O čem to je? * povolený doping; * údery pod pás; * síla Marvelovských hrdinů
Pravda je, že z nové FXDR to čiší už na dálku. Do páprdovského kočáru má už na první pohled hodně daleko, je jasný, že tady se bude hrát drsná hra. Extrémně dlouhá a nízká stavba, dragsterový vzhled, sportovně se tvářící koncovka výfuku a sání velký jak průmyslovej vysavač, prostě zlobivá motorka. Jasně, mohla se tak jenom tvářit…
Označení FX patřilo už od sedmdesátých let motorkám řady Dyna, tedy těm se sportovnější geometrií a s dvojicí tlumičů vzadu. Nezírejte zbytečně na fotky, tady samozřejmě nic takového nenajdete. Po velké softailové revoluci před dvěma lety Harley tyhle motorky v nabídce nemá.
Nicméně troufneme si říct, že je velmi slušně nahrazuje jejich nástupci z řady Softail. S několika z nich už jsme měli tu čest a musíme konstatovat, že velké motorky s logem H-D nikdy dřív takhle dobře nezatáčely. Pravověrní to samozřejmě fabrice nemůžou zapomenout, ale ta obrovská hromada technických změn v čele s úplně novým rámem a tlumením pod sedačkou Harykům jen prospěla.
Víc, víc, víc, klucíííí
Nemluvě pak o nových motorech Milwaukee-Eight. Návrat k jedné vačkové hřídeli, čtyři ventily na válec, dvojité vstřikování, osmý z řady velkých H-D motorů je moderní jednotka, jakou si tyhle křižníky zaslouží. O tom, že u nich výrazně narostly hodnoty výkonu (fabrika tradičně neuvádí) a točivého momentu, asi netřeba mluvit. Stejně tak je samozřejmostí, že se motor zklidnil a stal se uživatelsky přívětivějším.
Jasně, teď si můžete říct, že se mi varlata zase smrskla, když vychvaluju „uživatelskou přívětivost motoru“. Pokusím se vám to vysvětlit. Jel jsem na pár starších Hádéčkách, o kterých se dá mluvit jako o zlých motorkách. Motor, co potřebuje speciální zacházení, ne prostě jen kdykoliv přidat a vyrazit vpřed. Chce to vědět, kdy si můžete dovolit naplno otevřít plyn, občas si vypomáhat spojkou a nedej bože, když je studenej…Když to pak všechno sedne, je to fantastickej zážitek. Ale motor na sebe strhává až moc pozornosti. Zbytek pak většinou pobírá šílenej podvozek a slabý brzdy. Tady je to jinak.
Amerikáno XXL
Jestli jste z mých slov pochopili, že je Milwaukee-Eight 114 nějakej nudnej a nezajímavej motor, tak to jste pochopili špatně. Chtěl jsem tím říct to, že svých 160 Nm rozdává za jízdy tak, že není potřeba nic víc, než si je užívat. Vždyť je to krouťák jak u lokomotivy a i s těmi třemi stovkami kilogramů umí zahejbat, že se musíte sakra držet. Ovšem nenajdete tam žádné škubání, cukání, nic.
Od volnoběhu, který je pod 1000 otáčkami, jde plynule a už na patnáctistech se dá normálně jet. Pak to celé nabírá, zorničky se rozšiřují a kolem tří a půl to přichází. Je to jako šlehnout si adrenalin rovnou do žíly! Praseckej zátah! A lehce nad čtyřmi tisíci už kopu další kvalt, aby se to celé zopakovalo. Do toho ten motor chroptí, chvílemi zní jako americkej truck, takovej ten s klapkama na výfucích, co vedou rovnou k nebi. Přiznám se, že to je návykový, a kolikrát si zrychlím jen tak, abych to slyšel.
Je boží !!!
Podstatný je, že o motoru dobře vím, ale nemusím se na něj pekelně soustředit. Dost mojí pozornosti totiž pojme řízení motorky, které je hodně specifické. Předně je nutné říct, že se tu bavíme o nejdelší motorce se znakem H-D, která je momentálně v nabídce (ano, opravdu delší rozvor než Breakout). A jak tak projíždím paměť (pravda, značně pocuchanou) a katalog, asi je to nejdelší motorka, na jaké jsem kdy vůbec jel.
