MotoGP 2013 patří minulosti, co přinesla a čím si budeme tento ročník pamatovat? A rozloučila se Dorna konečně s nekonečným chaosem dokola se měnících řádů? Podle nás, bohužel, ani zdaleka ne…
Dívám se na konečné výsledky letošní sezony a snažím se vybavit si ty nejdůležitější momenty. Zranění Jorgeho Lorenza, pády Daniho Pedrosy, hvězdný nástup Marca Márqueze a donkichotský souboj Valentina Rossiho s nezadržitelně přibývajícím věkem.
Z takového výčtu samo plyne, že výsluní MotoGP bylo letos soubojem čtyř ustálených mega-hvězd, což je ale oproti předchozím sezonám docela viditelný krok vřed. V těch předešlých to totiž byly většinou potyčky dvou největších favoritů, které s sebou pak přinesly třeba jen dvě podstatnější předjetí v sezoně, a jinak jsme se utápěli v docela nudných závodech. Z tohoto pohledu to bylo letos bezpochyby lepší. Předjíždělo se bezpečně i na hranici logiky, sezona byla plná momentů, které vzbuzovaly zájem. Bezpochyby za to mohl v největší míře Marc Márquez, který vlítnul do té mlýnice jako neřízená dělová koule a rozbořil skoro všechno, co bylo už tak standardně zaběhlé. Chtělo by se říct, že Dorna našla nového Valentina…
A to je dobře. Královská třída má mít své velké hvězdy a velká jména. To táhne fanoušky, to ovlivňuje zaplněnost na diváckých tribunách. Možná mě v té souvislosti napadá až trochu kacířská myšlenka. Dorna si je asi moc dobře vědoma, že je pro ni daleko důležitější jedna takhle velká Star „na očích“ než tolik a často deklarovaná snaha o vyrovnání a zahuštění startovního pole. Jak jinak si totiž vysvětlovat fakt, že po dvou letech propagace specifikace CRT jako by se tyto motorky opět nějak dostávaly na slepou kolej. Jasný a přehledný přechod na motocykly se sériovými motory, s jednotnou elektronikou a prototypovým rámem nepřišel a podle všeho ani nepřijde. Místo toho je tu najednou další specifikace OPEN, která bude příští rok do tohoto chaosu vpouštět tradiční speciály MotoGP, ale okleštěné kvůli jednotné elektronice Magneti Marelli (větší 24litrová nádrž a 12 motorů na sezonu).
Další „poloviční řešení“, které celou MotoGP ještě víc znepřehledňuje. K čemu je to dobré? Kdybych byl optimista, asi bych řekl, že to je zkrátka vývoj a že Dorna nejspíš hledá nejlepší a nejschůdnější cestu pro budoucí dobré. Ale to bych byl pozorným čtenářem asi označen za snílka, že?
Takže to bude asi všechno zase trochu jinak – a vysvětlení je opět víc než prosté. Není snad žádné tajemství, že tady za nitky tahají Honda a Yamaha, kterým se rozhodně nechce vpouštět do svého „rybníčku hvězd“ nějaké nové štiky v podobě třeba Kawasaki nebo BMW. Ne, velká silná japonská dvojka má tyhle své speciály pro MotoGP dávno ozkoušené a drobná omezení kvůli elektronice, to zas nebude tak velký problém. Náskok, který bude konkurence jen stěží dohánět.
A proč se Dorna nechává od velké japonské dvojky takhle držet na lopatě? Určitě v tom budou hrát obrovskou roli její zkušenosti – a jistota dlouhodobé spolupráce! Ostatní značky totiž přijdou do MotoGP (s humbukem), udělají dvě tři, maximálně pět hubených sezon a už se přemýšlí, jak vzít z toho neskutečně drahého kolotoče kramle. Honda a Yamaha takové nejsou, vytrvaly a jejich věčná rivalita táhne tuto soutěž už dlouhé desítky let. U koho jiného už předpokládat, že neuteče, ať to stojí, co to stojí, že ustojí i ty největší veletoče.
Je to takové „ruka ruku myje“. Obě největší značky i samotný promotér mají moc dobře spočítáno, že davy táhne hlavně souboj na špici a obzvlášť v éře televizních přenosů je to vidět více než okatě – kamera pojede 25 kol s čelní dvojicí a bude se čekat, kdy z nich který co provede – málokoho v tu chvíli zajímá, kdo bojuje o sedmou příčku a na jaké motorce. Jeden Márquez udělá na špici víc práce než celá kavalerie. Jde jen o to, kdo toho nejlíp využije…
MotoGP startovní listiny pro rok 2014 …ZDE
Foto: repsol.media, honda, yamaha, ducati, tech3
