace a dokáže vás posunout. Kluci z motoškoly po zadním to dovedou. Pokud vás blbnutí na motorce zajímá a chtěli byste se v něm zlepšit nebo získat ty správné návyky, klikněte na www.motoskolabrno.cz a objednejte si svůj termín. Já si to dám znovu, protože tohle vás posune i při běžném ježdění. Získáte cit pro motorku a budete ji lépe ovládat.

 

 

 


text: Karel Táborský, foto: Jan Stárek, okruhari.cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno