Ze začátku by bylo fajn vysvětlit si pár základní věcí. Bajaj se čte jako „Badžadž“ a tahle společnost je třetím(!) největším výrobcem motorek na světě.
Jakkoliv tahle indická firma produkuje motorky pod svým vlastním jménem, vyrábí také mašiny pro Kawasaki nebo Triumph. Nejedná se tak o žádného nováčka, ale o pořádně ostříleného borce.
Společnost byla totiž založena už v roce 1940 a momentálně vlastní 49% podíl v KTM. 390 Duke je vyráběn právě společností Bajaj, takže pokud máte chuť na posměšné úšklebky, tentokrát doopravdy nebudou potřeba. Jednu dobu se dokonce koketovalo s tím, že si Indové dělají zálusk na Ducati.
A teď do nás sypou sportovně vypadajícího naháče s tím, že do budoucna se prý počítá s ještě atraktivnějšími modely, které budou víc adventure, a když se vše povede, tak možná i opravdu sportovní. A já to beru, protože tenhle model Dominar D400 je plný překvapení.
Překvápko č. 1
Je to pěkná motorka. Vážně. Design je povedený, křivky moderní a v tomhle červeném laku vypadá svěže. Když jsem z ní sundal balicí fólii, musel jsem uznale pokývat hlavou, protože se mi jednoduše líbí. Bez držáků kufrů a zadní plotny na topcase bych dokonce řekl, že vypadá celkem agresivně. Předek mi trochu připomíná B-Kinga (OK, jen trochu) a hodně jí prospěla černá kaplička budíků a pochopitelně zlatá kola, bez nichž by to už taková paráda nebyla.
V minulosti to bylo většinou tak, že asijské motorky vypadaly dobře jen do doby, než jste přišli blíž, ale tady mám pocit celkem solidní kvality. Jasně, pár svárů nevypadá vůbec vábně a černě natřený rezervoár u zadního tlumiče je vyloženě odporný, ale jinak nemám důvod nadávat. Světla jsou LEDková s denním svícením a podsvícení ovladačů je příjemný detail. Naopak postrádáme ukazatel zařazeného kvaltu a palivoměr je, řekněme, dost optimistický. Furt ukazoval plnou a v nádrži už skoro nic nebylo.
Překvápko č. 2
Super řídítka! Správná šířka, dobře pasují do ruky a jízdní pozice je povedená. Není to vůbec malá motorka, právě naopak. Sedlo je prostorné, je tady hodně místa pro nohy a sedí se mi pohodlně. Mám pocit převahy nad hmotností, které tady vážně není málo, ale neřekl bych, že zrovna tady to bude na škodu. 182 kg je dost, ale díky tomu motorka získala příjemně festovní pocit a ani zdaleka nemám dojem, že by to byla plastová hračka, kterou rozhodí sebemenší hrbol.
Manipulace na místě je díky dobrému vyvážení v pohodě – máme vyzkoušené na naší korektorce Janě (majitelka nového Street Tripla), která neměla s posunováním na parkovišti před redakcí sebemenší problém. Dobře, nebudu se hádat, kdyby měl Dominar o 30 kilo méně, asi by to nebylo na škodu, ale tím moje remcání bude pomalu končit.
Překvápko č. 3
Tohle není žádná ošizená rozpočtovka. Použitá technika je naopak docela chytrá. Jednoválec o objemu 373 kubíků má dokonce tři svíčky, aby co nejúčinněji prohořela palivová směs a tím se snížila spotřeba. Maximální výkon 35 koní při osmi tisících asi není největší šleha na světě, ale na svižné okreskové dračení to stačí. Naopak jsem měl příjemný dojem, že z něj ždímu úplně všechno a nemusel jsem se tolik nervovat aktuální rychlostí.
Motor má příjemný průběh výkonu, i když vstřikování Bosch by mohlo být v nižších otáčkách přece jenom trochu jemnější. Od nějakých čtyř tisíc nastupují lehké vibrace, které jsou cítit především v rozkroku – holkám se tohle svezení bude líbit, to vám garantuju.
Nemám s tím problém, jednoválec už ze své podstaty nemůže být úplně kultivovaný a tady máte aspoň pocit, že se pod vámi něco děje. Plně digitální budík je přehledný, ale jakmile na něj trochu zasvítí slunce, postrádá kontrast a to, že omezovač zakročí už kolem devíti tisíc, když jsou na tacháči ještě čtyři k dispozici, je trochu zklamání.
Příjemná okresková rychlost je lehce nad stovkou, na kterou se mašina dostane na osm sekund. Při zalehnutí a trošce trpělivosti jsem z něj vyrazil sto šedesát. To by mělo stačit. Je to přece jenom čtyřkilo.
Překvápko č. 4
Dominar není na cestování, daleko líp mu sedí zatáčky, do kterých se vrhá doopravdy slušně. Přední vidle jsou sice klasické teleskopy s malým průměrem, ale není to problém. Nemají tendenci se na brzdách potopit až k silnici, a když někde trefíte díru, odpoví slušným tlumením.
A jsme zase u té hmotnosti, které na okreskách dává pocit důvěry. Ta motorka je prostě stabilní. Nenechá se znervóznit. Hezky chodí šestistupňová převodovka – kvalty jsou krátké a chod řadičky je přesný. To na palbu po okresce chcete. Pim, pim, nahoru a dolů. Plný plyn a pak s ní fláknout k apexu.
Je škoda, že na ráfcích nejsou lepší pneumatiky. MRF není zrovna značka, která by vyvolávala důvěru, i když chápu, že pro 90 % lidí budou naprosto dostatečné. Já bych je ale okamžitě vyměnil za něco lepšího. Dneska se dá dobrá sada v rozměru 110/150 sehnat v klidu pod čtyři tisíce, takže tady není co řešit.
Stěžovat si ale nemůžu na brzdy – tyhle třmeny ByBre jsou i na Dukovi 390 a flekují slušně, i s fajn dávkovatelností. Zadek je trochu ospalý, ale alespoň nebude hned flekovat, což díky sériovému ABS stejně nejde.
Vyblbnout se na něm dá – na jedničku jde v pohodě na zadní a díky ovladatelnosti si s ním budete doslova pohrávat. Asi to nebude vyloženě motorka na kravení nebo nějaký „wannabe racer“, ale jako příjemný společník za hodně dobré peníze, proč ne.
Verdikt ***
Motorka na každý den, bez zbytečných příkras. Solidní zpracování a příjemné jízdní vlastnosti, slušný motor. A navíc je i docela hezká.
Kup si ji, když…
- nejsi ujetý na Italy,
- nechceš plastovou hračku,
- máš rád pocit fortelnosti.
Nekupuj si ji, když…
- chceš machrovat v hospodě,
- potřebuješ cestovat,
- nemáš rád vibrace.
Technická data – Bajaj Dominar D400
Motor
Typ: vodou chlazený jednoválec, SOHC, 4V
Objem: 373,3 cm3
Maximální výkon: 35 koní @ 8000 ot./min.
Točivý moment: 35 Nm @ 6500 ot./min.
Počet rychlostí: 6
Sekundární převod: řetěz
Podvozek
Přední odpružení: teleskopická vidlice, ø 43 mm, nenastavitelná
Zadní odpružení: monoshock, nastavitelné předpětí
Přední brzda: 320mm disk, 4pístek, ABS
Zadní brzda: 230mm disk, 2pístek, ABS
Pneu přední: 110/70-17
Pneu zadní: 150/60-17
Rozměry
Rozvor: 1453 mm
Výška sedla: 800 mm
Objem nádrže:13 l
Pohotovostní hmotnost: 182 kg
text: Karel Táborský, foto: Honza Karásek, vyšlo tiskem Motohuse 5/2019
