MH test – Husqvarna 701 Svartpilen

Těšil jsem se na něj moc a taky dlouho. Už první setkání s motorem 701 v enduru ukázalo, že budeme víc než kamarádi. V KTM udělali s motorem LC4 obrovský kus práce a v Husqvarně ho pak doladili k dokonalosti.

Když se objevila studie 701 Vitpilen, bylo jasný, že to nebude dlouho trvat a vedle neocafé raceru se objeví také neoscrambler. A už tehdy letěla klukům v zastoupení Husqvarny zpráva, že tady je jeden hodně natěšenej novinář a ať mu dají hned vědět, jak se bude něco dít. Trvalo to nekonečný čtyři roky, ale dočkal jsem se!

A co že je tou kouzelnou formulí? Hmotnost a výkon. Samozřejmě, 75 koní a 73 Nm nevypadá na papíře vůbec zajímavě, ale tady jde o to, jak je dostáváte naservírovány. Teď chvíli zpozorněte. Jednoválec s objemem 693 cm³, který má červené pole v 11 000. Spolu s dlouhými kvalty a vyladěným spodkem to znamená, že na čtyřku můžete jet šedesát, ale taky sto šedesát! Všechno, co se odehrává mezi dvěma krajními polohami otáčkoměru, je živelné, hladké a tahající za ruce. Ten motor moc baví se vytáčet, zabírat. A to dokonce tak, že i já, vyhlášený pan kliďas, jsem párkrát neodolal a vrknul si na zadní.

Chceš se hlavně bavit

Ve spodním spektru otáček trochu protestuje, pod tři a půl tisíce škube a chce to spojku. Nebo ještě líp se tam vůbec nevyskytovat, prostě mít vždycky o kvalt míň, než je člověk zvyklej. Kvalty jsou krásně dlouhý, takže do utažených vracáků není problém na jedničku. Jakmile digitální otáčkoměr doběhne k číslu 4 (což je o dost rychleji, než byste čekali), všechno se zklidní. Číslice 5 znamená, že tady to začíná táhnout a pak už je jen jedno dlouhý ááááááááááá.

U devítky se rozbliká dioda „přeřadit“, ale ještě to chvilku vydrží, u desítky ťuk a jdeme to celý nanovo. Neuvěřitelně návykový. Je jinej než většina jednoválců, není to ten traktor. Je mnohem hladší a pružnější než jakýkoliv jiný jednobuch, co znám. A taky má mnohem menší brzdný efekt, když zavřu. A to si představ, jak velkej píst tam běhá…

Mohlo by se zdát, že není potřeba moc řadit, a vlastně je to pravda. Cokoliv na okresce pobere čtyřka, po městě si téměř všude vystačíte s trojkou, jen občas brnknout do spojky. Jenže na druhou stranu, ono vás bude bavit řadit. Nejenže je převodovka jemná a přesná a spojka tak měkká, že vůbec není problém ji mačkat celý den, ale ještě je tu jedno eso v rukávu – rychlořazení.

Jen u mála motorek si tuhle fičuru dokážu užít, ale tady jsem si zvyknul tak rychle, že jsem se při přesednutí na jinou motorku párkrát nachytal, jak se snažím řadit bez spojky a pod plynem. Prostě nic, jen ťuknete do řadičky nahoru i dolů, netřeba nic mačkat, netřeba upravovat pootočení plynu. Při zrychlování to celému efektu ještě pomáhá, všechno je rychlejší a podřazování před zatáčkou je taky svižnější. Jen si tak zachroptí. Tak si pořád trefuju pět a půl tisíc otáček a je to jak natažení závěru u zbraně.

Ping pong

Dobrej motor je základ, to jo, ale nemůže v tom mixu být sám. A není. V rovnici zábavnosti je totiž stejně důležitá nízká hmotnost Svartpilena – 158 kilo suchá! Samotný motor váží jen neuvěřitelných 43,4 kg. V zatáčkách to je jako přehazovat si pingpongovej míček z jedné ruky do druhé, tak neuvěřitelná lehkost. To už se dělo u bráchy Vitpileny… letíš k vinglu a cíleně přemýšlíš o brzdném bodu. „Tady už bych brzdil, tak ještě kousek, ještě kousek…“ pak to zahamstneš a zlomíš ji tam úplně na prasáka. Nechá si to líbit a ještě ji to baví. Oproti Vitpilenu jsou tady totiž ještě ty rovný endurový řídítka, díky kterým se do vinglu nesklápí, ale rve.

V pozadí tak jakoby nenápadně, ale rozhodně ne bez důležitosti, stojí podvozek. To, že značka WP znamená téměř na jistotu skvělý tlumiče, je jedna věc, ale jak se to tady povedlo sladit spolu s motorkou, mi přijde až zázračný. Jistota v jakémkoliv poloměru zatáčky, dokonalá komunikace od předního kola, a navíc hodně slušný žehlení horších úseků asfaltu.

