CBR650R má být motorka pro toho, kdo miluje kapoty, ale nechce nutně v každé sekundě závodit a netráví všechny víkendy hoblováním obrubníků na závodních okruzích.

Zapomeňte na RR a vzpomeňte si na model CBR600 F Sport. Ten mi totiž nejvíc připomíná, jenom je v každém myslitelném ohledu lepší a dotaženější.

 

Kvalita s pár drobnostmi

Jestli na Hondách něco doopravdy miluju, pak je to jejich pocit neprůstřelné kvality. Začíná to fantasticky hlubokým lakem, bezvadným slícováním a končí pocitem, který vám dá ve chvíli, kdy se poprvé posadíte a brnknete o startér. Všechno tohle dobré tady je. V červené je k sežrání, ale i černá s červenými doplňky je super. Vypadá draze, ale není. Bez příplatkové výbavy (k té se teprve dostanu) ji dostanete za lehce přes 200 000. Z tohohle pohledu je to vážně výhodná koupě. Skoro 100 koní, kapoty a lákavý design – tohle bude fungovat.

Nechci být zbytečně hnidopich, ale samozřejmě, když budete hledat, pár drobností najdete. Praštilo mě do očí hlavně zpracování řídítek. Vrchní brýle jsou moc pěkné, tak proč to musí zkazit odfláknutým lakem, který navíc budete mít celou dobu na očích?

Jasně, je to kravina, ale přijde mi to prostě škoda a říct jsem vám to musel. A žlutá barva na zadním péru je taky s otazníkem. Jestli to má evokovat Öhlins, tak to je trošku vedle. Na zbytku motorky ale nepoznáte, že se vyrábí v Thajsku. Honda má tak dobrou pověst, že si ji netroufne pokazit, a buďte si sakra jistí, že si tu kvalitu ohlídají, takže tady není důvod k nějakým posměškům.

Otáčky, spousta otáček

To nejlepší se ale skrývá pod kapotou. Od minulé generace šestpade posílila o 5 % na konečných 70 kW a je tady i víc otáček, se kterými si můžete pohrávat. Tisícový nárůst asi není nic, o čem byste psali nadšeně domů, ale mně to třeba udělalo radost, protože tady se hraje hlavně na točky. Jakkoliv se oficiální informace chlubí tím, že si technici pohráli s motorem tak, aby měl pořádný zátah nad sedmi tisíci, takže to nejlepší se děje ještě o další dva tisíce výš. Je to klasický uječený čtyřhrnek, kde si rychlost musíte zasloužit.

Jestli se rádi vozíte na lenivé vlně točivého momentu, tak tady jste úplně špatně. Pokud vyznáváte útočnější jezdecký přístup, pak vstupte a buďte vítáni. Necelých 100 koní sice nezní jako ta největší šleha pod sluncem, ale pořád je to dost na to, aby mi to rozšířilo zorničky. Chce to styl „dát plnej a pak už jen přidávat“ – a Cebro bude jen zpívat. Je to zkrátka skvělý pocit, když víte, jak hladová je po otáčkách. Jeden kvalt za druhým, pim, pim, pim!

Jistě, v dnešní době už umí motor vyladit tak, aby reagoval klidně a vyrovnaně i v nízkých otáčkách a dal se rozumně používat i bez jančení, ale tady jsem si prostě nemohl pomoct a ždímal ho až úplně na ultimo. Reakce na přidání je okamžitá, ale ne prudká a v první půlce otáčkoměru je doopravdy krotká, takže bych se vůbec nebál CBR doporučit jako první „větší motorku“. Je tady i možnost omezení na 35 kW a v zájmu nezávislé investigace jsem se na ní taky svezl. Pochopitelně tady chybí ten silný tah, ale o otáčky nepřijdete.

Omezovače jsou dobře sladěné s elektronikou, takže se stále můžete podívat i nad deset tisíc otáček – jen to bude trochu déle trvat a nebude to mít tu vzrušující urgenci. Ale jo, tohle není vůbec marný. Jakkoliv je příjemné pohrávat si s přesnou a hezky chodící převodovkou, tak tahle motorka doslova prosí o příplatkový quickshifter. Každé přeřazení pod plynem bude mít daleko větší šťávu a pocitově to z CBR udělá malého závoďáka. Rychlořazení to sice neumí dolů, ale i tak je to věc, která za těch necelých pět tisíc korun stojí. A další nutný příplatek jsou vyhřívané hefty (parádních 3250 Kč), za které jsem v promrzlých horách nad španělským Mojácarem děkoval všem svatým. Nic nevymýšlejte, a až si budete motorku objednávat, zaškrtněte tahle dvě příplatková políčka.

 

Vyhodit a smát se

A mám pro vás ještě jeden dobrý tip. CBR650R přijíždí z prvovýroby na Dunlopech D214F, které stojí jednoduše za prd, takže to je první věc, kterou bych okamžitě vyměnil. Není v nich cit, a dokud nemají provozní teplotu, fungují velice omezeně. Je to škoda, takhle dobré šasi by zasloužilo mnohem lepší obutí. Naháč CB650R má Metzelery Roadtec 01 a ty fungují mnohem přesvědčivěji (dojmy z prvního svezení si přečtete příště).

A podvozek? Tak to je hodně příjemné překvápko. Čekal jsem spíš měkčí nastavení, ale dočkal jsem se slušné tuhosti, na které je znát, že tady se myslelo na rychlejší jízdu. Předek není nastavitelný, předpětí si můžete upravit jen na zadku, ale upřímně – kdo s tím bude reálně spekulovat. 99 % lidí na to stejně nesáhne a nechá to tak, jak je to z fabriky. A na tom není nic špatného. Přední vidlice nemá tendenci potápět se ani na tvrdých brzdách (mimochodem jsou suprové – spousta citu i síly), a když mašině zatopíte v pořádném náklonu, tak ani zadek rezignovaně nepřikecne k silnici. Odpružení je zkrátka fajn – pevné, ale dostatečně poddajné i na horší silnici.

 

Koukni se a zatoč

Jako klasická Honda je tady krásně pozitivní chuť k zatáčení. Ne přehnaná zbrklost, ale zdravá ochota rychle reagovat na jakýkoliv podnět. Je to jedna z těch, které se řídí spíš pohledem, než abyste museli do řídítek dávat důrazné impulzy. Motorka působí lehce, a to je hrozně fajn. Nikdo se nechce prát s hmotností, což je další dobrý argument pro úplné nováčky. CBR neklade odpor, naopak pomůže a naučíte se na něm jezdit.

Spojka je krásně lehká, a má dokonce i antihoppingovou funkci, takže i hodně odvážné nálety do zatáček jsou perfektně klidné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že reaguje pokaždé maličko jinak. Všimnul jsem si toho, když jsem chtěl motorku vyhoupnout do svíce a máznul spojku. Někdy to šlo krásně, podruhé skoro vůbec, předek se od země vůbec neodlepil, a navíc zasáhnula i kontrola trakce.

Za necelých 250 km, které jsme najeli, jsem to nebyl schopný rozklíčovat. Nicméně, není to motorka s přirozenou tendencí se zvedat – na to je moc dlouhá a je tady i dost váhy na předním kole kvůli chuti vrhat se do zatáček. Trakce jde ale velmi pohodlně vypnout tlačítkem na levém řídítku, takže se nemusíte prohrabovat v žádném skrytém menu – to chválím. Je tady buď zapnuto, nebo vypnuto, žádné tři a víc nastavení.

ABS samozřejmě vypnout nejde, takže na nějaké smykování můžete zapomenout. Má však celkem dobrou citlivost a neotravuje zbytečnou horlivostí. Velmi často jsem ale viděl, že se při prudkých brzdách rozblikaly varovná světla, což má dneska už skoro každá nová Honda.

Ze začátku jsem měl pocit, že by nový budík mohl mít trochu větší kontrast, ale je na něj vidět i při prudším slunci, takže tady není důvod k remcání. Je na něm všechno potřebné včetně zařazení rychlostí i indikátoru pro přeřazení, který zuřivě blikal celý náš testovací den. Když totiž jedete za týpkem, který se jmenuje Steve Plater a je několikanásobným vítězem Macau a TT, tak není za řídítky čas na flákání. Jeho Fireblade mi sice z pomalých zatáček vždycky cuknul (ještě aby ne), ale pokažné jsem si nechal brzdy až na poslední chvíli a v nájezdech ho maličko docuknul. Byla to skvělá jízda – rychlá, ale ne vyjančená. Po zastavení jsem od něj dostal high five, což mě samozřejmě zahřálo.

Na houpačce

Věděl jsem to. Honda postavila motorku, která krásně balancuje mezi sportovním svezením a každodenním komfortem, i na delší cesty. Kapota poskytuje slušnou ochranu a i přesto, jak je celková stavba krásně uzoučká a kompaktní, je tady dost místa i pro vyššího pořízka.

Není to ten typ mašiny, která vám bude v každé sekundě řvát z centimetru do obličeje „přidej, srabe!“, ale naopak uklidní svojí příjemnou povahou. Není to v žádném případě okruhovka, a už vůbec ne závoďák – tohle je motorka do reálného každodenního světa. Dost vzrušující na to, aby nepřestala bavit, ale nebyla přehnaně děsivá. Prostě klasická Honda – jistá tím, co dělá a zbytečně nejančí. První motorky budou k dispozici koncem března.

VERDIKT – Hezká a fungující mašina pro toho, kdo má rád řadové čtyřválce a honění se za otáčkami. Honda tohle umí a tahle se bude dobře prodávat.

 

 

Kup si ji, když…

  • ujíždíš na vysokých otáčkách,
  • máš rozum, ale chceš se vozit svižněji,
  • nepotřebuješ si honit ego.

Nekupuj si ji, když…

  • 95 koní je podle tebe zoufale málo,
  • máš rád macatější kousky,
  • chceš hodně jezdit ve dvou.

 

Specs –  Honda CBR6500R

Motor
Typ: vodou chlazený řadový čtyřválec, 16V, DOHC
Objem: 649 cm3
Vrtání × zdvih: 67 × 46 mm
Výkon: 95 koní @ 12 000 ot./min.
Točivý moment:  64 Nm @ 8500 ot./min.
Počet rychlostí:  6
Plnění: elektronické vstřikování

Podvozek
Rám:  ocelový, kosočtvercové profil
Přední odpružení:  USD Showa SFF, ø 41 mm
Zadní odpružení: monoshock, nastavitelné předpětí
Přední brzda: 2× 310mm, 4pístkové třmeny, ABS
Zadní brzda: 240mm disk, 1pístkový třmen, ABS
Pneu přední: 120/70-ZR17
Pneu zadní: 180/55-ZR17

Rozměry
Výška sedla: 810 mm
Rozvor: 1450 mm
Objem nádrže: 15,4 l
Pohot. hmotnost:  207 kg

 

 

 


text: Karel Táborský, foto honda press

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here