Tím, jak se svět velkých cestovních motorek neustále víc a vícsnaží propojovat svou image s prostředím ultimátního endura, vzniklo jakési uživatelské vakuum.

V motorkářském prostředíjakoby zavládl všeobecně akceptovanýklam, že kdo nemá permanentně umazaná záda od bláta a neplánuje jednou v roce expedici minimálně za Bajkal, nemá právo v téhle společnosti byť jen promluvit. Ba co hůř,dojde posměchu, když na podobné motorce vyrazí na výlet na čtyři dny třeba „jenom“ do Alp…

Blud, který je nyní načase rozbourat! Proto vám popíšu velké GS v podobě, jak jsem si ho oblíbil po letošním týdenním letním testu já. Tedy jako úplně normální kamarádskou motorku, která je fajn jak na odpolední projížďku od vesničky k vesničce, takna každodenní cestu po městě do práce, stejně jako na obyčejnoudovolená ve dvou, tedy pokud se i vaše manželka odváží někam na motorce cestovat.

Není totiž úkolem majitele jakéhokoli modelu motocyklu překonávat kýmsi nastavené limity. Naopak sám sobě si buď velitelem a mravokárcem a užij si motorku přesně tak, jak sám uznáš za vhodné a jak sám budeš potřebovat. V tom je totiž ukrytá ta skutečná samostatnost a motorkářská svoboda…

 

Testovaný model / nízký sedák

Vyobrazenou testovanou variantu R1200GS nazývá výrobce Rallye. Oproti běžné verzi jsou zde drátěná vyplétaná kola a hlavně pro oko mnohem zajímavější lak, který odkazuje na sportovní minulost značky, neb je to pořád přeci bavorák!Rozhodně příjemné pojetí, určitě lepší, než kdyby ta motorka byla jen tak běžně univerzálně šedivá.

Z nabídky příslušenství je na tomto konkrétním testovaném modelu navíc použito ještě snížení podvozku a užití pro snížení vhodného nastavitelného sedla. Výška kohoutku sedáku se tak dostala na úroveň 800–820 mm, a to je věc, která pohled na celou tuhle motorku razantně mění a i můj vztah ke GS obrátila úplně o 180 stupňů!

Sám se necítím jako žádný extra prcek (měřím 180 cm), ovšem za celou dobu, co tuhle motorku znám, jsem se s ní nikdy pořádně nesžil. Prostě mi nesedla. Možná mám kratší nohy než ostatní, možná jen vedl mé chování v mohutné motorce podvědomý strach, ale zkrátka chyběla mi tam taková ta potřebná jistota. A takový Advik, tu už by pro mě bylaale úplná hovadina.

Až teď s touhle sníženou motorkou je najednou všechno jinak. Přehodit nohu přes sedák není problém (i třeba v propocených kožených kalhotách), nohou hravě došlápnu a vůbec tím, jak je moje tělo jezdce posunuto dolů, posunulo se níž k silnici i celé těžiště veškeré té pohybující se hmoty a GS mi od prvního okamžiku padne do ruky a hrozně příjemně se ovládá.

Opět se ukazuje, jak moc jsou tyhle věci individuální, protože za několik málo okamžiků mi po projížďce dvoumetrový Somik oznámí, že pro něj je takhle snížená motorka až vlastně neovladatelná, protože z ní všude a na všechny strany pořád jen přetéká.

Jenže já to mám přesně naopak. První GS, ve kterém si vrním spokojeností. A proto to takto obšírně popisuji – chci tady dát jasně najevo, že i v samotném seskládání motorky může existovat možnost volby a alternativa.

 

Pocit na silnici

Další velký rozdíl, kterým na mne tohle pomenšené BMW dýchne, je fakt, jak do motorky dokonale zapadnu. Alespoň já mám ten pocit, že sedím doslova „uvnitř“ stroje, že mě objímá všechna ta hmota, jako bych i já byl jedna jeho součástka. A to se mi pak každá motorka hned lépe ovládá.

Se zapuštěným sedlem a do výšky nastaveným štelovacím plexisklem si připadám jako v Pardubicích na hokeji, to je další myšlenka, která je zapsána do mého testovacího deníčku. Stejně jako fakt, že Rallye nemá pogumovaný stupačky a bota se mi do těch zoubků tak sympaticky zasekne, že ani nechci vědět, co by tomu po půl roce řekla její podrážka.

Jsme tedy konečně usazeni a můžeme vyjet. Na testovaném stroji nejsou nazuty enduro gumy s polodrapáky, nýbrž úplně běžné silniční gumy značky Metzeler. Opět kvituji s radostí. Tyhle gumy při vysoké rychlosti na silnici budou hučet a daleko líp budou držet vzatáčce. Opět jsme u toho pocitu všeobjímající jistoty.

Nízké těžiště se v oblouku projevuje menším odporem ke sklápění. Možná bych to nyní srovnal s tím, co důvěrně znají majitelé větších cestovních skútrů. V něčem je to hodně podobné. Tohle GS pode mnou nádherně, a hlavně rychle mění směr, není problém prosmýknout se mezi auty nebo vyhnout se kanálu, když se najednou objeví před vámi na cestě.

Další, až skoro matoucí dojem. Jedete svižně, ale nenapadne vás, jak moc ve skutečnosti rychle. Sedíte pohodlně, vzpřímeně, zapřeni do širokánských fortelných řídítek. Na téhle úrovni užívání vedle vás bledne lecjaký supersport a vy si v horských serpentinách vytíráte s každým větším naháčem. Od hranice 4000 generuje bavorský boxer obrovskou agilitu, že jen zalitujete toho, že nemáte k dispozici rychlořazení, protože pak už byste seděli rovnou na raketě (ale nebojte, i to se dá dokoupit)!

Mám rád řeč čísel, uvedu tedy pár údajů, které podpoří tohle mé srovnání se světem „ortodoxních“ silničních motorek. Během týdne naměříme zrychlení z 0 na 100 km/h několikrát pod 4 vteřiny a ze 60 km/h na dálničních140 jsme někde na úrovni sedmi vteřin. To na takovém kolosu jen tak nevydejcháte…

Přesně tady, na silničkách plných rychlých zatáček a krátkých rovinek, se nadobro rozpouští má obava srovnávat s kýmkoli. Díky chytrému ASA podvozku pobírá asfalt naprosto přesně, přednastavené režimy fungují perfektně a samotné brzdy mají stisk doslova jak medvědí prdel. Tedy vy si jen letíte, až se vám přilbazačíná rosit z toho, jak jste při tý jízdě odvážnej…

 

Komfortní užití

Jenže celé by tonemělo být ani tak o topspeedu, jako spíš o tom, jak nejlépe takovou motorkou využít. Pojďme si tedy postupně projít všechno, co tu je, a co využijete naopak třeba hlavně na takové té běžné motorkářské dovolené. Jsem například rád, že nikam nezmizel centrální stojan. Ten sice v tabulkách udělá nějaké to kilo navíc, ale neolitujete. Když večer dojedete do kempu nebo k horské chatě, v pohodě si na něm motorku vyhoupnete do roviny a spokojeně si vybalíte, odepnete kufry, stejně jako máte jistotu, že vám kupříkladu na promoklé hlíně nespadne nikam na stan nebo tábořiště.

Na téma padání. Těch padáků a ochranných prvků bylo na testované motorce opravdu hodně. A to je zase jen a jen dobře. Protože každá mašina občas majiteli upadne a tímhle ji zkrátka před všemi těmi velkými škodami chráníte. A i kdybych se ani jednou v životě nevydal (jakože nevydám) na žádný enduro-trip, nepohrdnul bych ani šusplechem pod motorem, neboť nikdy nemůžete vědět, na jaký kámen nebo obrubník, třeba na nějaké příjezdové cestě nebo tramvajovém můstku, narazíte.

Moc se mi líbily ještě další dvě drobnosti z výbavy. Systém elektronické ruční brzdy (asistent rozjezdu do kopce) je opravdu fajn věc. Přeci jen, GS má svou váhu a tohle vám výrazně pomůže při zastavení. Stačí silněji podržet brzdu, na přístrojovce se objeví symbol písmene H a motorka se už ani nehne. Než se tedy opět povelem plynu nerozjedete.

Výborný je pak i tempomat. Ten naopak dobře využijete při dlouhých přejezdech, kdy nemusíte korigovat plyn a ulevíte zápěstí. A vlastně i rychlost pomocí tempomatu lze měnit –korekce„nahoru“ i „dolů“ lze udržovat tlačítkem.

Zázračná je rovněž samotná ergonomie. V sedle jste zabydlený tak dobře, že se vlastně ani po celodenním tripu neunavíte. A to je hodně podstatné zas z pohledu bezpečnosti. Není totiž nic horšího, než když na mašině na cestě od první hodiny omdléváte bolestí a únavou. To je pak skutečné koledování si o malér.

A pak je tu takové klidné rozmezí otáček od nějakých 2000 do 4500. V tomhle rozmezí velké GS vůbec nerampluje, nebrní a jen tak si svobodomyslně pluje prostorem. V kterémkoli okamžiku má úžasné množství síly na akceleracia ta dávka je tak vstřícná a nevystraší, že v tomhle levelu bez přestávky přežijete klidně i týden. Přičemž při tomto nejčastějším formátu cestovního užití polkne jen něco málo přes 5 litrů benzinum a to je další podstatný argument!

 

VERDIKT

Jsme na konci. Ano, tohle je můj pohled. Ano, klidně si kupte GS, i když si do prachu a bláta s motorou za půl mega nikdy netroufnete (stejně jako já). Ono ze slovního spojení „cestovní enduro“ lze totiž v klidu vypustit to „enduro“ a pořád budeme u téhle motorky naprosto přesně a správně.

Božské GS totiž i na čistém asfaltu těžko hledá soupeře (v pohodlí, v rychlosti, výbavě i ovladatelnosti). A ten snížený podvozek? Podle mého názoru krok tím naprosto nejsprávnějším směrem, ale to si samozřejmě na sobě raději nejdřív vyzkoušejte, co vám přijde dobré…

 

Co vůbec čekat od cestování na motorce?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here