Kolik dokáže s motorkou udělat tuning? Má smysl se pouštět do posilování motoru? Jsme vůbec schopni rozeznat nárůst výkonu o pár koní? Dá se dvanáctkové Griso udělat ještě lepším?
Jak tady obě zelené krásky stojí vedle sebe, prohlížím si je kousek po kousku. Nejvíc se můj pohled zarazí těsně za motorem. Z válců zmizely plastové trubky vedoucí do airboxu a nahradily je přímé filtry K&N. Tahle změna nebyla jedinou, týkající se motoru – pro zvýšení výkonu byla použita řidící jednotka Rapid Bike.
Samozřejmě bylo nutné také otevřít výfuk a to byl trochu oříšek. Kluci tehdy v Spiritu zkoušeli různé varianty (Mistral, Agostini), ale originální tvar koncovky podle nich nic nepředčilo a tak ji nakonec kompletně vykuchali a předělali.
A výsledek? Maximální výkon vzrostl z původních 110 na 124 koní v 7.900 otáčkách, slušný nárůst. Jasně se projevil sportovní charakter vaček motoru Quattrovalvole, na grafu je vidět nárůst výkonu hlavně v rozsahu 6.500 – 8.500 otáček. Kromě toho posunula jednotka Rapid Bike omezovač o tisíc otáček víš.
Také točivý moment samozřejmě nezůstal ochuzen, maximální hodnota vyskočila na 118 Nm a navíc se posunula níž do šesti tisíc otáček (originál 180 Nm v 6.400 ot./min.). Nárůst je vidět v celém spektru otáček, hranice 100 Nm je nyní překonána už lehce nad 3.000 ot. Nejvyšší nárůst, o celých 14 Nm, je pak v 5.500 ot./min.
Designově
Tímto by mohlo celé upravování motorky klidně skončit, ale v ASpiritu přeci jen chtěli jít ještě o kousek dál. Griso SE je samo o sobě krásný kousek ukazující typický italský cit pro krásu a detail, ale nic není tak dobré, aby to nemohlo být ještě lepší.
A tak ze zadní části zmizel plastový držák SPZ s velkými blinkry a místo něj se nastěhoval drobný držák od Rizomy. To hodně opticky odlehčilo zadek motorky.
Originální blinkry zmizely také zepředu a místo nich se na konci řidítek usídlili bar-endy od Oberon Performance. K chuti nebyla ani originální zrcátka a tak je vystřídali prckové na konci řidítek, také od Rizomy. A do třetice prostor řidítek, zmizely originální hliníkové páčky a svoje místo zde našli kraťoučké Titaxy v černé barvě. Tahle trojkombinace Grisu moc sluší.
Ani zbytek motorky nezůstal ochuzen, na startéru a svodech si našli místo karbonové kryty dodávané přímo výrobcem.
Poslední designová úprava jde zase trochu do praktičnosti, nad světlem je štítek z originální doplňkové výbavy Moto Guzzi. Zmiňované designové úpravy si vyžádaly investici v hodnotě necelých 27 tisíc.
Jak na silnici?
Vzhledem k tomu, že majitel poladěného stroje není žádný drobek, je jeho motorka nastavená hodně na tvrdo a to jí dost pomáhá. V zatáčkách je cítit mnohem víc přesnosti a jistoty. Svoji práci na tom odvádí určitě také pneumatiky.
Na sériovce jsou do placky sjeté cestovní Pirelli Scorpion Sync, zatímco ASpiriťácký stroj má sportovní Metzeler Sportec M5 sjeté pěkně do kulata. Bohužel nemáme možnost vyzkoušet originální Rensporty. Každopádně lépe se nám jezdí s nehoupavou motorkou na sportovnějších gumách.
Hodně mě zajímala také změna spotřeby. Jelikož má Griso na palubním počítači ukazatel aktuální spotřeby, není problém to vyzkoušet. Výsledek je příjemný, ve 150 km/h žere originál 6,8 litru na 100 km a upravená motorka pouze o 0,3 litru více. Tankujeme u obou motorek stejně a rezerva u „lepšího“ Grisa se opravdu rozsvěcí jen o pár kilometrů dřív. To potěší, báli jsme se rozežranosti.
Má to smysl?
Tahle otázka je dost individuální. Pravdou je, že 22 tisíc za úpravy motoru není málo peněz, ale na druhou stranu spousta bikerů utratí mnohem víc za méně důležité komponenty. A věřte, že kdybyste se svezli, peněz by vám líto nebylo. Úpravy designové…komu je jak libo. Dohromady ale skvělej stroj!
Foto: Honza Karasek
