Je to hondně času zpátky, co jsme se s Kardou bavili, že by bylo dobrý udělat nějakej destrukční test motocyklových hadrů. Časem, jak to tak někdy bývá, se na to pozapomnělo, a to až do doby, než mi jednoho odpoledne zavolal kamarád z Liberce. Biker jak poleno, toho času provozovatel jednoho hodně ustřelenýho webu o motorkách. A najednou to všechno nabralo patřičný obrátky.

Ona vůbec celá tahle šílená liberecká partička by snesla pár návštěv na psychiatrii, ale je s nima sranda a s ničím se nemažou. A to mě baví. Prvotním impulzem k tomuhle testu byla odborná filozofická debata o funkčnosti motorkářských jeansů. Nakolik je to jen reklamní fičura, kolik toho vlastně vydrží a kdo z právě debatujících mudrců by si v tom rozhodně nechtěl ustlat.

Slovo dalo slovo a během týdne se volalo Vaškovi Jirušovi z For Street Racingu, ať okamžitě vytlačí nějaký pokusný králíky předem odsouzené k popravě. A když crashtest, tak co nejrealističtější. Samozřejmě si nikdo z nás úmyslně na motorce neustele, ale předem bylo jasný, že nějak tam ten lidskej faktor dostat musíme. Jediná možnost tedy byla někoho po asfaltu řádně popotáhnout. Ale koho? No, na to tady máme místního šéfa Rossiho fanklubu Novise.

Test No. 1 – Tažení Novise za XJR

Pro naši první část testu se sestrojil speciální systém na tažení. Zkrácená motokrosová řidítka, opěra na nohy, lano a pár úvazů s karabinama. Vcelku jednoduchá věc, ale užitečná. Díky ní se náš figurant zaklesne a nechá se táhnout po námi určené části těla, aniž by hrozilo jeho otočení jiným směrem, než by bylo třeba. Muselo se taky učinit zadost bezpečnosti, takže jsme Novise nasoukali do kombošky, vycpali jsme mu exponovaný místa sešitýma chráničema, a teprve potom ho navlíkli do o dvě čísla větších jeansů, takže vypadal jak panáček Michelin. Věděli jsme totiž, že největším problémem bude tření a následný žár, tak proto. V prvé řadě jsme chtěli zjistit, jaký je průběh destrukce a poškození při soustavném zatížení na zadku a kolenou, kde jsou džíny vyztuženy kevlarovou tkaninou. První tažení bylo dlouhé 20 metrů rychlostí cca 20 km/h. Na kalhotech byly odřeniny způsobené ošoupáním a pár drobných trhlin.

Druhá fáze byla delší a i rychlejší. Táhlo se dalších 50  metrů a zrychlilo se na 30 km/h. Po této fázi už byla patrná destrukce kapes a dvě prodřeniny až na kevlarovou látku + dvě malé prodřeniny až na podšívku kalhot. Jako výsledek jsme si tedy mohli zapsat, že kalhoty vydrží cca 70 m soustavného zatížení na jednom místě při průměrné rychlosti 25 km/h, než dojde k jejich kompletnímu prodření. Tady je potřeba si uvědomit, že při pádu se váha rozloží na daleko větší plochu těla, ale my jsme ji soustředili na hodně malý prostor, čímž došlo k rychlejšímu opotřebení. První část je tedy za námi a my můžeme konečně vysvléct už notně komatoidního Novise ze čtyř vrstev oblečení.

Test No. 2 – Vyhazování Kamila za jízdy z XJR

Pro tuhle část testu se musely jedny kalhoty dost upravit a náročného úkolu se zhostil kreativec Pája. Bylo potřeba vyrobit jakousi část figuríny, na kterou se oblíknou kalhoty a která bude vážit přibližně stejně jako dolní polovina lidského těla. Takže se vzaly starý kožený gatě, zašily se nohavice a pas a celé se to vycpalo pískem. Pro dosažení punce dokonalosti jsme našeho novýho kámoše vybavili nezničitelnýma pracovníma botama po dědovi. Celá obluda se následně oblíkla do jeansů a zafixovala tak, aby držela pohromadě. To je tedy náš Kamil, hmotnost cca 30 kg, což je asi tak půlka vyhladovělýho motorkáře (nebo našeho Carlose :-)) Od tohohle testu jsme si dost slibovali, protože už hodně simuluje reálný pád na motorce a váha se rozloží na větší plochu. Max už sedí za řidítky svýho autobusu XJR a za ním Pája drží našeho Kamila. Jde se na to.

