Když potká sob soba, mají radost oba. A co teprve, když potká magor magora? Tak to jsme si dali včera při focení Multistrady s panem Gasem
Dlouho, ale opravdu dlouho jsem u některého ze svých kolegů neviděl tolik nadšení z motorky, jako předvedl tento týden právě Gas. Už první den, kdy se k němu motorka přestěhovala, od něj chodily adrenalinem a radostí narvané smsky a když jsme se vydali fotit do Železného Brodu, pochopil jsem proč.
I z mého pohledu má Multice (zde v našem katalogu) silný motor. Základem mu je jádro Testastretta ze superbiku 1198 a je to na něm dost znát. Koňské síly jsou sice lehce ochuzeny (150 koní namísto 170ti), ovšem jen ku prospěchu věci. To co sebrali nahoře totiž přibylo ve spodku a na středu otáček a díky tomu působí Multistrada jako neuvěřitelně silná motorka.
Motoru ovšem skvěle sekunduje podvozek, který je u modelu S opravdovou lahůdkou. Zlatý Öhlins na předku i zadku a navíc s možností elektronického nastavení. Prostě si jen ťuknete do pár tlačítek a z pevného rychlého sportovního podvozku máte houpačku typickou pro cestovní endura, která pobere i nějaký ten horší povrch. A tím role elektroniky zdaleka nekončí. ABS, kontrola trakce, nastavení palivových map – trvá pěkných pár minut, než se tím vším nastavením proklikáte.
A Multistrada díky tomu opravdu mění svoji povahu. O podvozku jsme už mluvili a tak dodám, že podobně se dá štelovat i s motorem. Pokud nechcete kravit, nebo jedete po městě, či horším povrchu, není problém těch 150 koní ještě o třetinu pokrátit a Multice je pak jak hodnej beránek. To se ovšem nedá říct o jejím sportovním režimu. Nenechá vás jet v klidu, pořád tahá za ruce, nutí vás zlobit. A to bylo něco vody na gasův mlýn. Panáček zářil jak sluníčko, v každé zatáčce rval stupačky do asfaltu, na každé delší rovince hnal přední kolo k nebesům. Však posuďte sami dle přiložených fotek a krátkého videa, které jsme si jen tak narychlo střihli v Brodu.
Na velký test a s ním záplavu Gasova nadšení se těšte již brzy v časopise Motohouse.
Foto: Jan “Somik” Somerauer
