Svět potřebuje továrny jako MV Agusta. Sice jim něco chybí, ale ony to umí vynahradit statečností a ryzím nadšením.
Možná nejsou tak zajištěné jako zavedení hráči, nemají takový přístup k vývoji ani lidské zdroje, ale když z bran ve Varese vyjede další motorka, můžete vsadit svou hypotéku na to, že to bude neskutečná šleha.
Těm pojančeným Italům zkrátka nechybí představivost. Sjeďte očima po nádherných linkách Brutale a můžeme garantovat, že se vám zježí chlupy na krku. Je to pořád tak úžasné cvičení v moderním a neokoukaném designu, jako tomu bylo před osmnácti lety, kdy jsme naživo viděli úplně první Brutale. Je nádherná – od zrcátek až po zadní blatníček. A ta jízda!
Nespi!
Nemyslete si, není to jen hezká tvářička. Tohle je doopravdy promyšlená motorka. Její tříválec už sice dobře známe, ale je to motor, který se továrně mimořádně povedl. Má klikovou hřídel točící se proti směru jízdy, což je stejné, jako má Ducati u své Panigale V4. Výhody jsou jasné – když máte pohyblivou část motoru, která běží v opačném směru, než se točí kola, motorku to stabilizuje a umožňuje rychlejší zatáčení.
Je to surová jednotka, nic jemného nebo klidného tady opravdu nemá smysl čekat. V téhle verzi s přívlastkem RR má o 25 koní víc, než najdete v základu, a to už bude znát. 140 kobyl v tříhrnku stačí na pořádnej kvap a tohle jsou plnokrevníci s modrou krví. Opravdoví. Zlí. Nesmlouvaví.
Je tady pozoruhodná hrubost doprovázená jemnými vibracemi, ale nemůžu říct, že by se blbě kontrolovala. Pryč je obtížně dávkovatelný plyn starších MV, u kterých byla plynulá jízda téměř nemožná. Tady je dodávka paliva špičková, a to dokonce i na nejostřejší mapu Sport. Nečekejte ale žádný vyrovnaný průběh, je tady agresivní kopanec kolem osmi tisíc.
V době dokonale vyhlazených křivek točivého momentu je Brutale krásnou vzpomínkou na staré časy, kdy měla každá správná motorka pořádnou výkonovou špičku. Ten nárůst je tak znatelný, že mám skoro nutkání hledat někde pod motorem přeplňování. Na volnoběh se nepravidelně převaluje a chrochtá, v otáčkách trojice vertikálních koncovek potom doslova chrčí. Síla a agresivita osmistovkového motoru je nevídaná a zdrcující.
Hydraulická spojka ale vyžaduje trochu víc pozornosti, hlavně když se chcete rozjet s trochou švihu. Není to zkrátka tak intuitivní, jak by být mohlo. Ta motorka má svou hlavu. Když se s Honzou proplétáme ucpanými ulicemi města, je to otrava. Jezdecká pozice je zbytečně agresivní a všechnu váhu mám na rukách, to příjemný není. A to bych o nahatých motorkách normálně řekl, že jsou vhodné do městského provozu.
Zalehni a tahej!
MV na to jde jinak. Ona potřebuje rychlost. Najednou přestanete díky náporu větru tlačit do řídítek a ještě před chvilkou protivně agresivní posez začne najednou dávat smysl. I tak je tady ale hodně váhy na předku a vzhledem k tuhým předním vidlicím jsem měl z předního kola neustále trochu nervózní pocit. Jako by se nikdy úplně neuklidnil.
Starší Brutale neměla tak ostrý posez a přišla mi na silnici použitelnější. 800 RR chce řvát do světa, že je super ostrá, a daří se jí to. Jen mám trochu pocit, zda to už není zbytečně přehnaný. Všechno na ní je okamžitý a celou dobu jízdy cítím, jako kdybych se pohyboval na úplném limitu. Ona je tak nastavená, neumí to jinak.
Jízdní zážitek chce dominovat a továrna dává najevo, do čeho jste vrazili svoje peníze. A nejde jen o design a použité komponenty – už z krabice je to mimořádně schopný a vybavený kousek. Jsou tady čtyři jízdní režimy, osmistupňová kontrola trakce, nastavitelná motorová brzda, vypínatelné(!) ABS, třmeny Brembo nebo plně nastavitelný podvozek.
Budík a hlavně přepínače jsou ale ošklivé, a co je horší, neovládají se vůbec jednoduše. Mačkání gumových tlačítek mi připomíná třicet let staré kalkulačky. Tohle by za tak optimistickou cenovku mělo být lepší. MV je typicky italská mašina – krásná, ohromně rychlá a plná drobných chyb, které mi někdy přijdou až nepochopitelné.
Proč se zadní brzda dotýká klínu pod motorem, čímž si ho nejenom rychle odřete, ale hlavně tím brzda ztrácí účinnost, protože nejde pořádně došlápnout? A pokud jste zvyklí jezdit se špičkami na stupačkách (což byste měli být), pravá bota bude pořád kopat do stupačky spolujezdce.
Čert vezmi zadní brzdu, ale tohle mě tady pořádně štvalo. Možná to může vypadat, že jsem na Agustu zbytečně tvrdý, ale přijde mi to fér z jednoho jediného důvodu – kvůli existenci Dragsteru RR, který z Brutale vychází. To je totiž mimořádně povedený stroj a je perfektně použitelný i na silnici, dokonce i ve chvílích, kdy nechcete jet jako absolutní psychopat s papírem na hlavu.
A to Brutale neumí. Ta nezná nic jiného než útočnou pozici, řev motoru vymotaného do nesmyslu a v každém momentu vytřeštěné oči. Jestli to máte rádi, bude to motorka přesně pro vás. Jestli ne, v téhle chvíli se rovnou otočte a jděte jinam. Ono je to tak ale vlastně dobře. Kdyby byli všichni normální, byla by na světě nuda.
Na Brutale nehrozí, to vám dám klidně písemně. Uberte kontrolu trakce a užívejte si nekonečné jízdy po zadním doprovázené štěkáním perfektně nastaveného quickshifteru. Nestačí to? V pořádku, není problém. Vypněte ABS a díky nastavitelné motorové brzdě a antihoppingové spojce už v sérii si to dávejte dlouhými smyky do zatáček. Plus jsou tady parádně přilnavé gumy Pirelli Rosso 3, takže kolínka nejsou problém. Kdekoliv.
Najděte si silnici
Brutale má svou hlavu a nemá cenu ji zkoušet tlačit do něčeho, co nikdy umět nebude. Je to precizní nástroj pro ztřeštěnou mysl – továrna na emoce a husí kůži. Ukažte jí kus kvalitní točivé silnice a ona dokáže zdecimovat cokoliv, co jí předhodíte před ten krásný čumák.
Stojí za ty peníze? Pokud vaše srdce buší pro sexy naháče se schopnostmi závodních motorek, pak je odpověď pravděpodobně ano. Speciální věc pro speciální řidičský druh. Zlá, nekompromisní a unikátní. Druhou takovou budete hledat jen těžko.
Kup si ji když…
- máš za sebou výkon trestu odnětí svobody,
- neustále jezdíš dvě stě a víc,
- jsi ochotný obětovat trochu komfortu.
Nekupuj si ji, když…
- máš kolem baráku špatný silnice,
- chceš už trochu toho klidu,
- tolik peněz zkrátka nemáš.
Technická data – 2019 MV Agusta Brutale 800 RR
Motor
Typ: vodou chlazený řadový tříválec, DOHC, 12V
Objem: 798 cm3
Vrtání × zdvih: 79 × 54,3 mm
Maximální výkon: 140 koní @ 13 100 ot./min.
Točivý moment: 86 Nm @ 10 100 ot./min.
Počet rychlostí: 6
Sekundární převod: řetěz
Podvozek
Rám: ALS ocelové trubky
Přední odpružení: USD vidlice Marzocchi, ø 43 mm
Zadní odpružení: monoshock Sachs
Přední brzda: 2× 320mm disk, radiální 4pístky, ABS Bosch 9 Plus
Zadní brzda: 220mm disk, 2pístek, ABS Bosch 9 Plus
Pneu přední: 120/70-17
Pneu zadní: 180/55-17
Rozměry
Rozvor: 1380 mm
Výška sedla: 810 mm
Objem nádrže: 16,5 l
Suchá hmotnost: 175 kg
text: Karel Táborský, foto: Honza Karásek, zdroj MH 11/2019
To je stroj!