První vyhození probíhá v 50kilometrové rychlosti. Kamil zastavuje po pár kotrmelcích u obrubníku a komise ho jde prohlídnout. Kalhoty nejevily žádné trhliny, jedinou věcí bylo mírné ošoupání modré látky. Dobrá, zrychlíme! Další pokus provádíme z rychlosti 100 km/h. Stav pacienta je opět velice dobrý, vyznačuje se ošoupáním látky a přítomností pár drobných trhlin na švech. Vyhození v této rychlosti opakujeme ještě dvakrát s výsledkem postupného prohlubování oděrek, ale s žádným náznakem prodření. Chceme extrémní rychlost, ale manipulace s figurínou na jedoucí motorce je dost obtížná a ne úplně bezpečná. Dav přihlížejících si ale žádá oběti, takže na pátej pokus to Max rozbaluje na 160 km/h a na hromový povel: „Vyklop ho!“ je náš nešťastník vyslán vstříc brutální tlamě. Kamil letí, jak kdyby ho vystřelili z námořního křižníku, a cestou po asfaltu hodně nepřirozeně rozhazuje nožičkama. Že by nějaké zlomeniny? 🙂

No, tohle už byla fakt síla. Je docela poučný vidět, jakým fofrem se kutálíte ve stošedesáti. Věřte, že to není úplně příjemnej pohled. Okamžitě vyjíždí místní Emergency, a po necelých padesáti metrech kontrolujeme stav notně domrveného Kamila. Anamnéza: trhliny, velké ošoupání a naprasklé švy, ale opět žádné kompletní prodření. Zní to dobře, ale stejně bych nechtěl být v Kamilově kůži;-)

Stunt vložka nakonec

Když už jsme mysleli, že je po všem a odebéřeme se na pivo, nastoupil na scénu Pája s tím, že se nechá táhnout „na vostráka“. Tzn. bez chráničů a kombinézy pod džínama. Pro tuhle šílenost si sešil rezervní testovací jeansy s nějakou houmlesáckou koženou bundou a jen tak v tričku se do toho nasoukal. Se slovy: „Potáhneš mě a já se budu převalovat,“ si lehnul za XJR a čekal, až se stroj rozjede. No, moc do smíchu nám z toho nebylo a nejkyselejší výraz měl Max sedící za řidítkama. Nakonec nás ukecal, ale jen s podmínkou, že to bude opravdu v malé rychlosti a jakmile něco ucítí, tak se okamžitě tažného lana pustí. Po třech přibližně dvacetimetrových taženích jsme skončili s malými plošnými oděrkami na kalhotách a lehkou spáleninou na boku u našeho kaskadéra.

A jak jsme dopadli?

Je jasný, že nehoda na motorce a následný pád se nedá jen tak jednoduše simulovat. Vždycky je to jiný a záleží na spoustě faktorů, které nebudeme schopni všechny postihnout. I přesto jsme se o to pokusili. Co se týče kevlarovejch gatí od 4SR, tak v testu prodření dopadly na jedničku. Když k tomu přičteme špičkové značkové chrániče na kolenou a paměťové výstelky na bocích, vyjde vám poměrně slušná ochrana. Rozhodně lepší než džíny z obchoďáku nebo slabounký kožený kalhoty. Jsou hezky široký a fakt pohodlný.

Pořád to ale má nějakej ten háček! První věcí je tření a následný žár, který vás osmaží dřív, než se kalhoty úplně prodřou. A druhou věcí potom je, že kalhotama a chráničema nejste úplně pevně obepnuti, což znamená poměrně velký riziko potlučení a následných zlomenin. Takže do města, na skútr, na cesty, na kafe a pomalejší vyjížďky jsou skvělý. Bohužel ale zatím nic nenahradí sportovní koženou kombinézu.

JEANS 4SR Kevlar:

–          14uncový denim
–          Kevlarová textilie na kolenou, bocích a v sedací části
–          Paměťové chrániče Viscofoam na bocích
–          CE certifikované chrániče Betac na kolenou
–          Možnost připnutí k bundě krátkým zipem

Foto: Vítězslav Gola, MadMax

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here