K tomu je sedlo hodně nízko, stupačky hodně vepředu a řídítka jakbysmet a ještě dost nízko. Musím se dost natáhnout přes nádrž a tlačím na ně pěkně z výšky. Trochu to připomíná staré café racery, teda až na ty nohy, hodně je to podobné i starému dobrému V-Rodu.
Zadní pneu je pořádnej balón s šířkou 240 mm, přední USD vidle má úhel hlavy řízení 34°. Podle všeho by se mohlo zdát, že se jedná o neřiditelnou motorku, ale Harley umí překvapit. Na to, že jsem zrovna slezl z extrémně ovladatelné Husky 701 Svartpilen, si první ostré vingly dávám s úsměvem.
V pomalejší jízdě je potřeba trochu zatlačit, ale zdaleka to není taková dřina, jak by se při pohledu na FXDR mohlo zdát. A od té chvíle se už veškeré zatáčení soustředí na jednu věc – narvat stupačku do asfaltu. U toho pak pořádně zatáhnout a nechat se vytáhnout přívalem krouťáku. Stačí chvilka a jsem na tom závislej!
Hardcore
V reklamních materiálech H-D u téhle motorky stojí: „Vzbudí v tobě emoce, jaké jsi ještě nepoznal.“ No, poznal, ale už je to dávno, kdy se dostavily. Hodně v tom asi dělá pocit z přemožení takový obrovský věci, která se tváří, že by klidně projela zdí, kdyby bylo potřeba. Něco jako Chuck Norris na dvou kolech. A já mu nakládám! Beru si FXDR na svoji oblíbenou silnici (Mnichovo Hradiště – Český Dub – Hodkovice) a zírám, co všechno si můžu dovolit. Nebudu tvrdit, že je to nejrychlejší průjezd, jaký jsem tu zažil, ale pomalý to teda rozhodně není.
Velkou zásluhu na tom má podvozek. Od té doby, co Harley začal používat kvalitní tlumiče, je to hnedka jiná písnička. Přední masitá USD vidle se sice nedá nastavit, ale i tak běhá luxusně a krom toho, že pěkně drží, dostávám od předního kola slušnou porci informací. Na zadku si hýbu s předpětím, ovladač je pěkně vytaženej z motorky ven, to chválím.
A co ten zadní balón? Tak to je ve finále jeden ze strůjců velké zábavy. Motorka se na něm doslova převaluje, profil pneumatiky to dovoluje dělat hodně rychle. Někde kolem toho úhlu náklonu, kde přichází k řeči drhnutí stupen o asfalt, se náklon najednou hodně zbrzdí, guma se dostává na hranu. Dá se ještě trochu přitlačit, ale už ne moc. FXDR si prostě řekne, kdy má dost. Normálně se vzdá! Jsem vítěz!
Město, to je kapitola sama pro sebe. Ano, přiznávám, je to prostě machrovina. Tady bych bral, aby výfuk dělal ještě víc kraválu, i když na sérii je to velká lahoda. Úplně tam vidím nějakou karbonovou sportovní koncovku (vivat D&D Exhaust)! Ale už samotná poloha na motorce, její extravagantní vzhled a ta zadní guma… nikdo vás nepřehlídne. Ustojíš tolik pozornosti?
Kup si ji, když…
* chceš bejt největší frajer v ulici,
* miluješ překonávání sám sebe,
* potřebuješ trochu nabudit.
Nekupuj si ji, když…
* intenzivně pracuješ na potlačování ega,
* si myslíš, že Harley má být klasika,
* očekáváš od motorky komfort.
Technická data Harley-Davidson FXDR 114
Motor
Typ: vzduchem chlazený dvouválec do V, OHV
Objem: 1868 cm3
Vrtání × zdvih: 102 × 114 mm
Maximální výkon: výrobce neudává
Točivý moment: 160 Nm @ 3500 ot./min.
Počet rychlostí: 6
Sekundární převod: řemen
Podvozek
Rám: dvojitý kolébkový
Přední odpružení: USD vidlice, ø 43 mm
Zadní odpružení: monoshock, nastavitelné předpětí
Přední brzda: 2× 300mm disk, 4pístkový třmen
Zadní brzda: 292mm disk, 2pístkový třmen
Pneu přední: 120/70-19
Pneu zadní: 240/40-18
Rozměry
Rozvor: 1735 mm
Výška sedla: 720 mm (volitelně 810 nebo 850 mm)
Objem nádrže: 16,7 l
Suchá hmotnost: 289 kg
text: Jan „Somik“ Somerauer, foto: Honza Karásek
