Varadero se stopětadvacítkovým motorem rozhodně není poblázněný puberťák, motor má radši svoji pohodu, na silnici se s ním rozhodně ale nudit nebudte

Varadero XL125V na první pohled vypadá jako dospělá motorka a na dvacku by ji tipoval opravdu málokdo. Jenže ejhle, ona rozměrově velká doopravdy je. Když ji postavíte vedle jiné stopětadvacítky, působí dost mohutně a s velkým Varaderem si mnoho nezadá.

Po nasednutí je ale pocit mohutnosti pryč. Sedlo je dobře polstrované a vaše pozadí neutrpí ani při delších vyjížďkách. Tak je ale celá motorka stavěná, takže cestovní motorka s trochou endura je asi nejvýstižnější označení. Řídítka jsou pěkně široká a ovládací prvky vykazují jednoduchost.

Přístrojovka je přehledná a neoplývá mnoha funkcemi. Vlevo najdete kontrolku rezervy, ale v přímém osvícení od sluníčka ji budete muset zakrývat rukavicí – to je ale to jediné, co jí můžeme vytknout.

Motor

Pokud si Varadero pořídíte, musíte mít v srdci spíš klid a inklinovat k pohodlné jízdě. Na to Honda myslela, proto vzadu najdete držák a kufr spojený s madly pro spolujezdce. Ale dost řečí okolo a pojďme ji navrtět. Otočím klíčkem, brnknu o startér a motorka okamžitě bez odmlouvání naskočí, teď už by si ji nespletl vůbec nikdo, jemný zvuk motoru o objemu

125 cm3 pozná každý. S jemným klapnutím řadím za jedna, pouštím spojku a rozjíždím se s trochou plynu, v zápětí ale zjišťuju, že je to naprosto zbytečný, motorka se ochotně rozjede i skoro bez něj. Spojka jde krásně zlehka a stejné je to i s převodovkou, všechny rychlosti tam padají jako po másle.

Do 4 tisíc otáček je motorka taková mdlá, ale potom se sebere a výkon odpovídá objemu. Největší krouťák je ukrytý pod 8 tisíci otáček, ale maximální výkon se projeví až na 11 tisících otáček.

„Varan“ má dvouválec, ale nečekejte jízdu po zadním ani hrabání na písku brnknutím o spojku. Na to tahle motorka zkrátka není stavěná a skrývá v sobě jiné předpoklady. Je to taková univerzálka v pravé podstatě toho slova.


Podvozek

Převodovka je jen pětistupňová, takže nemusíte tolik řadit, což oceníte hlavně při přesunu ve městě. Motorka se v celém spektru otáček chová ukázkově, nic nevibruje, nebrní a neklepe se. Všechno prostě odpovídá kvalitnímu zpracování od Hondy.

Před nepříjemným větrem jezdce parádně ochrání plexi, to funguje na jedničku. V zatáčkách si můžete myslet, že jedete na kole, stroj se sklápí jako peříčko a drží tu stopu, kterou mu ukážete řídítky. Žádné zavírání řídítek, nepříjemný pocit samovolného zatáčení nebo něco podobného.


Něco navíc

O spotřebě snad ani nemusí být řeč, při normální jízdě se nepřehoupne přes 3 litry, to je celkem slušný, ne? A maximální rychlost? V techničáku je sice uvedeno 140 km/h, ale nám se povedlo motorku rozparádit jen na 125 km/h na rovince, z kopce není problém se vyhoupnout na 130, ale to už zasahuje omezovač, který se ozve hned na kraji red-line.

Z takové rychlosti by možná nebylo marné zastavit. Od přední brzdy nečekejte jedovatost nebo drsný nástup. Když chcete prudce zabrzdit, musíte za páčku trochu víc zabrat, ale to bylo možná způsobeno naším testovacím kouskem. Zadní kotoučová brzda funguje bez problémů. Za 125 000 korun dostanete odpovídající kus cestovní motorky, která funguje přesně tak, jak má. Žádného většího nedostatku se na ní nedohledáte.

Foto: Honza Karasek

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno