Moc ráda tě vidím,“ jako by mi jemně zašeptala do ucha, když se uvelebím v tom známě rozlehlém sedle. Yamaha XJR 1300 přišla v modelovém provedení 2015 s kapotovanou variantou RACER

Ze všech velkých nahatých čtyřválců, které nechtějí být tím nejrychlejším, nejvýkonnějším a nejlehčím, je tohle stroj, který mi za svou existenci nejvíc přirostl k srdci. A mám k tomu dobré důvody. Ona totiž nezblbnula, i když kolem ní zuří regulérní válka. Má svůj klid a přístup k věci.

Nenechá se vyprovokovat, a i když na ni budete štěkat rozkazy, rozvážně se zhoupne v bocích a pojede si pořád to svoje. Je to sakra dobré nahlédnutí do minulosti, kdy byl svět ještě v pořádku. Funguje jako vstupenka do doby, kdy nešlo o tisíciny sekundy ani o posledního koně vydolovaného z nasteroidovaných motorů. Tady jde o skutečné prožitky bez všemocné elektroniky. O ryzí esenci motorkaření.

YAMAHA XJR LOVE

Když jsem ji v tomhle novém (a podle mě velmi slušivém kabátku) poprvé naživo uviděl, musel jsem se usmát. Mít možnost sednout na XJR, chytnout její řídítka a natočit nadpozemsky jemný motor je něco, co s vámi zůstane navždycky. Je pochopitelný, že Yamaha šla cestou lehkého upgradu místo toho, aby se pustila do nějaký divočejší akce – je tady totiž nebezpečí, že by to klasického zákazníka mohlo odradit, a to si prostě nemůže dovolit.

Místo přiostření tady šlo hlavně o styl, kterého je víc než kdy jindy. I proto teď XJR najdeme v projektu Sport Heritage, který je vyhrazen pro ty největší stylovky. Shaun Miyazawa, kterého jsem měl možnost potkat už v L. A. na loňském testu XV950 a který je hlavním motorem téhle série, se mi to při večeři v krámku Deus ex Machina (i oni se na vývoji nové XJR podíleli) snažil vysvětlit. „Chceme dát zákazníkům motorku, která bude vypadat, jako by už prošla rukama zkušeného customéra.

Musí vypadat dobře, mít spoustu krásných detailů, ale zároveň je potřeba, aby dobře jezdila. A jak sám víš, s tímhle má docela dost úpravců problém. Jsou schopni vytvořit skvostné stavby, na které je ale lepší koukat než jezdit. Touhle cestou jsme my jít nechtěli. Standardní XJR i Racer nabízejí emoční a stylové prožitky, ale nezapomínají na radost z jízdy.“

NEŠKATULKOVAT MEZI ŽEBŘIŇÁKY

To zní víc než rozumně, řekl bych. Při pohledu na vzdálený řídítka modelu Racer mám sice svoje pochyby, ale bylo by nefér ji hned zaškatulkovat mezi žebřiňáky. Dnešní svezení bude hodně dlouhý – natočit na testu přes 250 kilometrů nebývá tak úplně zvykem, ale je to dobře. Máme totiž co zkoušet. Když ve vláčku opouštíme hotel, nad hlavami se nám honí zlověstný mraky a mám pocit, že tohle prostě v suchu nedáme. Racer je ale zatím úplně v klidu.

Pohodově si přede, z kruháčů nebo pomalejších zatáček vyjíždí tím známým relaxovaným tempem, které mám tolik rád. Ten motor je jednoduše k zulíbání. Skoro o něm nevím, vnímám jen ten tah. Při přidání plynu se nejdřív s rozvahou nadechne, aby mě pak plynule vyfouknul ven, když nastoupí příval točivého momentu, kterého je tady tolik, že můžu prakticky zapomenout na čistě řadící převodovku.

Není vůbec žádný problém, když otáčky spadnou až někam k tisíci – motor je stále kultivovaný a schopný dát do pohybu tu masu železa už od volnoběhu. Tam, kde by se dvouválce už dávno rozskočily, jede XJR tak, jako by se jí to snad ani netýkalo. Máte pravdu, někdo si může říct, že když mu to pod zadkem nedrkotá a nechce kvůli vibracím spadnout ze stojánku, není to ten pravý zážitek. Blbost, byla by totiž obrovská chyba kvůli tomu XJR hned zatratit.

Tohle je totiž stroj, kterej nabízí zcela jinou formu zážitků. Je krystalicky čistá a nemusí se snažit zaujmout tím, že po ránu nepůjde nastartovat a po půl hodině v sedle ji budete chtít hodit ze skály. Tomuhle já říkám distingované motorkaření. Nesnaží se, protože jednoduše nemusí. Umí to dělat po svým.

SPECIFICKÉ CHOVÁNÍ V ZATÁČKÁCH

 Kromě už zmíněných řídítek je tady i záplava karbonu v podobě parádní kapoty a prdelky a také plégo jako ze závoďáků sedmdesátých let. Působí to opravdu dobře a díky větrnému štítku tolik nefouká. Pro menší postavy jsou ale řídítka dost daleko, a tak je potřeba celé tělo natáhnout na nádrž.

Ano, označení Racer si díky nim doopravdy zaslouží, ale vězte, že pohodlná jízda to tedy rozhodně není. Přijdete kvůli nim o kousek komfortu a připravte se i na specifické chování v zatáčkách. Když přední kolo dostatečně nezatížíte, motorka nebude tak pozitivně zatáčet a vyložené loudání jí moc nesedí. Bude to chtít přidat. Jakmile jí dáte víc rychlosti, začne dávat větší smysl.

Řízení už není tak vágní a zmizelo dokonce i lehké zavírání řídítek, kterého jsem si v pomalé rychlosti všimnul. Zrovna teď jsem za ten malý štítek nesmírně vděčný, protože vjíždíme do deště. Prší jakoby horizontálně a v otevřené helmě cítím každou kapku, jak mi probodává promáčenou tvář. Tohle utrpení trvá nekonečně dlouhých sedmdesát kilometrů, kdy to bylo spíš o tom přežít, než abych si jízdu vyloženě užil. Tajně jsem doufal, že po zastávce ukradnu nějakému kolegovi standardní verzi, která je vyloženě pohodová a nepotřebuje speciální zacházení k tomu, aby fungovala. A povedlo se – nádherná modrá metalíza je na zbytek dne moje.

RELAX JMÉNEM YAMAHA

Sakra, na tohle jsem se doopravdy těšil a dostal přesně to, co jsem očekával. Vedu XJR v klidném tempu po pobřeží východní Austrálie a v mém světě je teď všechno v naprostém pořádku. Hned po rozjetí se prořadím až na pětku a nechám se tahat motorem ze zatáček jako na laně. Je to prostě příjemný společník, který ke svižnému tempu nepotřebuje otáčky, ale pokud ho podržíte pod krkem, dovede řádně upalovat. Stopadesát je tam hned a šla by i mnohem dál, ale dneska nehodlám pokoušet svoje štěstí.

Yamaze to nevadí, právě naopak – ochotně se zvedá i na plyn, nemusím tak trápit spojku, a když tam ve správný čas vpálím dvojku, XJR vykouzlí bez námahy stometrová záda jako z učebnice. Je osvěžující, že i poctivě udělaná motorka ze železa umí pobavit pako, který má v hlavně jenom odřený slidery a malování černých čar na silnici ve chvíli, kdy zadní pneumatika začíná prokluzovat.

Rozhodně to ale není uprděná mašina pro někoho, kdo se chce jen pohodově přemisťovat po zemi. Umí jet i rychle, ale musíte přijmout její styl. Chce to zapojit absolutní plynulost a vyvarovat se zbrklých pohybů. Pokud jí to dáte, bude čistě a jistě vykružovat zatáčky se slušným náklonem. A pokud to přeženete, jiskřící stupačky vás včas upozorní, že se začínáte pochybovat za hranou dobrého vychování. Dokonce bych se s přihlédnutím k tomu, kolik váží, nebál označit ji za hbitou. Při jízdě to chce hodně přemýšlet a plánovat dopředu, protože na případné korekce v zatáčce není dělaná. Jakou stopu si vyberete, tou oblouk vykroužíte. Tak to dřív zkrátka bývalo a není na tom nic špatného.

NIC PŘEHNANĚ NEBLOKOVAT

Před zatáčkou stačí podřadit a velký motor plynule ubírá rychlost. Když to nestačí, beru lehce za citlivé brzdy. Kvůli rozložení hmotnosti je vhodný používat i tu zadní, která nemá i přes nepřítomnost ABS tendence kolo přehnaně blokovat. Přední mají dost síly a na páčce cítíte to, co je potřeba ke správnýmu a bezpečnýmu dávkování. Téhle velké Yamaze je nejlíp, když plynule spojíte sérii zatáček do jedný a nepůjdete na ni zbytečně hrr.

Zadní odpružení by možná mohlo být měkčí, ale to záleží na tom, co preferujete – zlatý Öhlins má široké možnosti nastavení, a pokud si ho upravíte, zachová se citlivě. Jo, tak se pozná kvalitní materiál. Tady je prostě všechno v naprostém pořádku a popravdě řečeno – nic jiného jsem ani nečekal. Na XJR bylo vždycky spolehnutí a nový patnáctkový model není žádnou výjimkou. Je jako oddaný sluha, který se i na tu nejneslušnější otázku tichým hlasem zeptá: „Jste si jistý, pane? Potom tedy dobře.“

MOTORKA PRO FAJNŠMEKRY

XJR 1300 je motorka opravdových znalců. I když by se moc ráda svezla na módní vlně okolo retro biků (alespoň tak to továrna prezentuje), zůstane asi pořád volbou fajnšmekrů, pro které je autentický jízdní zážitek absolutní prioritou. Znám spoustu lidí, pro které asi nebude dost extravagantní a v jejich očích jí bude patrně chybět uměle vytvořená komunita chlápků, kteří na úpravu svého kníru mají speciálního holiče.

Řeknu vám ale, že tihle týpci neví, o čem mluví. XJR je jistota, jakých je v dnešním světě už fakticky pomálu. Celé roky se drží svého stylu a já jsem za to doopravdy rád. Důrazně vám doporučuju, abyste jí zkusili dát šanci a zanedlouho poznáte, o čem je to pravé motorkaření.

V čem je Racer jiný?

–          kapotáž z uhlíkových vláken ve stylu Café Racer
–          přední blatník a kryt sedla z uhlíkových vláken
–          závodní řídítka
–          matně černý výfuk Akrapovič
–          design sedla v provedení sólo

Foto: archiv

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno