Není nic víc. Víc štěstí, brutality, rychlosti, dokonalosti. Nejnovější litry umí neuvěřitelné věci a my teď máme tu báječnou možnost je navzájem porovnat. Vybereme tu nejlepší? Ducati 1199 Panigale S vs. Honda CBR1000RR Fireblade vs. BMW S 1000 RR vs. Suzuki GSX-R 1000
TESTOVÁNO V ROCE 2012
O tom, co umí tyhle motorky, jste si mohli nechat před deseti lety jen zdát. Jen ti nejlepší závodníci v těch nejprestižnějších světových sériích měli trochu podobný nářadí, ale ani to nejde srovnat, protože vývoj letí dopředu tak strašně rychle, nic jim nestojí v cestě. Nacházíme se na samotném vrcholu technologického vývoje a tyhle motorky jsou to nejrychlejší a nejdokonalejší, co jsme si kdy dokázali vysnít a představit. Pořídíte-li si kteroukoliv z nich, můžete vzít jed na to, že ten stroj toho bude umět několikanásobně víc než vy! A to je na nich právě to nejvíc okouzlující…
BMW S 1000 RR
Hodnotit S 1000 RR vlastně není vůbec těžké. Nejjednodušší by bylo o ní říct, že je nejlepší. Logicky tomu ani nemůže být jinak. Němci přišli s tímhle motocyklem poměrně nedávno, a hlavně vznikl úplně na čistém stole, bez jakékoli zátěže z minulosti. Takže motor musel být samozřejmě řadový čtyřválec lačnící po otáčkách, podvozek vychází (údajně) z nejpovedenějšího podvozku všech dob, tedy z K5, a dohromady to bylo vše zamícháno s velice kvalitními komponenty – takže se vlastně ani nešlo moc splést.
„Podívej se na všechny závodní okruhy a všechny racingové série,“ libuje si Carlos v lásce k téhle motorce, „všude je to samé BMW, kdo chce jezdit doopravdy rychle, ten dneska nastupuje do vrtule.“
Ano, superrychlého závoďáka samozřejmě postavíte ze všeho, ale S 1000 RR má k té opravdové superbikové raketě opravdu nejblíž už ze série. „Tenhle rozdíl nejvíc cítíte hned po naskočení na Ducati, ta je sice na okruhu zábavná jako máloco, ale výsledný čas není na trhání rekordů, a to ani kdybyste se rozkrájeli. Honda naopak jede docela klidně a chybí tomu ten závodnický chrblák pod zadkem,“ doplnili vlastně současně oba naši testmani.
BMW je nejrychlejší na okruhu, o tom žádná. Navíc máte pocit, jako byste se kvůli rychlému času ani nemuseli tolik snažit. Ne, že by ta motorka dělala něco za vás, ale ani opravdová kudla na trati vás po pár kolech nevyšťaví. V porovnání s Ducati je to docela jinej svět – tam bojujete o každou desetinu. U BMW to přijde tak nějak samo a dovolí vám posunovat svůj limit až na hranici, kdy jasně poznáte, že by vám při průjezdu další zatáčkou mohl najednou dojít talent.
„Maličký problém jsme měli s brzdami, které po pár rychlejších kolech lehce vyvadly. Bylo s tím nutné počítat, a tak jsme si před každou jízdou nastavili páčku tak, aby byla po propadu ve správný pozici vůči řídítkům,“ doplnil Kuba. Dobrou zprávou je, že i přes vadnutí se potom brzdy chovají konstantně, i když s pekelným nástupem a výdrží, ovšem s těmi u Panigale se srovnat nedají.
Pro letošek přišlo S 1000 RR s řadou vychytávek, které měly za úkol vše ještě polepšit a vyšlechtit. Palivové mapy teď úzce spolupracují s nově nakonfigurovanou řídicí jednotkou (na výběr jsou čtyři), zjemněna byla i funkce DTC kontroly trakce, která je oproti původní motorce z roku 2010 mnohem citlivější a už není na okruhu při ostřejším zacházení tolik limitující. Na tohle jsme nadávali, model 2012 to má už dobře pořešený. Ještě výraznějšímu zrychlování pomáhá i o jeden zub větší rozeta.
Velká frajeřina pak byla, když BMW oznámilo, že na svém supersportu bude mít i vyhřívané rukojeti. To už jsem si vážně říkal, že nevědí „co by“ a že to trochu přehnali. Ale i tady jsem byl vyveden z omylu. „No, tohle machrování tě okamžitě přejde, když na tý motorce jedeš v noci v dešti a u Havlíčkova Brodu máš najednou tu možnost si vyhřívání zapnout. V tu chvíli líbáš konstruktérům v Německu mozky za tenhle nápad – a to my věř, že jsem si těchhle přejezdů dal letos nespočetně (motorku jsme měli v redakci na dlouhodobý test, pozn. red.),“ upřesňuje Carlos a já se tímto dostávám k praktické využitelnosti motorky. I ta je, jak asi předpokládáte, úžasná.
Posez je pohodlný, nekrčí vás, nekřečuje, ani kratší rozvor není na škodu. Určitě je na běžném povrchu tvrdší než například Honda (na hrbech si občas vrtošivě poskočí), ale to při jízdě zas tak moc nevnímáte. Oproti ostatním nám vyhovovala i tak prostinká věc, jako je ochrana před větrem. RR je sice primárně určené na závodní trať, ale i z takových věcí, jako je účinné plexi, jasně poznáte, že se myslelo i na každodenní použití.
Kuba si samozřejmě nemohl odpustit ani pokus o závody ve zrychlení. Nechtělo se nám do toho, ale věděli jsme, proč do toho chce jít. Rychlořazení BMW je prostě zázrak, a když máte po ruce dlouhou letištní ranvej a můžete do toho jít naplno, pak si to neskutečně užijete. „Jde o ten grif a zvuk, když se tam v plných otáčkách kopne další kvalt, cítíš těch 193 koní, jak tě to sune dopředu jak k magnetu. Má to ohromnou sílu a je to neskutečně rychlé.“
Oficiálně časy na ¼ míle u všech čtyřech změřené nemáme, ale něco málo jsme naměřili, takže víme, že BMW i tady ujíždí všem. Při závodech dragsterů jsme ji dostali pod magických 10 vteřin (9,745 s, pokud vás to zajímá), což předpokládáme, že u ostatních by byl asi docela problém.
Tedy jen samá pozitiva? Určitě, je to nejkompaktnější a nejrychlejší superbike současné doby, jenže za to si BMW samozřejmě nechá náležitě zaplatit. Takže jsem zase u toho základního dělení tohoto testu. Hned po Ducati je druhá nejdražší, což může být omezující faktor při „vyndávání mozku do skleničky“. Hola hej…
BMW S 1000 RR
naše kolo v Brně: 2:14 s
zrychlení z 0 na 200 km/h: 7,1 vteřiny
elasticita ze 130 na 220 km/h: 8,2 vteřiny
Honda CBR1000RR Fireblade …zde
Ducati 1199 Panigale S …zde
Suzuki GSX-R 1000 …zde
Foto: Honza Karásek, BMW