Odpověď na otázku, jestli se dá Svartpilen považovat taky za scramblera, tedy jestli si poradí s nějakým tím terénem, si necháme na později. V době, kdy tento text vzniká, už je dole na dvoře naložený do dodávky a čeká spolu s dalšími motorkami na odjezd do Chorvatska, kde pozná kouzlo šotolin. Limitem samozřejmě budou pneumatiky, Pirelli MT60 RS jsou opravdu spíš silniční bačkůrky. 150mm zdvihy by stačit s přimhouřeným okem mohly, ale nebudeme předbíhat.

Brzdy? Na tuhle motorku víc než dostačující, dovolím si je označit za tak akorát ostré. Pumpa Magura, radiální čtyřpístky Brembo, tady nemůže být nic špatně. A ano, jeden kotouč naprosto v pohodě stačí.

Velká část dotazů směřovala ke komfortu a ergonomii. Motorka vypadá docela drobná, sedlo prkenné. Rozhodně to není cesťák, ale dá se říct, že příjemné překvapení. Ani po těch stovkách kilometrů za víkend jsem druhý den neskučel. Jediné, co trochu bolelo, byly kotníky, nohy mám ve stupačkách přeci jen hodně zalomené. Nutno brát na zřetel, že se bavíme o dvou metrech výšky. Naopak pro „normální“ postavy je ta motorka překvapivě pohodlná (odzkoušeno na několika kamarádech). Na víkendový výletík pohoda, i když se tváří jako mučicí nástroj.

Zážeh

Cestou z Beskyd to mám kolem Šumperka, a tak volám kamarádovi Oskarovi, co tu žije. Tak nějak mně párkrát přišlo na mysl, že tohle je motorka jak dělaná pro něj. Domlouváme se, že zůstanu na noc, večer dáme pivko v garáži a pokec. Abyste pochopili, není to žádná malá garáž, spíš takový druhý domek postavený na zahradě, aktuálně v něm nějakých 15 až 20 motorek. Různé, od fichtlů přes hromadu naháčů až po Elephanta. Všechno ale starší kousky.

Oskara vždycky bavilo vrtat se v tom a na triku má pár opravdu luxusních přestaveb. Jenže času už není tolik, a když se může věnovat motorkám, musí je spíš dávat dohromady, aby to alespoň nějak fungovalo. Takže ježdění šlo úplně stranou. Posteskne si: „Nejradši bych toho většinu prodal a koupil si dvě nový pro mě a ženu. Abych se v tom nemusel šťourat a mohl jen jezdit.“ A mně je jasný, že zítra ráno se stane něco důležitýho.

Stalo. Oskar na dvacet minut mizí se zvukem vytočeného jednobuchu v dáli a místo něj se vrací někdo jinej. Řekl bych tak minus dvacet let v očích. Naprostý nadšení, zažehnutá vášeň, horlivý vyprávění, jak je ten motor neuvěřitelně hladkej, jak to všechno funguje a, a, a… Výsledek? Do týdne většina motorek z garáže prodána a objednaný Svartpilen. Několik neuvěřitelně natěšených telefonátů a zpráv. Nebudu tvrdit, že by to jiná motorka nedokázala, určitě jo, ale tady se to potkalo.

A teď to nejdůležitější, co tím chci vlastně celou dobu říct – jsem si hodně jistej, že takhle by Svartpilen zafungoval na většinu motorkářů, kterým už trochu odešlo nadšení a motorku tahají párkrát do roka jen na významné akce a výlety. Prostě chceš jít do garáže, tohle nastartovat a být co nejdřív v první zatáčce. Na druhou stranu je podle mě ale Svartpilen plnohodnotná motorka, ne jenom nějaká hračka na blbnutí.

Naprosto směle si troufnu říct, že i s jednoválcem může v klidu konkurovat dvou- i čtyřválcovým naháčům typu Ducati Monster nebo Honda CB. Troufnu si říct, že tahle motorka by mohla sakra změnit poměr prodejů silničních motorek s korunkou ve znaku. Snad je na ni svět připraven.

Kup si ji, když…
* chceš se hlavně bavit,
* chápeš, že design je důležitý,
* obvykle vyrážíš z domova pozdě.

Nekupuj si ji, když…
* chceš jezdit štreky,
* chrčení jednoválce tě otravuje,
* chceš vozit mitfáru.

Technická data – Husqvarna 701 Svartpilen

Motor
Typ:    kapalinou chlazený jednoválec, SOHC
Objem:            692,7 cm³
Vrtání × zdvih:          105 × 80 mm
Maximální výkon:     75 koní @ 8500 ot./min.
Točivý moment:         71 Nm @ 6750 ot./min.
Počet rychlostí:          6
Sekundární převod:    řetěz

Podvozek
Rám:   Cr-Mo příhradový
Přední odpružení:      USD vidlice, ø 43 mm, nastavitelný, zdvih 150 mm
Zadní odpružení:        monoshock, nastavitelný, zdvih 150 mm
Přední brzda:  320mm disk, 4pístkový třmen
Zadní brzda:   240mm disk, 1pístkový třmen
Pneu přední:   110/80-18
Pneu zadní:     160/60-17

Rozměry
Rozvor:           1436 mm
Výška sedla:   835 mm
Objem nádrže:            12 l
Suchá hmotnost:        158,5 kg

text: Jan „Somik“ Somerauer, foto: Martin Matula, vyšlo tiskem MH 6/2019