Evel Knievel skákal na motorce. Dělal to kvůli lidem a oni ho za to milovali. Pojďte si s námi připomenout chlápka, který byl vlastně pomyslným zakladatelem kaskadérských kousků na motorce.

Možná vám tohle jméno nic neříká, ale až se podíváte na fotky chlapíka na Harleyi v tradiční „americké” kombinéze, asi vám dojde, že už jste ho někde viděli. Byl totiž jedním ze zakladatelů stuntridingu a asi prvním z opravdových amerických hrdinů.

Původně jsme o smrti tohohle chlápka chtěli udělat jenom krátkou aktualitu, ale nedalo mi to a podíval jsem se na dokument britské BBC. Od prvních minut hodinového filmu jsem nemohl od monitoru počítače odtrhnout oči a jenom nevěřícně zíral na to, co všechno člověk zvládne a co pro to taky dokáže obětovat.

Než psát článek o klukovi, který na kaskadérským ježdění postavil svoji kariéru, nabídneme vám krátký přehled životních úspěchů a pár vybraných citátů. Myslíme si, že to nejlíp vystihuje člověka, který týhle krásný show podřídil celý svůj život. Měl miliony na účtech, stovky žen a miloval motorky. Podle nás to byl maximální frajer a opravdová ikona motocyklového světa.

Tady je pár jeho nezapomenutelných citací:

Vždycky jsem žil podle zásady, že v životě můžeš mockrát spadnout, ale pokud se vždycky snažíš postavit, tak to vůbec nevadí.

Lidi si myslí, že před skokem jsem neměl strach. To jsou kecy. Pokaždé jsem si dal panák whisky a plechovku piva, abych se uklidnil. V žaludku jsem cítil nervozitu a svíralo se mi hrdlo. Ten pocit zkrátka miluju. Strach je takový vysokooktanový benzin úspěchu. Musíš vědet, jak s ním naložit. Když hodláš riskovat svůj život, musíš mít strach.

Jay Sarno byl chlapík, který postavil Caesar’s palace (tam Evel skočil přes fontány) a ten mi jednoho dne řekl, že jsem ten největší gambler v Las Vegas – to proto, že jsem nehrál o peníze, ale hrál jsem o svůj život.

„Povídá se spousta historek o mých zraněních. Někdo vám poví, že jsem si zlomil každou kost v těle. Je to kravina – měl jsem těch zlomenin jenom padesát. Dvacetkrát mě operovali, mám v těle několik titanových plátů a rozdrcenou pánev. Na všechno už jsem ale zapomněl, i když jsem strávil v nemocnici přes tři roky.”

„Teď už mě neprosí o to, abych skákal na motorce. Jenom se ukážu na akci, usměju se, natřásám se do foťáků a dají mi za to prachy. Dost slušná kariéra.”

„Peníze jsou od toho, aby je člověk utrácel a užíval si je. Já jsem se tím heslem řídil celý život.”

„Život je každodenní bitva o to, abyste udrželi smrt v dost velké vzdálenosti.”

„Byla to fajn jízda.”

Evel Knievel – 1938–2007

1938 – 17. října se v Montaně narodil Robert Graig Knievel.

1956 – V tomhle roce ho poprvé zatkli. Roberta policajti přejmenovali na „Evil” Knievela. Jméno si už nechal, jenom změnil písmeno (Evil – anglicky zlý, pozn. redakce).

1957 – Vyhrává první závod. Ve skocích na lyžích. V tomto roce získal i svůj první titul.

1965 – Dává dohromady skupinu „Evel Knievel’s Motorcycle Daredevils”. Kaskadérská show jezdila po Státech a bavila lidi například skoky přes živé lvy.

1967 – Skáče přes fontány v Caesar”s Palace. Špatně doskočil a utrpěl zlomeninu lebky, pánve, kyčle a pravé nohy. Po převezení převozu do nemocnice upadl na 29 dní do kómatu. Ihned po propuštění oznámil plány na skok přes Grand Canyon.

1968 – 25. května se v Arizoně pokouší o přeskok 25 Mustangů. Upadnul, zlomil si pravou nohu a chodidlo. 3. srpna se vrátil ke skákání a vydělal 25 000 dolarů za jeden skok. 13. září upadl při skoku v Carson City (Nevada) a zlomil si kyčel. Znova.

1971 – 7. ledna prodává prodal 100 000 lístků na svoji skokanskou show v Houstonu. 28. února stanovuje světový rekord při přeskoku 19 aut. 30. května přeskočí ve Washingtonu 13 náklaďáků, ale při dopadu padá a zlomí si obě stehenní kosti, klíční kost a pravou ruku.

1972 – 3. března skáče v Daly City v Kalifornii. Při dopadu ho motorka přejede, má otřes mozku a nalomenou páteř. 15. dubna zkouší raketu X-2, se kterou chce přeskočit Grand Canyon (v tu dobu ještě nedostal od místních úřadů ke skoku povolení).

1974 – 8. srpna se pokouší o skok přes Grand Canyon. Padák se předčasně vystřeluje vystřelí a raketa dopadá půlkou do vody. Nic vážného se mu tehdy nestalo.

1975 – 31. května Evel přijel na stadion ve Wembley. Před devadesáti tisíci lidmi skočí přes 13 autobusů, ale při dopadu ztrátí nad motorkou kontrolu. I když má zlomenou pánev, dobelhá se k mikrofonu a oznamuje konec kariéry.

1999 – Má problémy se zdravím kvůli hepatitidě typu C. Musejí mu transplantovat játra. Jeho syn Robbie úspěšně přeskakuje Grand Canyon.

2007 – V posledním roce života Evel bojuje s rakovinou a má problémy s dýcháním. Během roku dostává dvakrát inkfarkt. 30. listopadu Evel Knievel umírá ve svém domě na Floridě.

Celý článek v formátu PDF.

Foto: archiv

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno